Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
Mosad očekával, že se k bojovníkům připojí tisíce mladých Kurdů, což by vedlo ke vzniku jakéhosi masového hnutí, jež by mohlo dosáhnout až do Teheránu. Následně by podle představ izraelské služby miliony demonstrantů svrhly režim, popisuje plán server Times of Israel (ToI).
Právě kurdská ofenziva byla jedním z klíčových prvků plánu, v jehož rámci by se nakonec ujal moci v zemi bývalý prezident Mahmúd Ahmadínežád.
List New York Times v pondělí informoval, že Izrael se několik let snažil naverbovat a znovu dosadit do čela země Ahmadínežáda v rámci kampaně, která zahrnovala i setkání s tehdejším šéfem Mosadu Davidem Barneou na okraji akademické konference v Maďarsku.
Kritika režimu
Popírač holocaustu, který kdysi vykresloval židovský stát jako satanskou entitu, ušel od svého odchodu z funkce v roce 2013 dlouhou cestu a postupně se stal jedním z nejvýznamnějších kritiků režimu vedeného ajatolláhy, uvádí list Ha'arec.
Izraelští představitelé podle tohoto deníku věnovali zvláštní pozornost Ahmadínežádovu přesvědčení, že Írán nemůže v sankčním režimu dále přežít a že jaderný program se stal pro zemi spíše přítěží než přínosem. Ti, kteří byli úzce zapojeni do rozvíjejícího se vztahu, začali věřit, že jeho odpor vůči režimu se stal natolik intenzivním, že by byl ochoten spolupracovat s Mosadem a svěřit mu svůj osud.
Ve skutečnosti byl však Ahmadínežád pouze jednou součástí projektu změny režimu. Plán zahrnoval také vlivové operace uvnitř Íránu, program vyzbrojování a výcviku kurdských sil v Iráku, aktivaci dalších menšinových skupin k destabilizaci režimu a plány letectva na vytvoření pozemního koridoru pro pohyb milicí.
Spory v Izraeli
Idea nicméně vyvolala hluboké neshody mezi vlivnými izraelskými činiteli, upozornil Ha'arec. Ředitel vojenského zpravodajství, generálmajor Šlomi Binder, podle jeho informací dospěl k závěru, že plán má malou šanci na úspěch. Další člen vojenské zpravodajské služby, brigádní generál Ofir Mizrahi-Rosen, dokonce napsal celý dokument, v němž ambiciózní operaci zpochybnil.
Poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi později tuto myšlenku označil za pouhou divokou fantazii. Několik dnů před únorovým začátkem války dosáhly neshody takové intenzity, že náčelník štábu izraelských sil Ejal Zamir nařídil operaci zastavit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se však rozhodl pokračovat. „Dům z karet“, který postavili Netanjahu a Barnea, se nicméně zhroutil dříve, než Kurdové vypálili jediný výstřel, podotkl Ha'arec.
Na začátku současné války Izrael a USA skutečně provedly těžké údery proti íránským bezpečnostním silám, jež cílily na představitele režimu, armádní základny, raketové systémy, policejní stanice a pozice lidových milic Basídž na severozápadě země ve snaze usnadnit Kurdům cestu, ale úniky informací do médií, lobbování ze strany Turecka a opatrnost samotných Kurdů vedly Washington k tomu, že plán odmítl, poznamenal ToI.
