Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
„V případě potřeby a s ohledem na aktuální operační situaci budou (…) hromadné náklady přesměrovány na jiné druhy dopravy,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení, které se týkalo opatření ohledně zajištění logistiky v Azovském moři.
Přes Azovské moře se vyváží čtvrtina ruského exportu pšenice. Podle úterního vyjádření ministerstva zemědělství však ukrajinské útoky v této oblasti neovlivní zásobování domácího trhu potravinami ani exportní možnosti Ruska.
Velitel ukrajinských dronových vojsk Robert Brovdi zvaný Maďar podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly dalších patnáct lodí. Později podle deníku Ukrajinska pravda sdělil, že jedenáct plavidel bylo zasaženo v Azovském moři, z toho pět byly tankery, pět lodi na sypký náklad a jeden remorkér.
Od 6. července, kdy Kyjev zahájil dronovou kampaň namířenou proti plavidlům v Azovském moři a jeho okolí, bylo zasaženo 116 lodí.
Agentura Reuters v pondělí s odvoláním na tři nejmenované zdroje uvedla, že ruská lodní doprava v Azovském moři je z bezpečnostních důvodů omezena. Jeden zdroj informoval, že obchodní plavidla mohou plout po Azovském moři, ale nesmějí se plavit Kerčským průlivem ani kanálem mezi Azovským mořem a řekou Don.
Ukrajinci opět udeřili hluboko v Rusku
Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 kilometrů od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady.
Část Sevastopolu na anektovaném Krymu zůstala po útoku bezpilotních letounů na energetickou infrastrukturu bez elektřiny, oznámil gubernátor Michail Razvožajev, který podle listu Kommersant dříve informoval o pěti sestřelených dronech. Nálet se obešel bez obětí a raněných.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC informovalo o zničení 288 ukrajinských dronů nad 14 ruskými regiony, Krymem, Azovským a Černým mořem během uplynulé noci. Kyjev chce pomocí úderů na rafinerie a další ropná zařízení narušit zásobování ruské armády pohonnými hmotami a omezit příjmy Moskvy z vývozu ropy, které jsou důležité pro financování války.
Útok na Kyjev
Rusko během noci proti Ukrajině vypustilo osm balistických raket Iskander M/S-400, dvě letecké rakety Ch-59/Ch-69 a 135 dronů. Zneškodnit se podařilo pět balistických raket, obě řízené letecké rakety a 108 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásah jedné rakety a 25 dronů na deseti místech. Informace o osudu dvou raket se upřesňují, dodalo letectvo podle Unian.
Rusko mimo jiné zaútočilo na Sumskou a Doněckou oblast, ale také na Kyjev, napsala s odvoláním na představitele města agentura Reuters. Poplach ve městě trval asi 50 minut. Šéf vojenské správy v hlavním městě Tymur Tkačenko uvedl, že v Holosijivské čtvrti utrpěly zásahy dva skladovací areály, ve kterých následně vypukl požár.
Primátor města Vitalij Klyčko řekl, že na východním předměstí Kyjeva dopadly trosky dronů na otevřené prostranství, kde se vznítila auta. Klyčko, který na síti Telegram před údery na město varoval, informoval o tom, že ruské síly použily i balistické střely.
Ruská vojska zaútočila na podniky zbrojního průmyslu, podílející se na výrobě střel s plochou dráhou letu a dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany podle serveru BBC News.
Agentura DPA upozornila, že útok se odehrál poté, co v Paříži jednala takzvaná koalice ochotných, což jsou země, které zbrojně podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Představitelé koalice se dohodli na další podpoře Kyjeva.
Lídři několika evropských zemí se v pondělí v Paříži dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí a jejím členem není ani Polsko. Členy „čistě obranné“ koalice, jejímž cílem je rozvíjet evropské „antibalistické kapacity“, jsou Velká Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Španělsko a Švédsko.
