Farmář Cédric Herrou žijící na francouzsko-italské hranici se už několikrát dostal před soud kvůli tomu, že pomáhá migrantům. V jednu chvíli bydlely na jeho farmě až tři stovky běženců. Herrou pro ně postavil s přáteli dřevěné domky. Přesto, že kvůli svému počínání musí procházet soudními procesy, s pomocí končit nehodlá.
Francouz otevřel svou farmu stovkám uprchlíků, problémy se zákonem jeho přesvědčením neotřásly
Události ČT: Francouzský farmář pomohl dvěma tisícům běženců, poskytuje jim domov na farmě (zdroj: ČT24)
Francouzský farmář dosud pomohl asi dvěma tisícům běženců. „Když se k nám dostanou, dáme jim najíst, postarají se o ně dobrovolní lékaři. Uvědomíme o jejich přítomnosti policii a na prefektuře jim pomůžeme podat žádost o azyl,“ popisuje postup Herrou.
Někteří migranti brzy odešli, jiní čekali na odpověď francouzských úřadů a učili se jazyk. Mnozí dál pomáhají Cédricovi na jeho farmě – třeba s pěstováním oliv. „Jsem tady tři měsíce, přišel jsem z Itálie,“ prohlásil eritrejský uprchlík Jason.
Farmu prý jeden čas hlídalo až padesát policistů, aby se tam žádný migrant nedostal. V současné době jich pevně střeženou hranici u Ventimiglie už tolik nepřechází, častěji míří na sever do hor.
Herrou nejenže poskytuje uprchlíkům střechu nad hlavou, ale několikrát je i převezl z Itálie do Francie. Kvůli tomu byl obviněn z porušování zákona, konkrétně z napomáhání ilegální migraci.
obrázek
Od soudu k soudu
Několikrát se už také dostal před soud. Naposledy dostal čtyřměsíční podmíněný trest a pokutu v přepočtu 80 tisíc korun. Odvolací soud sice později rozsudek zrušil, další soudní stání však Herroua čekají.
Farmář si ale stojí za svým. Říká, že pro běžence, které francouzské úřady vracejí, by se klidně vydal za hranice znovu. Chce jim pomoci začít nový život a usnadnit legální pobyt ve Francii.
„Jsem zemědělec, žiji v tomto údolí už patnáct let. Když vidím někoho, kdo je v nebezpečí, nebo dítě na okraji silnice, zastavím, ať je černé, nebo ne. Tak mě vychovali,“ zdůraznil Herrou.
Dokument o jeho pomoci migrantům, který uspěl na festivalu Jeden svět, se promítal i v Cannes. Tehdejší vedení ministerstva vnitra se marně snažilo projekci zakázat.