Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990. Ve svém poselství o stavu Unie to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na nejbližší období. Vicepremiér české vlády Karel Havlíček (za ANO) to považuje za nerealizovatelný cíl a projev šéfky Komise označil za „pěknou diplomovou práci, leč student pracoval bez faktů a dat“.
Do roku 2030 nejméně o 55 procent nižší emise skleníkových plynů oproti roku 1990. Ambiciózní plán – kromě mnoha dalších – představila šéfka Evropské komise von der Leyenová ve svém skoro osmdesátiminutovém projevu o stavu Unie. Velký prostor v něm ale věnovala první dáma sedmadvacítky i cestě z koronavirové krize.
„Jako jednotlivci jsme obětovali část své osobní svobody pro bezpečnost ostatních. Jako Unie jsme sdíleli část své suverenity pro společné dobro. Ukázali jsme, co je možné, když si navzájem důvěřujeme a důvěřujeme evropským institucím. Máme vizi, máme plán, máme investice,“ řekla.
Projev šéfky Komise byl odlišný od těch, které pronášel její předchůdce Jean-Claude Juncker. „On býval sušší a projevy byly kratší. Urusula von der Leyenová projev pronášela v úplně jiných podmínkách. Myslela jsem si, že nás v předchozí Komisi potkaly všechny krize, co mohly. Rána za ranou,“ připomněla v pořadu Události, komentáře místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Jourová přiznala, že se jí projev líbil. „Je to moje šéfka, nemohu jinak, než ji pochválit. A dělám to ráda,“ řekla. České zástupkyni v unijní exekutivě udělaly radost také zmínky o celé řadě agend z jejího vlastního portfolia.
Diplomová práce, kde student pracoval bez faktů, zkritizoval projev vicepremiér Havlíček
Středeční proslov první dámy Evropské unie zkritizoval vicepremiér české vlády Karel Havlíček (za ANO). „55 % pro nás je nerealizovatelné,“ uvedl. Slova von der Leyenové označil za „pěknou diplomovou práci s ambiciózním cílem, leč student pracoval bez faktů a bez dat“.
Podle něj není cíl pro Česko splnitelný. „Nejsme schopni minimálně přestrojit energetiku do roku 2030, když jádro nám tu bude vznikat až ve třicátých letech,“ řekl. Upozornil, že je Česká republika z padesáti procent závislá na uhlí.
Za nerealizovatelný program označil i předseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). Uvedl, že si nemyslí, že na to má Česká republika v současnosti peníze.
Jourová, která nicméně v Evropské komisi Českou republiku de iure nezastupuje, názory české vlády chápe. „Samozřejmě jsem při jednáních argumentovala tím, že jednotlivé země mají nestejnou výchozí pozici, to znamená, že ty investice se budou minimálně různit. My jsme na to odpověděli tak, že existují finanční injekce, které by měly právě pomoci státům, kde jsou tyto velké schodky, aby zainvestovaly, kde je potřeba,“ reagovala.
Podle Jourové stanovený cíl přijde některým státům málo, některým naopak hodně. „Je to k další velké debatě a myslím, že i ta fakta a čísla, po kterých volá pan ministr Havlíček, budou k dispozici,“ řekla. Dodala, že koronavirová krize nesmazala klimatickou hrozbu.
