USA v Bahrajnu lákají arabské státy pro svůj plán na záchranu Palestiny. Potřebují bilion korun

Horizont ČT24: USA hledají v Bahrajnu podporu pro svůj mírový plán (zdroj: ČT24)

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Trumpův poradce Jared Kushner v úvodním projevu na konferenci slíbil Palestincům lepší budoucnost. Uvedl také, že ekonomický růst a prosperita jsou nemožné bez trvalého a spravedlivého politického řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Dnešek ale není o politických otázkách, k těm se dostaneme ve správný čas,“ prohlásil Kushner s tím, že je třeba o výzvách přemýšlet novým způsobem.

„Neopustili jsme vás,“ vzkázal Palestincům před ministry financí arabských zemí, šéfy mezinárodních finančních institucí a manažery a investory z desítek států.

Zpravodaj ČT Borek: Plán by znamenal ekonomický skok pro palestinská území (zdroj: ČT24)

Summit v Bahrajnu je prvním krokem v širším mírovém plánu pro Izrael a Palestinu. Dosavadní kroky Trumpovy administrativy, jako uznání Jeruzaléma za hlavní město židovského státu, ale ke zklidnění situace nepřispěly. „Spojené státy pořádají tuto konferenci a jsou zároveň těmi, kteří nás okupují. Veškerá americká pomoc palestinskému lidu ale byla zastavena,“ upozornil zástupce palestinského Fatahu Ijád Nasr.

Umírněným i radikálním Palestincům se nelíbí, že Trumpův plán trvá na ekonomickém řešení. Důležitější je podle nich politika. „Na jednu stranu se snaží získat čas pro Izrael, na stranu druhou brání vzniku jakékoliv politické iniciativy, která by problémy řešila,“ prohlásil Hanan Ašrawi z Organizace pro osvobození Palestiny. Tisíce Palestinců v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu proti konferenci v bahrajnské Manámě demonstrovaly a pálily Trumpovy podobizny.

Nepotřebujeme bahrajnskou konferenci pro pozvednutí naší země, potřebujeme mír. Hospodářské oživení před dosažením míru je nerealistická iluze.
Šukrí Bišára
palestinský ministr financí

Také mnoho blízkovýchodních expertů pochybuje, že bohaté arabské státy budou ochotny do palestinské ekonomiky investovat dříve, než se podaří vyřešit základní politický spor mezi Izraelci a Palestinci.

Izrael pozvánku nedostal

Konference se účastní Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt, Jordánsko či Maroko. Naopak Libanon nebo Irák se do debat nezapojí. „Tato konference a prodání Palestiny nepovede nikam,“ řekl mluvčí íránské diplomacie Abbás Musáví.

Izraelští vládní činitelé pozváni nebyli, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu se o konferenci vyjádřil pochvalně. „Uvidíme, jaký bude americký návrh, zvážíme ho vážně a otevřeně. Nemůžu pochopit, jak ho Palestinci mohou hned odmítnout, aniž by věděli, o co v něm jde,“ konstatoval Netanjahu.

Spojené státy chtějí do regionu napumpovat 50 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes bilion korun. „Víc než polovina z toho půjde na Západní břeh a do Pásma Gazy,“ oznámil Trumpův poradce Kushner.

Částka má být investována v horizontu deseti let, ale při velikosti palestinských území je to pro tuto entitu skutečně obrovský potenciální přísun peněz. Asi nejzajímavější je projekt silničního a železničního spojení Západního břehu Jordánu s Gazou.
David Borek
zpravodaj ČT

K tomu budou podpořeny i palestinské komunity v Egyptě, v Jordánsku a v Libanonu. Investice mají jít do zdravotnictví, školství nebo energetiky, do technologií, turistiky a zemědělství. „Vytvoří milion pracovních míst na Západním břehu a v Gaze. Sníží nezaměstnanost z asi třiceti procent na jednotky, sníží o polovinu jejich chudobu,“ předpokládá Kushner.

Snahy o izraelsko-palestinské příměří trvají s výkyvy už desítky let. V 90. letech se smíření obou národů přiblížil americký prezident Bill Clinton, později se ho snažili zprostředkovat George Bush i Barack Obama. Rozhovory ale vždy skončily na mrtvém bodě.