Papež: U all inclusive za devět tisíc letecky nečekejte starou whisky ani chardonnay. Zájezdy vybírejte pečlivě

Nahrávám video

Letní prázdniny jsou za polovinou a podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže už do zahraničí vyjelo dva miliony Čechů. Oblíbené jsou first i last minute zájezdy. „Tam je ale potřeba mít velkou míru tolerance. U all inclusive na last minute letecky za devět tisíc nečekejte dvanáct let starou whisky nebo chardonnay,“ upozornil v ranním Studiu 6 na ČT24.

Kolik lidí už vycestovalo letos s cestovními kancelářemi?
Do zahraničí odjely do této chvíle téměř dva miliony lidí. V domácím cestovním ruchu budeme mít statistiky až v září, protože tam hlavní sezona probíhá v červenci a srpnu.

I pro dovolenou v Česku lidé vyhledávají cestovní kanceláře. Co požadují?
Cestovní kanceláře (CK) pro domácí cestovní ruch se předělaly na cestovní kanceláře se zážitkem, protože ubývá klasických pobytů, kdy si někdo koupil od CK týden dovolené v hotelu. Kanceláře se tomu musely přizpůsobit, musely najít nějakou přidanou hodnotu. Takže teď zastupují klienta v tom, že mu udělají balíček služeb. To, co si obvykle lidé připravují až na místě, cestovní kanceláře připraví za ně a nabízí různé pobyty s jógou, s wellness, s koly.

Dříve jste uvedl, že nejčastěji chtějí Češi kolo, vodu a hory. Z jakého důvodu a kde to hledají? A spíše v Česku, nebo jezdí do Rakouska nebo na Slovensko?
Máme to v sobě. Milujeme hory a vodu. A pokud to najdeme v jednom, tak jsme velmi spokojení. Proto lidé v poslední době hodně cestují do Rakouska. Údolí, která jsou zaplněná jezery, se Čechy jen hemží, a pro Rakušany jsme velmi silnou národností. Skoro šedesát procent jejich obsazenosti tvoří Češi.

Stejně tak je to v českých horách, byl jsem tento víkend v Harrachově, a ten byl úplně vyprodaný, všude po všech kopcích chodili lidé, nebo jezdili na horských kolech, či tam hráli golf. Lidé prostě hledají aktivitu. Zřejmě je to dáno tím, že spousta lidí dělá usedlé zaměstnání a potřebuje nějaký pohyb. A mění se i životní styl. Chceme být více zdraví, jinak jíst, lépe bydlet a více se hýbat.

Platí stále, že nejčastěji do zahraničí vycestují Češi na Slovensko? Čím to je způsobené, třeba i tím, že jim rozumíme?
Slovensko je destinace na prvním až druhém místě, vždy se to trochu převaluje s Chorvatskem – to je stálice, která obsazuje to první místo velice často, ale už se na něj dotírá Slovensko, někdy ho předběhne. Je to dáno několika důvody. Je blízko, známe to tam, znají nás, mentálně jsme si blízcí, strava je blízká naší a cítíme se tam jako doma. A to je něco, co Čechy láká, v podstatě jet tam, kde bude bezproblémová dovolená, kde – když se něco semele – můžu se kdykoliv vrátit zpátky a kde mi rozumí.

Pokud byste mohl srovnat polovinu letní sezony loni a letos, je něčím specifická ta letošní?
Řekl bych, že je specifická tím, že se stále častěji prodávají kvalitnější záležitosti. Kvalitnější hotely, vyšší standard letecké dopravy. Tlak na kvalitu se zvyšuje. Je to dáno ekonomikou a tím, že lidé si chtějí na své dovolené více dovolit, kvalita začíná hrát prim. Nůžky se ale rozevírají. Je část komunity, která vždy půjde po ceně, protože prostě na to nemá, a to není žádná ostuda. Ale druhá část společnosti, které se daří, si chce dovolenou opravdu užít.

Můžete poradit, jak hledat v rámci nabídek last minute?
U last minute je velmi složité se zorientovat v tom, jakou ubytovací kapacitu si kupuji. Určitě bych si nekupoval nějako neznámou kapacitu tří hvězdiček. Chtěl bych vědět, do jakého hotelu jedu, abych se mohl podívat na internetu, co to je za hotel, jak má velké pokoje, chtěl bych vědět, co si kupuji, protože největší úskalí last minute nabídek u některých cestovních kanceláří je, že nevím, co si kupuji. A s tím je spojené zklamání. Určitě bych nenechával cestovní kanceláři volnost v rozhodování o tom, kam pojedu na dovolenou.

