USA v Bahrajnu lákají arabské státy pro svůj plán na záchranu Palestiny. Potřebují bilion korun

7 minut
Horizont ČT24: USA hledají v Bahrajnu podporu pro svůj mírový plán
Zdroj: ČT24

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Trumpův poradce Jared Kushner v úvodním projevu na konferenci slíbil Palestincům lepší budoucnost. Uvedl také, že ekonomický růst a prosperita jsou nemožné bez trvalého a spravedlivého politického řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Dnešek ale není o politických otázkách, k těm se dostaneme ve správný čas,“ prohlásil Kushner s tím, že je třeba o výzvách přemýšlet novým způsobem.

„Neopustili jsme vás,“ vzkázal Palestincům před ministry financí arabských zemí, šéfy mezinárodních finančních institucí a manažery a investory z desítek států.

9 minut
Zpravodaj ČT Borek: Plán by znamenal ekonomický skok pro palestinská území
Zdroj: ČT24

Summit v Bahrajnu je prvním krokem v širším mírovém plánu pro Izrael a Palestinu. Dosavadní kroky Trumpovy administrativy, jako uznání Jeruzaléma za hlavní město židovského státu, ale ke zklidnění situace nepřispěly. „Spojené státy pořádají tuto konferenci a jsou zároveň těmi, kteří nás okupují. Veškerá americká pomoc palestinskému lidu ale byla zastavena,“ upozornil zástupce palestinského Fatahu Ijád Nasr.

Umírněným i radikálním Palestincům se nelíbí, že Trumpův plán trvá na ekonomickém řešení. Důležitější je podle nich politika. „Na jednu stranu se snaží získat čas pro Izrael, na stranu druhou brání vzniku jakékoliv politické iniciativy, která by problémy řešila,“ prohlásil Hanan Ašrawi z Organizace pro osvobození Palestiny. Tisíce Palestinců v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu proti konferenci v bahrajnské Manámě demonstrovaly a pálily Trumpovy podobizny.

Nepotřebujeme bahrajnskou konferenci pro pozvednutí naší země, potřebujeme mír. Hospodářské oživení před dosažením míru je nerealistická iluze.
Šukrí Bišára
palestinský ministr financí

Také mnoho blízkovýchodních expertů pochybuje, že bohaté arabské státy budou ochotny do palestinské ekonomiky investovat dříve, než se podaří vyřešit základní politický spor mezi Izraelci a Palestinci.

Izrael pozvánku nedostal

Konference se účastní Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt, Jordánsko či Maroko. Naopak Libanon nebo Irák se do debat nezapojí. „Tato konference a prodání Palestiny nepovede nikam,“ řekl mluvčí íránské diplomacie Abbás Musáví.

Izraelští vládní činitelé pozváni nebyli, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu se o konferenci vyjádřil pochvalně. „Uvidíme, jaký bude americký návrh, zvážíme ho vážně a otevřeně. Nemůžu pochopit, jak ho Palestinci mohou hned odmítnout, aniž by věděli, o co v něm jde,“ konstatoval Netanjahu.

Spojené státy chtějí do regionu napumpovat 50 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes bilion korun. „Víc než polovina z toho půjde na Západní břeh a do Pásma Gazy,“ oznámil Trumpův poradce Kushner.

Částka má být investována v horizontu deseti let, ale při velikosti palestinských území je to pro tuto entitu skutečně obrovský potenciální přísun peněz. Asi nejzajímavější je projekt silničního a železničního spojení Západního břehu Jordánu s Gazou.
David Borek
zpravodaj ČT

K tomu budou podpořeny i palestinské komunity v Egyptě, v Jordánsku a v Libanonu. Investice mají jít do zdravotnictví, školství nebo energetiky, do technologií, turistiky a zemědělství. „Vytvoří milion pracovních míst na Západním břehu a v Gaze. Sníží nezaměstnanost z asi třiceti procent na jednotky, sníží o polovinu jejich chudobu,“ předpokládá Kushner.

Snahy o izraelsko-palestinské příměří trvají s výkyvy už desítky let. V 90. letech se smíření obou národů přiblížil americký prezident Bill Clinton, později se ho snažili zprostředkovat George Bush i Barack Obama. Rozhovory ale vždy skončily na mrtvém bodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 4 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 10 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 11 hhodinami
Načítání...