Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.

„V případě potřeby a s ohledem na aktuální operační situaci budou (…) hromadné náklady přesměrovány na jiné druhy dopravy,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení, které se týkalo opatření ohledně zajištění logistiky v Azovském moři.

Přes Azovské moře se vyváží čtvrtina ruského exportu pšenice. Podle úterního vyjádření ministerstva zemědělství však ukrajinské útoky v této oblasti neovlivní zásobování domácího trhu potravinami ani exportní možnosti Ruska.

Velitel ukrajinských dronových vojsk Robert Brovdi zvaný Maďar podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly dalších patnáct lodí. Později podle deníku Ukrajinska pravda sdělil, že jedenáct plavidel bylo zasaženo v Azovském moři, z toho pět byly tankery, pět lodi na sypký náklad a jeden remorkér.

Od 6. července, kdy Kyjev zahájil dronovou kampaň namířenou proti plavidlům v Azovském moři a jeho okolí, bylo zasaženo 116 lodí.

Agentura Reuters v pondělí s odvoláním na tři nejmenované zdroje uvedla, že ruská lodní doprava v Azovském moři je z bezpečnostních důvodů omezena. Jeden zdroj informoval, že obchodní plavidla mohou plout po Azovském moři, ale nesmějí se plavit Kerčským průlivem ani kanálem mezi Azovským mořem a řekou Don.

Ukrajinci opět udeřili hluboko v Rusku

Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 kilometrů od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady.

Část Sevastopolu na anektovaném Krymu zůstala po útoku bezpilotních letounů na energetickou infrastrukturu bez elektřiny, oznámil gubernátor Michail Razvožajev, který podle listu Kommersant dříve informoval o pěti sestřelených dronech. Nálet se obešel bez obětí a raněných.

Ruské ministerstvo obrany podle BBC informovalo o zničení 288 ukrajinských dronů nad 14 ruskými regiony, Krymem, Azovským a Černým mořem během uplynulé noci. Kyjev chce pomocí úderů na rafinerie a další ropná zařízení narušit zásobování ruské armády pohonnými hmotami a omezit příjmy Moskvy z vývozu ropy, které jsou důležité pro financování války.

Útok na Kyjev

Rusko během noci proti Ukrajině vypustilo osm balistických raket Iskander M/S-400, dvě letecké rakety Ch-59/Ch-69 a 135 dronů. Zneškodnit se podařilo pět balistických raket, obě řízené letecké rakety a 108 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásah jedné rakety a 25 dronů na deseti místech. Informace o osudu dvou raket se upřesňují, dodalo letectvo podle Unian.

Rusko mimo jiné zaútočilo na Sumskou a Doněckou oblast, ale také na Kyjev, napsala s odvoláním na představitele města agentura Reuters. Poplach ve městě trval asi 50 minut. Šéf vojenské správy v hlavním městě Tymur Tkačenko uvedl, že v Holosijivské čtvrti utrpěly zásahy dva skladovací areály, ve kterých následně vypukl požár.

Primátor města Vitalij Klyčko řekl, že na východním předměstí Kyjeva dopadly trosky dronů na otevřené prostranství, kde se vznítila auta. Klyčko, který na síti Telegram před údery na město varoval, informoval o tom, že ruské síly použily i balistické střely.

Ruská vojska zaútočila na podniky zbrojního průmyslu, podílející se na výrobě střel s plochou dráhou letu a dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany podle serveru BBC News.

Agentura DPA upozornila, že útok se odehrál poté, co v Paříži jednala takzvaná koalice ochotných, což jsou země, které zbrojně podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Představitelé koalice se dohodli na další podpoře Kyjeva.

Lídři několika evropských zemí se v pondělí v Paříži dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí a jejím členem není ani Polsko. Členy „čistě obranné“ koalice, jejímž cílem je rozvíjet evropské „antibalistické kapacity“, jsou Velká Británie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Španělsko a Švédsko.

Organizace OSN uvedla, že v červnu zaznamenala na Ukrajině opět nejvyšší počet obětí z řad civilistů od dubna 2022. Zahynulo 293 lidí a 1990 jich bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno, z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
před 25 mminutami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
před 26 mminutami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 47 mminutami

Nepál kvůli počasí přerušil pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 3 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.