Proměňuje se zájem o last minute v průběhu let? Souvisí to s ekonomickým zázemím rodin, které raději plánují first minute, než aby to nechávaly na poslední chvíli? Ubývá zájem o last minute?
First moment vznikl tak před sedmi osmi lety a za tu dobu se velmi osvědčil. Letos v nich dosáhneme asi 40 procent prodejů. Ukázalo se, že to je velmi dobrý produkt pro všechny: jak pro hoteliéra, cestovní kancelář, tak i klienta. Last minute zájezdů tím pádem hodně ubylo. Využívají je především lidé, kterým zbude čas a najednou si řeknou, že chtějí někam jet a je jim jedno kam, jen mají nějakou hranici. A pak lidé, kteří čekají, že na konci dostanou opravdu nízkou cenu.

Dívala jsem se na některé last minute zájezdy, které stojí až o padesát procent méně. Opravdu to tak je?
Já bych procentům věřil asi tak, jako když si jdete koupit něco do obchodu s textilem. Procenta jsou slevy, ale slevy z čeho? Nedal bych na slevy tohoto typu, porovnal bych vždy finální cenu s cenami na trhu a s obsahem. Protože cena často nemusí znamenat vítězství, protože v ní nemusí být věci, které si pak musíte na konci koupit. Dal bych si na stůl nabídky a srovnal bych si je podle obsahu. Na procenta bych nedával.

Jaké nejčastější potíže lidé řeší prostřednictvím CK? Myslím hlavně v zahraničí.
Myslím si, že největší problém je právě ten nesoulad s ubytováním, kdy si lidé koupí něco, o čem si vysnili, že to nějak bude vypadat.

Když si koupíte last minute letecky do tříhvězdičkového hotelu all inclusive za devět tisíc, musíte mít vysokou míru tolerance k tomu, co dostanete. Nemůžete očekávat, že vám tam budou nalévat dvanáct let starou whisky nebo chardonnay, ale musíte počítat s krabicovým vínem a místním pivem. Ti lidé, kteří s tím nepočítají, jsou zklamaní a pak reklamují. Stává se samozřejmě, že CK vymění hotel, a to je chyba a lidé mají právo na reklamaci, a to jsou asi největší nesoulady – pokud tedy pominu leteckou dopravu, která je letos složitější než jindy.

Jak letos komplikují leteckou dopravu zpoždění? Bývají?
Bývají zpožděné lety, komplikuje to život všem, i leteckým společnostem, nejen lidem a cestovním kancelářím. Na druhou stranu s tím vším, co se odehrálo na jaře s Boeingem 737 Max, tak sezona probíhá, až na nějaké dva tři těžké případy, normálně.

Výše kompenzací při zpoždění letu
Zdroj: skrblik.cz

Může se stát, že lidé na dovolené zůstanou na letišti, třeba když už destinaci opouštějí. Jak to funguje, kdo za ně má zodpovědnost?
Z hlediska zákona jsou cestovní kanceláře odpovědné za to, co má klient v cestovní smlouvě. Pokud je let jako takový součástí vašeho zájezdu, tak CK vás má na starosti i po dobu letu. A let samotný provozuje letecká společnost a za něj odpovídá. Pokud jste tedy zůstali na letišti, tak je vaším partnerem jak letecká společnost, tak CK.

Ovšem my jako cestovní kancelář tam často býváme v pozici, že držíme v ruce také Černého Petra, nám letiště informace nesmí poskytnout, protože je poskytuje letecké společnosti, a ta je často nedává. Před klienty vypadáme jako hlupáci, protože jim říkáme, že poletíme za půl hodiny a za tři hodiny jim říkáme zase za půl hodiny. Ale je to i o komunikaci. Zkušení delegáti, průvodci, cestovní kanceláře umí komunikovat se svými klienty tak, aby jim nějakým způsobem tu dobu zpříjemnili.

Jak je to s reklamacemi, když si například někdo objedná podle katalogu v ČR hotel čtyřhvězdičkový, zaplatí ho, přijede na místo, a ten hotel má jen tři hvězdičky?
Pokud to jsou oficiální klasifikace, tak klient má na reklamaci právo. A myslím si, že každá by měla směřovat k jednomu cíli, aby klient měl co nejrychleji spokojenou dovolenou. To znamená, že i klient by si neměl schovávat fotografie na to, až bude dělat za tři měsíce reklamaci, měl by komunikovat s CK, dát jí šanci napravit, co vzniklo. Pokud vás někdo podvede, pak musíte být tvrdí a vyžadovat svá práva. Pokud dojde k nedorozumění, chybě hotelu, tak je nejrychleji komunikovat s CK a požádat ji o nápravu.

Jak je to letos s cenami v blízkých destinacích Chorvatsku, Řecku, Itálii, Španělsku, kam Češi často jezdí a létají? Je to stejné jako vloni, nebo někde podražili?
Podle našich zjištění ceny rostou, ale asi přibližně jako u nás. Ekonomika se nějak vyvíjí, ceny jsou vyšší v té nejvyšší sezoně, když mají hoteliéři plno, zvýší své ceny, ale generálně se dá říci, že ceny mírně stoupají tak jako u nás. Je to přirozený vývoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
10:54Aktualizovánopřed 14 mminutami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 15 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.