Graffiti v Berlíně

Zvuky pláže nebo vůně barvy na novém graffiti? Cestovatelé se už neřídí jen místem, ale chtějí i zážitek

Srí Lanka, Kodaň nebo italský Piemont považuje prestižní nakladatelství turistických průvodců Lonely Planet za místa, která by cestovatelé neměli letos minout. A pokud bude cestování ještě navíc opepřené zážitkem, třeba že si výletník s místními umělci namaluje své vlastní graffiti nebo upeče koláč podle domácího receptu – pak se dostaneme k nejžhavějším trendům dnešních cestovatelů. I Češi se už mnohdy nebojí za luxusní nebo „tak trochu jiné“ poznávaní připlatit.

 

Berlín. Prenzlauer Berg. Mauerpark. Zeď, respektive zbývající kusy té pravé berlínské. A graffiti. Jedno přes druhé. Barevná změť, jež se mění prakticky co pár minut. Tentokrát u zdi stojí mladá Japonka, která přišla ochutnat město tak trochu jinak. A jak se to dělá s barevným sprejem v ruce, jí ukazuje Sylvian, jenž nejprve do skicáku názorně předvádí pomocí tužky základní prvky tohoto pouličního umění.

„Graffiti je vlastně taková vaše značka. Konečným výtvorem může být i jen samotný podpis, tvořený vašimi iniciály. Každé písmeno je vícerozměrné a na závěr přichází hra se světlem a stínem,“ předvádí už se sprejem v ruce Sylvian, Francouz, který přišel do města před pár lety tak trochu inkognito a město se mu zalíbilo natolik, že zůstal.

Co na tom, že po pár minutách a několika fotografiích mladé Japonky s vlastním výtvorem už další „umělec“ bílí plochu tak, aby na ní vytvořil svou vlastní kreaci. Původní vrstvu odškrábne a začne od nuly. Přestože obrázek japonské turistky mizí pod vrstvami dalších a dalších maleb, jedinečný zážitek jí už z paměti nikdo nesmaže.

Jak koneckonců už před časem zmínil i marketingový stratég v cestovním ruchu ze společnosti Travelbakers Pavel Pichler, platí, že cestovatelé chtějí zážitek, emoce a sžití se s navštěvovanou lokalitou. A toho lze docílit díky místním autentickým osobnostem.

„Když to hodně přeženu, tak po příjezdu do Bystřice nad Pernštejnem se půjdu do hospody opít s místním ožralou, ne se svým známým. S místním rybářem si pro změnu zarybařím,“ vysvětlil Pichler tento koncept loni na své přednášce zaměřené na trendy v cestovním ruchu. A smysly se v turismu poslední dobou uplatňují stále více.

Důležité jsou také zvuky, i ty vdechnou atmosféru

Podle Pichlera se vyplatí například nevnímat jen obrázky, ale pracovat i se zvuky. „Výletníci si v poslední době oblíbili třeba zvukové nahrávky, které zachycují atmosféru daného místa, a pak je sdílí na k tomu určených sociálních sítích. Chcete si poslechnout, jak zní starobylý hrad, slunečná pláž nebo přelidněná městská třída? Žádný problém,“ upozornil na trend.

V už zmíněném Berlíně si tak zájemci mohou například objednat prohlídku města na kole s Jonem. Tento sympatický Brit, který sám vyrostl tak trochu „na hraně“ ve squatu, kouzlu metropole propadl už před deseti lety. A když se s ním vydáte na více než tříhodinovou projížďku, provede vás barevným spektrem různých vjemů, zachycených třeba v akordech kapel z ulice nebo na obrovské ploše starého letiště Tempelhof, které stálo během berlínské blokády v centru světové pozornosti jako jedno ze dvou míst, kam mířily zásoby a kde přistávalo nebo startovalo letadlo každých devadesát sekund.

A kdo by chtěl na vlastní kůži pocítit mrazení z toho, jaký byl život za Berlínskou zdí, může se sejít s Valerií a Reginou. Jedna vyrůstala ve východní části města, druhá se narodila až po pádu zdi v té západní – obě však dokážou nepřikrášleně přiblížit, jak se jim žilo, a taky povídat o tom, že rozdíly mezi oběma částmi Berlína jsou patrné i dnes. 

