Británie, Francie, Itálie, Německo a Španělsko kritizovaly ve společném prohlášení plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua anektovat část okupovaného Západního břehu Jordánu, pokud vyhraje nadcházející parlamentní volby. Považovaly by to za závažné porušení mezinárodního práva. Ve stejném smyslu se vyjádřil i generální tajemník OSN.
Evropské státy kritizují Netanjahuův plán na anexi údolí Jordánu. Porušil by podle nich mezinárodní právo
Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že pokud by izraelská vláda skutečně území anektovala, „představovalo by to závažné porušení mezinárodního práva.“ Berlín zároveň ostře odsoudil nedávné útoky z Pásma Gazy a zdůraznil, že Izrael má právo na bezpečnost.
„Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Spojené království budou nadále vyzývat všechny strany, aby se vyvarovaly činů, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a které by ohrozily možnost řešení vznikem dvou států podle linií z roku 1967,“ napsala německá diplomacie.
Benjamin Netanjahu ukazuje území (modře) mezi Západním břehem (bíle) a Jordánskem (žlutě), které chce anektovat. Oranžově je vyznačeno Jericho, které by zůstalo palestinské
Kritika OSN i islámských zemí
Podobně se ve středu vyjádřil generální tajemník OSN António Guterres. „Takové kroky, pakliže by byly uskutečněny, by představovaly závažné porušení mezinárodního práva,“ prohlásil a dodal: „Byly by zničující pro šance na oživení vyjednávání o míru v regionu, zároveň by silně podkopávaly proveditelnost řešení se dvěma státy.“
Saúdská Arábie svolala mimořádnou schůzi ministrů zahraničí Organizace islámské spolupráce (OIC). Islámské království označilo Netanjahuův plán za „neodůvodněný“ a za „velice nebezpečnou eskalaci proti Palestincům“. Uvedlo také, že židovský stát by tím „porušil mezinárodní právo“ a „podkopal snahy o dosažení míru“.
Prohlášení šéfa izraelské vlády již během úterka odsoudil předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, jordánský ministr zahraničí i Liga arabských států.
Detaily plánu
Netanjahu v úterý oznámil, že je připraven anektovat strategicky významnou východní část okupovaného Západního břehu Jordánu, pokud jeho strana Likud vyhraje 17. září volby. Oblast tvoří hraniční pásmo s Jordánskem. V současnosti většinou spadá do takzvané zóny C pod plnou bezpečnostní i civilní správou Izraele. Na vytvoření zón se představitelé obou států shodli v polovině devadesátých let v mírové dohodě z Osla.
Správa Západního břehu Jordánu dle dohody z Osla z roku 1995
Někdejší izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman označil Netanjahuův návrh za směšný. Podobně se vyjádřil také lídr opozice Benny Ganc.
Netanjahu podle agentury Reuters doplnil, že po zveřejnění amerického mírového plánu pro Blízký východ hodlá Izrael postavit na Západním břehu další židovské osady.
Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají podle dohod spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Oblast je v současnosti domovem 600 tisíc izraelských Židů.
Osady na okupovaném území Palestinci označují za nelegální a zcela v rozporu s možností vytvořit dva státy. Stejné stanovisko zaujímá i značná část mezinárodního společenství.
