Čínu zaskočil celosvětový odpor vůči válce, Rusko ale nezradí, říká sinoložka Lomová

Nahrávám video

Čínské velvyslanectví ve Spojených státech uvedlo, že prioritou Pekingu je zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole. Učinilo tak v reakci na zprávy některých médiích, že Rusko asijskou zemi požádalo o vojenské vybavení. Čína takové zprávy označila za dezinformace. Peking podle sinoložky a překladatelky Olgy Lomové zaskočil celosvětový odpor vůči ruské invazi, Moskvu ale neoficiálně přesto podpoří.

Americké deníky Financial Times a The Washington Post s odkazem na nejmenované americké činitele v neděli napsaly, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu žádá Čínu o vojenské vybavení, ale také o hospodářskou pomoc. Zdroje obou listů nerozvedly, o jakou vojenskou podporu Moskva žádá.

„O tom jsem nikdy neslyšel,“ reagoval na informace o žádosti Moskvy mluvčí čínské ambasády Liou Pcheng-jü. „Současná situace na Ukrajině je skutečně znepokojivá. Vysokou prioritou je nyní zabránit tomu, aby se napjatá situace vyhrotila, nebo dokonce vymkla kontrole,“ dodal. Zprávy o prosbě následně popřel také mluvčí čínské diplomacie, který je označil za „dezinformaci pocházející z USA“.

Lomová ale připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching podepsali společnou deklaraci o vzájemné pomoci již v den zahájení zimních olympijských her v Pekingu. „Konstatovali jakési nerozborné přátelství a pomoc, která nezná hranic,“ cituje Lomová.

Je podle ní pravděpodobné, že čínský prezident již v tu dobu tušil, že Rusko na Ukrajině vojensky zasáhne. „Pravděpodobně ho nenapadlo, stejně jako to pravděpodobně nenapadlo ani Putina, že ta válka nebude rychlá vojenská operace, která si okamžitě podrobí Ukrajinu.“

Nahrávám video

Čínské banky se bojí sankcí

Asijská velmoc je podle Lomové ve složitém postavení. S Ruskem Čínu pojí deklarované závazky a „odpor ke Spojeným státům“, země ale zároveň nepočítala s celosvětovým odporem vůči válce.

„Peking rozhodně nezradí Rusko, jenom některé věci nebude moci dělat, nebo nebude chtít dělat deklarativně, bude opatrnější,“ tvrdí sinoložka, podle které se již v čínském tisku objevují informace o tom, jak může Čína vyrovnat ekonomický propad způsobený sankcemi.

Podle Bílého domu se ale na sankční seznam dostane každý, kdo vyjde Kremlu vstříc. Pomoc Rusku by proto znamenala riziko postihů pro čínské firmy a místní banky jsou kvůli tomu podle Lomové opatrné.

„Prezident Si se snaží tahat za nitky. Putinovy kroky neodsuzuje ani neschvaluje. Rusko prodává Číně daleko víc zbraní, než od ní kupuje, ale Peking díky rychlé modernizaci armády vyrábí vyspělejší zbraně,“ informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Čína šíří kremelskou propagandu a konspirační teorie. Zároveň vyjadřuje znepokojení nad oběťmi konfliktu, posiluje diplomacii s evropskými státy a vyzývá k mírovým rozhovorům. Také tvrdí, že chce rychlé řešení války, která poškozuje trhy, popisuje Šámalová.

Američané jednali s čínskou delegací

Zprávy o ruském zájmu na zbrojní podpoře přišly těsně před schůzkou bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana a vysoce postaveného čínského diplomata Janga Ťie-čch', kteří v pondělí několik hodin jednali v italské metropoli. Americká strana ve stručném prohlášení oznámila, že se vedla „podstatná diskuse“ o ruské válce proti Ukrajině a že se strany shodly na důležitosti zachování komunikačních kanálů.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price v této souvislosti zmínil přímo otázku čínské podpory Ruska. „Poradce pro národní bezpečnost a naše delegace přímo a velmi jasně hovořili o našich obavách ohledně podpory Ruska ze strany Čínské lidové republiky (ČLR) v návaznosti na invazi, a o důsledcích, které by jakákoli taková podpora měla pro vztahy ČLR nejen s námi, ale pro její vztahy po celém světě,“ citovala mluvčího agentura AP.

Sullivan v neděli zpravodajské televizi CNN řekl, že Washington pozorně sleduje, do jaké míry Peking poskytuje hospodářskou nebo materiální pomoc Rusku. „Nedovolíme, aby se to rozběhlo, a nedovolíme, aby Rusko získalo záchranu před ekonomickými sankcemi ze strany jakékoli země,“ řekl bezpečnostní poradce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově v Bruselu, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo při požáru v rekonstruované budově Oxy v centru Bruselu. Vyplývá to z večerních informací agentury DPA a stanice VRT. Média dříve informovala o blíže neupřesněném počtu mrtvých, podle úřadů bylo pohřešováno šest lidí. Co oheň způsobilo, stále není jasné. V budově se v době vypuknutí požáru nacházelo asi 250 stavebních dělníků.
před 1 hhodinou

VideoReportéři ČT: O životě válečné zpravodajky

Darja Stomatová je jednou z nejznámějších tváří zahraničního zpravodajství České televize. Její zpravodajství z Ruskem napadené Ukrajiny je pravidelně součástí Událostí i vysílání programu ČT24. Výjimečné reportáže připravuje i pro Reportéry ČT. Vysloužila si už několik novinářských ocenění. Jaký je život válečné reportérky? Má strach, když natáčí i přímo v oblastech bojů? Jak se vyrovnává s tím, co všechno na vlastní oči vidí? Darji Stomatové se ptá Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze. Kuvajt a Katar hlásí údery z Íránu

Městy napříč Íránem v úterý opakovaně zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Později hlásil exploze i ostrov Kešm. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 4 hhodinami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 4 hhodinami

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.