Valerie a Regina. Z jejich vyprávění o životě za Berlínskou zdí mrazí
Zdroj: ČT24
Autor: Monika Ginterová

„Svět cestování se rozděluje na klienty, kteří preferují cenu, a na ty, kteří preferují služby, tedy kvalitu. V tom český trh kopíruje svět. Navíc je nyní trend cestovat za zážitky, ne jen sbírat destinace,“ potvrzuje místopředseda pro vnější vztahy Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

Různé turistické platformy si jsou tohoto trendu vědomy, a tak například Airbnb nabízí nejen ubytování, ale právě řadu podobných „zážitků“, které poskytují buď přímo místní lidé, nebo ti, co v místě žijí už dlouhou dobu. A Berlín, ten je skutečně multikulturní.

Ale i když zabrousíme do Prahy, také v ní se nabízí možnost upéct si s místní obyvatelkou Ivetou bochník čerstvého chleba nebo se vydat na několikahodinovou alternativní prohlídku Žižkovem s ochutnávkou specialit – jak z oblasti hudby, tak i jídla a pití.

Kvůli společným zážitkům se také dostávají poslední dobou na výsluní – možná pro mnohé tak trochu nečekaně – hostely. „Designy“ těchto ubytovacích kapacit pamatují totiž na jednu důležitou věc, a to, že člověk je společenský tvor. Například majitelé dvou hostelů v Praze, Kanaďané Kraig Cooper a Rod Medina, před časem uvedli, že kromě ubytování nabízejí zejména společenský zážitek. „Čím dál více sólo cestovatelů vyhledává hostely, aby byli v kontaktu s ostatními,“ vysvětlil pro server Aktuálně Kraig.

Seznamování totiž umožňuje nejen design hostelu – malý byt se společnými prostorami a pokoje po čtyřech až osmi postelích, ale také množství akcí, jež pořádá. Mezi ně patří třeba společné večeře a výpravy do barů, klubů nebo na koncerty.

Podle Papeže nadále platí, že pro cestovní ruch je podstatné sdílení zmíněných zážitků na sítích. „Trend se utužuje,“ konstatuje. Fotky na Instagramu nebo hodnocení na Facebooku nasměrují na cesty stále více lidí – je k tomu ale potřeba mít co nejvíce výborných hodnocení.  Navíc u Čechů pořád převládá individuální organizace dovolených.

Loni si cestu samo organizovalo 2,534 milionu lidí. Tomu se zvolna blíží dovolená zařizovaná cestovní kanceláří nebo agenturou, kdy jejich služeb loni využily poprvé více než dva miliony lidí. Češi tráví na zahraniční dovolené nejčastěji týden, méně časté jsou dva týdny.

Na dovolenou do zahraničí celkově loni zamířilo 5,038 milionu Čechů, což bylo meziročně o dvě procenta více. V Česku strávilo dovolenou 7,8 milionu Čechů.

Turecko na výsluní

Nicméně ve výběru letní dovolené jsou Češi podle místopředsedy asociace cestovních kanceláří Jana Papeže stále spíše konzervativní. Mezi zeměmi totiž stále vede Chorvatsko. Loni, podle dat Českého statistického úřadu, Češi nejčastěji vyrazili právě tam. A pak také na Slovensko, do Itálie, Řecka, Rakouska a Egypta.

A letos se to moc lišit nebude. „V první pětici oblíbených destinací bude jistě Slovensko, Řecko, Itálie a Španělsko,“ míní Papež. Dobře si podle něho povede i Turecko, Bulharsko a Egypt.

Vůbec největší meziroční nárůst zájmu si připisuje podle odborníků na cestovní ruch i údajů cestovních kanceláří Turecko. „Oproti minulé sezoně roste v řádu desítek procent a letos se zařadilo hned za Řecko na pozici druhé nejžádanější destinace,“ souhlasí mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk.

Turecku hraje podle něho do karet zejména vynikající poměr cena/výkon, který ve srovnatelných destinacích jen těžko hledá konkurenci. „Země je také ideální pro rodiny, protože nabízí dostatek hotelů s výborným zázemím pro děti,“ dodává.

