Evropské země odrazují od cestování do Španělska. Životy chráníme dostatečně, reaguje Katalánsko

Nahrávám video

Německé ministerstvo zahraničí v úterý vydalo doporučení necestovat do severošpanělských regionů Katalánska, Aragonie a Navarry kvůli vysokému počtu případů koronavirové nákazy a místním uzavírkám. Podobné rozhodnutí ustanovily i další evropské země jako Belgie, Británie nebo také Česko, které rovněž nedoporučují cestování do Španělska.

Německé ministerstvo zahraničí přitom zatím neodrazuje od cest na Baleárské či Kanárské ostrovy, které jsou velmi oblíbenými cíli německých turistů. Zatím nepřistoupilo ani k oficiálnímu varování před cestami do zasažených regionů, zůstalo pouze u doporučení.

Varování by turistům umožnilo bezplatné stornování dovolených. Katalánská vláda v úterý nad doporučením německého ministerstva vyjádřila politování. Ujistila, že je zodpovědná a že se snaží chránit životy a zdraví obyvatel i návštěvníků regionu.

Šéfka aragonského regionu Mayte Pérezová řekla, že odrazování před cestami ze strany Německa a také Belgie je diskriminační, a vyzvala španělskou ministryni zahraničí Aranchu Gonzálezovou Layouvou k podání formální stížnosti. Pérezová ujistila, že ve většině regionu je situace pod kontrolou.

I české ministerstvo zahraničí o víkendu upozornilo na zvýšené riziko nákazy při cestování do španělských regionů Katalánsko, Aragonie, Baskicko a do oblasti Madridu.

Britské rozhodnutí je nespravedlivé, řekl španělský premiér

Britský resort zahraničí v pondělí rovněž doporučil občanům, aby se vyhnuli cestám do Španělska, stejně jako na Kanárské nebo Baleárské ostrovy. Vláda se také rozhodla uplatnit čtrnáctidenní karanténu pro každého, kdo se ze Španělska vrátí do Británie.

Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze je opatření „nespravedlivé“. Uvedl, že turisté jsou ve většině španělských regionů více v bezpečí než v Británii. Zároveň doufá, že britská vláda opatření rozvolní. Británie však doporučení prý změnit nehodlá.

Doporučení necestovat do některých španělských regionů vydala také belgická vláda, ta 24. července umístila oblasti Katalánska a Huesca na seznam takzvaných červených zemí, kam je cestování zakázáno. Zároveň se rozhodla uvalit karanténu na osoby, které se z regionů vrátí do Belgie.

Madridský region zpřísnil opatření

Madridský region od čtvrtka chce zpřísnit opatření proti šíření koronaviru, mimo jiné zkrátí otvírací dobu nočních podniků či zmenší povolené skupiny na veřejnosti, ve kterých budou povinné roušky.

Roušky na veřejnosti nařídily tento měsíc všechny španělské regiony s výjimkou madridského a Kanárských ostrovů. O nových opatřeních dnes informovalo vedení madridského regionu. Předsedkyně madridské regionální vlády Isabel Díazová oznámila, že roušky budou povinné od čtvrtka pro osoby starší šesti let ve všech veřejných prostorách.

Lidé se budou moci na veřejnosti shromažďovat maximálně v desetičlenných skupinách; dosud mohlo být na jednom místě až 25 osob, uvedl deník La Vanguardia. Noční zábavní podniky budou muset přestat přijímat nové klienty v jednu hodinu po půlnoci a zavřít nejpozději v 01:30.

Podobné omezení zavedlo tento měsíc například Katalánsko, jehož vedení dočasně opět uzavřelo kina či divadla, omezilo skupiny lidí na veřejnosti na deset členů, nařídilo uzavřít diskotéky a v některých lokalitách zkrátilo otvírací dobu pro restaurace do půlnoci. 

Koronavirus v Německu

Situace je kromě částí Španělska špatná také v Německu. Tamní šéf Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler ji dokonce označil za znepokojivou. Institut za poslední den hlásí 633 nově nakažených a vyzval k dodržování rozestupů mezi lidmi, hygienických pravidel a k nošení roušek.

Wieler v úterý řekl, že vývoj situace v samotném Německu mu dělá „velké starosti“. Podle něj jde nyní o to, zabránit rychlému a nekontrolovanému šíření viru. „To zvládneme jenom společně,“ zdůraznil Wieler a postěžoval si, že lidé se stali lehkovážnými. Večírky s tisíci účastníky jsou podle něj bezohledné.

„Jsme uprostřed razantně se vyvíjející pandemie,“ upozornil Wieler. Pravidla dodržování odstupů a hygieny podle něj bude třeba dodržovat ještě měsíce. Expertka Institutu Roberta Kocha Ute Rexrothová podle listu Die Welt řekla, že na rozdíl od jednotlivých velkých ohnisek z poslední doby jde nyní o rozptýlené nebezpečí.

Počty případů stoupají v různých komunitách a obcích a v celém Německu rostou počty infikovaných. Institut Roberta Kocha hlásí za poslední den 633 nových případů koronavirové nákazy. Od začátku pandemie úřady našly nový koronavirus u nejméně 206 242 lidí, z nichž dosud 9122 zemřelo, z toho čtyři za poslední den.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
před 1 mminutou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.