USA v Bahrajnu lákají arabské státy pro svůj plán na záchranu Palestiny. Potřebují bilion korun

Nahrávám video

V Bahrajnu začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické stránce Trumpovy „mírové dohody století“, jež má ukončit izraelsko-palestinský konflikt. USA se pro svůj plán snaží nalézt investory na Blízkém východě. V přepočtu přes bilion korun má putovat na téměř dvě stovky rozvojových projektů, víc než polovina má směřovat do palestinských území. Palestinci přitom plán odmítli. Bez míru podle nich hospodářský rozvoj není možný.

Trumpův poradce Jared Kushner v úvodním projevu na konferenci slíbil Palestincům lepší budoucnost. Uvedl také, že ekonomický růst a prosperita jsou nemožné bez trvalého a spravedlivého politického řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Dnešek ale není o politických otázkách, k těm se dostaneme ve správný čas,“ prohlásil Kushner s tím, že je třeba o výzvách přemýšlet novým způsobem.

„Neopustili jsme vás,“ vzkázal Palestincům před ministry financí arabských zemí, šéfy mezinárodních finančních institucí a manažery a investory z desítek států.

Nahrávám video

Summit v Bahrajnu je prvním krokem v širším mírovém plánu pro Izrael a Palestinu. Dosavadní kroky Trumpovy administrativy, jako uznání Jeruzaléma za hlavní město židovského státu, ale ke zklidnění situace nepřispěly. „Spojené státy pořádají tuto konferenci a jsou zároveň těmi, kteří nás okupují. Veškerá americká pomoc palestinskému lidu ale byla zastavena,“ upozornil zástupce palestinského Fatahu Ijád Nasr.

Umírněným i radikálním Palestincům se nelíbí, že Trumpův plán trvá na ekonomickém řešení. Důležitější je podle nich politika. „Na jednu stranu se snaží získat čas pro Izrael, na stranu druhou brání vzniku jakékoliv politické iniciativy, která by problémy řešila,“ prohlásil Hanan Ašrawi z Organizace pro osvobození Palestiny. Tisíce Palestinců v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu proti konferenci v bahrajnské Manámě demonstrovaly a pálily Trumpovy podobizny.

Nepotřebujeme bahrajnskou konferenci pro pozvednutí naší země, potřebujeme mír. Hospodářské oživení před dosažením míru je nerealistická iluze.
Šukrí Bišára
palestinský ministr financí

Také mnoho blízkovýchodních expertů pochybuje, že bohaté arabské státy budou ochotny do palestinské ekonomiky investovat dříve, než se podaří vyřešit základní politický spor mezi Izraelci a Palestinci.

Izrael pozvánku nedostal

Konference se účastní Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Egypt, Jordánsko či Maroko. Naopak Libanon nebo Irák se do debat nezapojí. „Tato konference a prodání Palestiny nepovede nikam,“ řekl mluvčí íránské diplomacie Abbás Musáví.

Izraelští vládní činitelé pozváni nebyli, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu se o konferenci vyjádřil pochvalně. „Uvidíme, jaký bude americký návrh, zvážíme ho vážně a otevřeně. Nemůžu pochopit, jak ho Palestinci mohou hned odmítnout, aniž by věděli, o co v něm jde,“ konstatoval Netanjahu.

Spojené státy chtějí do regionu napumpovat 50 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes bilion korun. „Víc než polovina z toho půjde na Západní břeh a do Pásma Gazy,“ oznámil Trumpův poradce Kushner.

Částka má být investována v horizontu deseti let, ale při velikosti palestinských území je to pro tuto entitu skutečně obrovský potenciální přísun peněz. Asi nejzajímavější je projekt silničního a železničního spojení Západního břehu Jordánu s Gazou.
David Borek
zpravodaj ČT

K tomu budou podpořeny i palestinské komunity v Egyptě, v Jordánsku a v Libanonu. Investice mají jít do zdravotnictví, školství nebo energetiky, do technologií, turistiky a zemědělství. „Vytvoří milion pracovních míst na Západním břehu a v Gaze. Sníží nezaměstnanost z asi třiceti procent na jednotky, sníží o polovinu jejich chudobu,“ předpokládá Kushner.

Snahy o izraelsko-palestinské příměří trvají s výkyvy už desítky let. V 90. letech se smíření obou národů přiblížil americký prezident Bill Clinton, později se ho snažili zprostředkovat George Bush i Barack Obama. Rozhovory ale vždy skončily na mrtvém bodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Podezřelým z útoků na německé rozvodny je klimatický aktivista

Podezřelým ze sabotáže na objektech energetické infrastruktury v Německu je klimatický aktivista, informoval spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Policie po osmačtyřicetiletém muži z Gevelsbergu v Severním Porýní-Vestfálsku pátrá. Dobrindt útoky na elektrické rozvodny na několika místech Německa z posledních dnů označil za projev „klimatického extremismu“.
06:21Aktualizovánopřed 20 mminutami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 49 mminutami

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět. Ruský dron zasáhl přímo pracovnu šéfa SBU, který v ní ale v tu chvíli zrovna nebyl, napsal server Ukrajinska pravda. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil útok za „významnou eskalaci“ války, kterou Rusko proti Ukrajině vede pátým rokem.
15:11Aktualizovánopřed 53 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet, hlásí přes třináct set mrtvých. Nepál dál pohřešuje více než pět tisíc lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
10:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezi litevskými politiky roste nespokojenost s pomalým sbližováním s Pekingem

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.
před 1 hhodinou

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.