Stejný názor sdílí i obchodní ředitel Čedoku Radek Matějček. A dodává, že klienti jsou ochotni si častěji než dříve připlatit za vyšší kvalitu. „Vidíme jasný trend, kdy se zvyšuje poptávka po čtyř- a pětihvězdičkových hotelech,“ říká. Navíc Češi podle něho kromě standardních služeb, jako je například all inclusive nebo vstupy do památek, žádají častěji i doplňkové služby. „Například parkování na letišti, cestovní pojištění, případně i rezervace místa či catering v letadle,“ vyjmenovává.

Z Čechů se tak podle cestovních kanceláří stávají zkušenější cestovatelé, kteří mají poměrně jasnou představu o tom, co by měla jejich dovolená splňovat. „V posledních sezonách vidíme, že jsou ochotni si skutečně připlatit za kvalitní služby a třeba za úroveň hotelu. Standardem se stává čtyřhvězdičkový hotel s all inclusive stravou. Češi jsou navíc velcí milovníci pláží, a proto chtějí bydlet co nejblíž, ideálně přímo na ní. Tím se třeba odlišují od Němců nebo Angličanů,“ potvrzuje Bezděk.

Zdroj: statistiky ERV Evropské pojišťovny

V případě poznávacích zájezdů však čeští klienti, na rozdíl od zahraničních, požadují co nejlepší využití času, prostě chtějí během zájezdu vidět maximum možného. To je rozdíl oproti zahraničním nabídkám, kde se v rámci poznávacích programů zařazuje ve větší míře individuální volno, což však čeští klienti považují za ztrátu času.

Novinkou je Omán nebo Indonésie, v Evropě Albánie

Novinkou jsou pak letos podle Jana Papeže z asociace cestovních kanceláří exotické destinace jako Indonésie nebo Omán. A v Evropě například Albánie.

„Je určitě znát, že se ekonomice daří, lidem rostou platy a chtějí cestovat. Vidíme to jak teď na zájmu o letní dovolenou, tak i během celého roku a poptávce po exotických destinacích. Čím dál častěji Češi cestují k moři i víckrát do roka a k tradiční letní dovolené přidají ještě jednu v exotice během roku,“ vysvětluje mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk.

Evropská turistka na nákupech v hlavním městě Ománu Maskatu
Zdroj: Reuters
Autor: Hamad I Mohammed

Češi podle něho objevují vzdálenější exotické destinace, kam ještě před pár lety nelétali. „Velmi oblíbená je oblast Perského zálivu, kde k tradičním Spojeným arabským emirátům přibyl třeba i Omán nebo Katar,“ říká Bezděk.

V celkovém počtu bude ale zřejmě podle cestovních kanceláří letos asi nejoblíbenější destinací Řecko, zejména letoviska na velkých ostrovech, jako je Kréta, Rhodos nebo Kos. 

V poslední době je podle Bezděka také znatelným trendem i zkracování dovolené, lidé na ni však jezdí vícekrát do roka. „Dnes už není problém vyrazit k moři třeba jen na prodloužený víkend,“ dodává Bezděk.

Průměrná cena za dovolenou tak mírně roste, letos se dostane podle cestovních kanceláří i jejich asociace přes osmnáct tisíc korun.

A Češi také více využívají vyšší cestovní třídy zejména na dálkových letech. „Každá dvacátá letenka na taková spojení opravňuje jejího držitele využít komfortu byznys nebo první třídy,“ vysvětluje ředitel letenkového portálu Letuška.cz. Josef Trejbal.

Nejvíce letenek na prázdninové měsíce bylo podle něho prodáno do Paříže, Londýna, Amsterdamu, Bruselu a Barcelony. Z dálkových destinací pak do New Yorku, Dubaje, Bangkoku. Češi se také více zajímají o rezervace konkrétních míst v letadle, dokoupení zavazadel a občerstvení.

Průměrná cena letenky na letní měsíce činí podle Trejbala 8420 korun. „Tato cena je o něco nižší než průměrná cena za celý rok. Létáme totiž spíše do bližších destinací. Může se však vzhledem k uzemnění letadel Boeing Max stát, že klasické cestovní kanceláře budou mít na léto omezenou nabídku v rámci prodejů zájezdů na poslední chvíli nebo budou ceny vysoké, pak je docela dobře možné, že klienti využijí cenově výhodné nabídky letenek do exotických míst, kam v létě Češi masově nelétají. Třeba Thajsko si můžeme užít i o letních prázdninách,“ vysvětluje Trejbal.

