Nominace cen BAFTA: Opět se zrodila hvězda, favoritkou je ale Favoritka

Nahrávám video

Britská akademie filmového a televizního umění vyhlásila nominace na výroční ceny. Trofej BAFTA je, podobně jako nedávno udělené Zlaté glóby, považována za předzvěst Oscarů. V britských nominacích je často skloňovaným filmem hudební příběh Zrodila se hvězda. Nejvíce – hned dvanáct – nominací ale obdrželo historické komediální drama Favoritka. Vítězové jednotlivých kategorií budou vyhlášeni 10. února.

Hvězda remaku Zrodila se hvězda na Zlatých glóbech spíše zapadala. Představitelka hlavní role Lady Gaga i její herecký partner a režisér v jedné osobě Bradley Cooper odešli s prázdnou. Britské filmové ceny jsou ale jiná písnička, ve Spojeném království má snímek o vzestupu country zpěvačky nominace za nejlepší film, režii i hlavní herecké výkony a nepřekvapivě i za hudbu.

Samozřejmou nominací v hudební kategorii je životopisný film o kapele Queen Bohemian Rhapsody. Cenu za ztvárnění hlavní role Freddieho Mercuryho si může odnést Rami Malek. Film, v němž dominují muži, nemá celkem pochopitelně jedinou nominaci v kategorii ženský herecký výkon.

V té se mohou těšit z naděje jiné snímky. Glenn Closeová musí ve filmu Žena coby manželka literáta oceněného Nobelovou cenou snášet ledacos – zadostiučiněním jí může být nominace na BAFTA a už získaný Zlatý glóbus. Ten si odnesla už i Olivia Colmanová za historický snímek Favoritka. Hraje v něm plachou a lehce manipulovatelnou britskou královnu Annu Stuartovnu.

Nominaci si vysloužila také Viola Davisová coby jedna z gangsterských manželek, které se ve filmu Vdovy musí protlouct bez mužů, a Melissa McCarthyová za životopisný snímek Can You Ever Forgive Me? (Dokážeš mi někdy odpustit?) inspirovaný příběhem plagiátorky Lee Israelové.

I v hlavních mužských rolích se najdou představitelé skutečných osobností. Kromě Ramiho Maleka k nim patří Christian Bale, který se proměnil ve viceprezidenta Cheneyho, či Steve Coogan jako slavný komik Stan Laurel. Pětici (do níž patří i Bradley Cooper) doplňuje ještě Viggo Mortensen v dramatu Green Book, které také vychází ze skutečného příběhu černošského pianisty Donalda Shirleyho, jenž se v doprovodu bývalého vyhazovače odváží vyrazit na koncertní turné do jižanských států, kde platí rasová segregace.

Green Book je také ve frontě na hlavní cenu pro nejlepší film spolu s dalším dílem o rasismu BlacKkKlansman. Nejlepším filmem roku 2018 podle cen BAFTA můžou být vyhlášeny i tituly Favoritka, Zrodila se hvězda a černobílé drama Roma od Alfonsa Cuaróna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 9 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 12 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled