Jihočeské krajské politice v posledních čtyřech letech dominoval projekt českobudějovického letiště, a postoj k němu bude muset zaujmout i nové zastupitelstvo, které vzejde z nadcházejících krajských voleb; ranvej a terminál totiž stále hledají strategického partnera na provoz. Tématem pak budou i dopady pandemie koronaviru, která významně zasáhla zdejší cestovní ruch. A v jaké kondici se jižní Čechy po uplynulých čtyřech letech nacházejí?
Čtyři roky trvající let krajské posádky byl hned po startu plný personálních turbulencí. Bývalý hejtman Jiří Zimola pomyslnou pilotní kabinu opustil. Před třemi lety čelil ostré kritice kvůli nadstandardním odměnám Martinu Bláhovi, předsedovi představenstva krajem vlastněných Jihočeských nemocnic.
Spory kolem fungování nemocnic a odměn nakonec vedly k rozpadu krajské koalice a ke značnému neklidu na palubě zastupitelského stroje, až Zimola 11. dubna 2017 oznámil rezignaci na funkci hejtmana. Tehdy řekl, že odstupuje z čela hejtmanství pouze kvůli brutálnímu politickému tlaku. U hejtmanského kniplu ho vystřídala stranická kolegyně z ČSSD Ivana Stráská, která vyrovnala kolísavý let.
Sen o letišti
Metafora z aviatiky je na místě – jeden z hlavních krajských projektů posledních čtyř let totiž bylo českobudějovické letiště. Modernizace spolehlivého vzdušného přístavu na kraji krajského města, který je téměř na dohled od sídla úředníků, ovšem na vyřešení stále čeká.
Projekt, který spolykal přes miliardu korun, jedni na plný plyn ženou vpřed, druzí naopak před ním vysouvají pomyslné brzdicí klapky. Podle opozice byly v uplynulém období hlavním ekonomickým problémem právě finance vložené do letiště, hejtmanka naopak označila projekt za příležitost pro kraj, a to hlavně díky tomu, že se kraji podařilo koupit pozemky okolo areálu.
Strategického partnera na provoz ale probouzející se objekty nemají a na nově zvolenou krajskou reprezentaci čeká zásadní rozhodnutí, co bude dál s opravenou přistávací plochou a nově postaveným teminálem.
Vedle letiště považoval v minulém období krajský tým kolem hejtmanky Stráské za klíčové investice do oprav silnic, modernizace nemocnic a sociálních zařízení. Nové nemocniční pavilony stojí například v Jindřichově Hradci, Českém Krumlově a Českých Budějovicích. V Kaplici, Chýnově, Dačicích, Horní Stropnici i v dalších místech vznikla nová místa pro stárnoucí populaci.
Zastupitelé se zaměřili i na podporu školství. Chtěli dostat více studentů do technických oborů. Krajské plány se ale daří naplňovat jen se střídavými úspěchy. V některých místech byl zájem o řemesla tak malý, že některé obory zůstaly neobsazené.
Rána pro cestovní ruch
Pandemie nového typu koronaviru v posledním roce zastupitelských mandátů zásadním způsobem ovlivnila klíčové odvětví v kraji – cestovní ruch. Za první letošní čtvrtletí se na jihu Čech ubytovalo 170 tisíc turistů, což představuje meziroční pokles o 29 procent.
Z ubytovaných hostů ubylo o 40 procent zahraničních, což je největší propad v celé ČR. Jihočeský kraj, který byl dlouhodobě třetím nejnavštěvovanějším krajem v republice po Praze a Jihomoravském kraji, v tomto srovnání klesl na sedmé místo. Kvůli dopadům šíření koronaviru zaniklo v jižních Čechách zhruba čtyři tisíce pracovních míst ve službách spjatých s cestovním ruchem, což je čtvrtina.
Oslovení opoziční i koaliční zastupitelé se téměř ve většině shodují, že i po volbách v kraji zůstane prioritou oživení cestovního ruchu, zachování fungujícího řízení nemocnic, sociální péče a zajištění dopravní obslužnosti, s čímž souvisí i urychlení tempa dostavby obchvatu krajského města a dálnice D3 k rakouské hranici.
Jihočeský kraj třetím rokem v řadě hospodaří bez dluhů a ani nyní si podle dostupných informací nebude brát úvěr, přestože aktuálním problémem jsou výpadky příjmů v souvislosti s koronavirem. Měsíčně jde o desítky milionů korun.
Zhruba miliardu korun má Jihočeský kraj ve fondu rezerv a rozvoje. Z nich má 720 milionů pro rozpočet na příští rok. V předchozím volebním období čerpal kraj úvěr jen kvůli tomu, aby dokončil projekty spolufinancované z EU. Z fondu rezerv hradil kraj i ochranné pomůcky při pandemii koronaviru či zvýšené náklady příspěvkových organizací. O úhradu ale požádal ministerstvo vnitra a bude moci využít i peníze z Fondu solidarity EU.
Kvůli koronavirovému výpadku daňových příjmů přijde letos kraj o 915 milionů. Snížil proto výdaje o víc než 514 milionů, některé investice odsunul.