Samostatný nákup letenky a ubytování může – a většinou také vyjde - laciněji při cestách do metropolí, jako je třeba Londýn, Řím nebo Barcelona. Podle cestovních kanceláří to ale neplatí pro dovolenou v přímořském resortu. Navíc ne všichni mají čas a chuť si vše zařizovat sami. Například rodiny s dětmi si chtějí na dovolené odpočinout. 

Peníze, nebo kartu?

Další dilema, které musí turista řešit, je způsob, jakým bude v zahraničí platit. Čím dál víc Čechů už na dovolené využívá kartu, i když si často s sebou lidé berou i rezervní hotovost. Podle Sdružení pro bankovní karty provedli čeští turisté v roce 2017 více než sedmdesát pět milionů transakcí. To je zhruba o padesát milionů víc než před sedmi lety.

„Odpadá strach ze ztráty a nestává se, že by měl člověk v zahraničí větší částku, než potřebuje,“ vysvětluje výhody placení kartou Aleš Dubský ze společnosti Akcenta CZ. Na druhou stranu ne vždy lze kartu použít, zejména v zemích třetího světa.

 

„A naopak, severské země typu Švédska už s hotovostí skoro nepracují, tam se kartou platí i zcela marginální částky,“ dodává. A když už se rozhodneme pro platební kartu, je s ní lepší platit než vybírat hotovost, míní Dubský za předpokladu, že nemá cestovatel sjednaný balíček u své banky, kde je výběr zdarma.

Poplatky totiž můžou prodražit celou transakci. „V některých zemích se setkáme i s tím, že při platbě kartou je cena vyšší o dvě až tři procenta, čímž prodejce přenáší své náklady na klienty, typické je to spíše pro země mimo EU,“ dodává Dubský.

Většina tuzemských bankovních domů na svých stránkách tak sice uvádí, že platby jejich kartou v zahraničí jsou zdarma, pravda to je nicméně jen částečná. „Samotná platba totiž zdarma skutečně být může, v důsledku měnové konverze si ale zákazník nakonec přeci jen něco připlatí,“ uvedl Dubský.

A podobné to je i v případě výběru peněz z bankomatu přímo na místě. Přirážky za tuto volbu může mít každá banka nastavené trochu jinak. Někdy se vše odvíjí čistě od aktuální výše měnového kurzu a jednorázového poplatku, jinde je potřeba k těmto položkám připočítat ještě přirážku odvíjející se od hodnoty převáděné částky.

Vždy je proto dobré si pečlivě přečíst kurzovní lístek, a zejména také poplatkovou politiku své banky, upozorňuje Dubský.

Pozor je potřeba si také dát na to, jakým kurzem provádí banka směnu. Lidé by se měli především vyhnout službě DCC, tedy Dynamic Currency Conversion (DCC). Díky ní se zákazníkovi na platebním terminálu, popřípadě bankomatu zobrazí vedle částky v místním platidle i údaj přepočtený na měnu, v níž je veden jeho účet. On tak okamžitě vidí, jaká suma mu následně bude odečtena z jeho konta, a nemusí nic složitě přepočítávat.

Problém je nicméně v tom, že kurz takto převedené částky je určen samotným provozovatelem terminálu a bývá zpravidla o poznání horší, než kdyby turista zvolil možnost platit v místní měně, upozorňují experti ze společnosti Akcenta CZ.

Aktuální rizika při cestování letadlem

Lidé by také neměli podceňovat cestovní doklady. Dobrou zprávou je, že od loňského července je lze vystavit do 24 hodin. O pas ve zkrácené lhůtě je možné žádat u kteréhokoliv úřadu obce s rozšířenou působností nebo na úřadu pražské městské části. Vyzvednout si ho ale žadatelé můžou jen u ministertsva vnitra a zaplatí za něj šest tisíc korun. „Nezapomeňte také, že zapisování dětí do pasu rodičů již není možné, každé dítě včetně novorozenců potřebuje vlastní pas nebo jiný cestovní doklad,“ radí ředitel portálu Letuška.cz Josef Trejbal.

Při pořizování letenek je potřeba nenechat se zlákat vidinou nejnižší ceny na trhu a raději si letenky pořídit u ověřených prodejců. Pokud je rozdíl v ceně několik desítek nebo stovek eur oproti oficiálním cenám dopravce, jedná se pravděpodobně o podvodné nabídky. „Každoročně se na nás obracejí podvedení cestující s prosbou o radu. Bohužel často není jiné východisko než si pořídit letenku novou, tentokrát od ověřeného prodejce,“ říká Zuzana Přibylová, obchodní ředitelka letecké společnosti Aeroflot.

Letecké společnosti nejsou ze zákona pojištěné, vyplatí se proto mít pojistku 

Stovky Čechů už letos přišly o své peníze kvůli krachu leteckých společností Germania a British Midland Regional. „Než vycestujete, nezapomeňte si proto kromě cestovního pojištění zařídit i pojištění proti úpadku letecké společnosti. Cestovní kanceláře mají pojištění povinné ze zákona, leteckých společností se však toto nařízení netýká. V případě, že by letecká společnost zkrachovala dříve, než uplatníte letenky, můžete o peníze přijít nadobro,“ upozorňuje Trejbal.

Praktické je také pojištění pro případ storna letenek, které se vztahuje na případy zrušení letu z důvodu nemoci či třeba ztráty zaměstnání.

A další velmi podstatná věc, která v mnohých případech umí cestování dost prodražit, jsou zavazadla. V nabídkách letenek existuje zejména u nejnižších tarifů spousta omezení a případných nutných příplatků.

Cestující by při rezervaci nebo nákupu letenky měli pozorně číst, jaká zavazadla jsou v ceně obsažena. Pokud není odbavení zavazadla v základní ceně, musí doplácet poměrně velký doplatek. Ve finále tak často zjistí, že je pro ně výhodnější koupit si rovnou letenku o něco dražší než dokupovat zavazadlo k letence levnější, která ho nezahrnuje.

Navíc některé letecké společnosti velikosti zavazadla, které si sebou člověk může vzít na palubu, zmenšovaly. Je dobré si na to dát pozor, protože jinak se turista nevyhne doplácení nemalé sumy.

Pozor na suvenýry

Letní dovolené bývají pro mnoho cestovatelů nejkrásnějším obdobím v roce, a aby na něj dlouho vzpomínali, vozí si na památku z cílové destinace suvenýry. Někdy se však převoz neobejde bez vysoké pokuty při celních kontrolách. Pokud nechce turista riskovat, měl by si přečíst doporučení na stránkách ministerstva zahraničních věcí  a dohledat si celní a devizové předpisy. „Zabere to jen pár minut a vyhnete se možnému nedorozumění na letišti v zahraničí,“ upozorňuje Trejbal.

Výhodné letenky je potřeba každopádně hledat s předstihem, a to v řádech měsíců. Klasické letenky zpravidla kolem tří měsíců, nízkonákladové klidně i více než šesti. O ceně také rozhoduje, kolik času jste ochotni trávit v letadle a na letišti při přestupech.

„Zpravidla se dá říct, že čím více přestupů a čím delší jsou, tím se můžete dostat na nižší cenu. Dalším tipem je sledovat okolní letiště, kde společnosti mohou zrovna nabízet výrazně výhodnější letenky,“ říká Trejbal.

Sloní safari v Habaraně, Srí Lanka

Zdroj: Reuters

Pokud má už člověk vybranou konkrétní destinaci pro dovolenou, vyplatí se sledovat akční nabídky prodejců letenek. Ty snižují jejich cenu například v případě, že aerolinky do destinace zavádějí nové spoje. 

A v případě, že si člověk koupí letenku a následně najde jinou za výhodnější cenu, měl by si dvakrát rozmyslet, zda tu původní stornuje. Stále více letenek je totiž takzvaně nerefundovatelných. „To v praxi znamená, že cestující může přijít i o tisíce korun, nebo dokonce o plnou cenu letenky. Před zakoupením si proto vždy pečlivě přečtěte podmínky, ve kterých je vše podrobně popsané,“ uzavírá Trejbal.