Ahmadínežád znovu přiostřuje: Hrozeb sionistů se nebojíme

New York - Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád těsně před začátkem Valného shromáždění OSN, na kterém má naposledy promluvit coby nejvyšší představitel Íránu, už tradičně přiostřuje svou protiizraelskou rétoriku. Novinářům v New Yorku dnes řekl, že Izrael nemá na mapě Blízkého východu žádné historické kořeny a že jeho hrozbu útokem na Írán nebere vážně.

Ahmadínežád příští rok po dvou funkčních obdobích na postu hlavy státu jako prezident Íránu skončí. Volby jeho nástupce se mají uskutečnit v červnu. Tento týden tak bude mít poslední příležitost promluvit ke shromáždění OSN, přičemž jeho projevy v minulých letech způsobily hodně zlé krve. Ahmadínežád v nich totiž nevybíravě útočil na Izrael i Spojené státy, a dokonce zpochybňoval holocaust či pozadí útoků z 11. září 2001. Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun ho proto o víkendu upozornil na to, že jeho případné další osočování by mohlo mít nepříjemné důsledky.

„V zásadě nebereme hrozby sionistů vážně… Máme k dispozici veškeré obranné prostředky a jsme připraveni se bránit,“ prohlásil íránský prezident. „(Izraelci) tam nemají v dějinách žádné kořeny. Íránu se nemohou ani zdaleka rovnat,“ uvedl dále.

Zároveň znovu zdůraznil, že íránský jaderný program, který je předmětem letitého sporu se západními mocnostmi, je čistě mírového charakteru. Proto také odsoudil sankce OSN, které začaly těžce dopadat na íránský ropný průmysl. Podle něj stále existuje prostor, jak celý spor vyřešit diplomatickou cestou.

Pokud Ahmadínežád i letos zopakuje svoje protizápadní výpady, dá se očekávat bojkot mnoha diplomatů, kteří i v minulosti během jeho projevů na protest houfně opouštěli jednací sál. Na pořadu jednání přitom bude i jednání o zavedení dalších protiíránských sankcí, a to v době, kdy napětí v regionu roste. Stále se spekuluje o tom, zda Izrael podnikne preventivní útok proti íránským jaderným zařízením. Velitel íránských islámských revolučních gard generál Mohammad Alí Džafarí v sobotu prohlásil, že válka Izraele proti Íránu nakonec vypukne a Írán je připraven židovský stát zničit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 35 mminutami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 58 mminutami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 1 hhodinou

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 1 hhodinou

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.