Evropa všeobecně zažívá boom v turismu a každoročně tak cestuje stále více lidí. Obor se však výrazně mění. Turisté sice stále chtějí totéž: dobré ubytování za výhodnou cenu – ovšem na to, co si vyberou, už nemají vliv jako dříve cestovní kanceláře. Dnes otěže drží novodobí „vlastníci hosta“ – tedy různé rezervační portály, shodují se webem ČT24.cz oslovení zástupci turistického byznysu v Česku. A ti někdy využívají svého dominantního postavení. To ale zase může mít zpětně vliv na kvalitu a nezřídka i cenu.
Cestování kamkoliv dnes začíná na „sítích“. A kdo nemá výborné hodnocení, nemá šanci
Byznys ČT24: Jak se mění cestování (zdroj: ČT24)
„Dnes to funguje na tom principu, že musíte mít devět z deseti hodnocení výborných a pak už si jen hrajete s cenou a využíváte k tomu různé portály,“ s mírnou nadsázkou konstatuje ředitel pražského nezávislého čtyřhvězdičkového hotelu Perla Tomáš Startl.
Sám využívá služby jednoho z nejznámějších rezervačních portálů Booking.com – právě ten mu obsazuje lůžka zhruba ze čtyřiceti procent. Stejný díl připadá na různé další portály. A zbytek prodá hotel přes vlastní web.
To, že dnešní turismus se především odehrává na sítích, potvrzují i ostatní zástupci hotelů, penzionů a ubytovacích kapacit. Na různých on-line stránkách – buď rezervačních, jako třeba zmíněný Booking, nebo třeba srovnávacích, jako například Trivago, nebo třeba na Facebooku – všude tady jsou k dispozici nejen nabídky na pobyty, ale lidé si zde především předávají cenné informace. Především o tom, jak byli s pobytem spokojeni – a to pak dále rozhoduje o tom, jak dobře se dané místo opětovně prodá.
Jak vypadá typický turista
On-line cestovní agentury tak z velké části přinášejí v současnosti ubytovacím kapacitám hosty. Na straně druhé však vystupují na trhu s ohledem na své dominantní postavení mnohdy poměrně arogantně.
„Například nutí hotely, aby zajistily takzvanou paritu cen smluvně. V praxi to znamená, že hotel nesmí prodávat jinde levněji, než třeba na stránkách Booking. Tedy zákazník nemá možnost získat nižší cenu a soutěž je silně narušena, protože hotely jsou penalizovány, pokud i na svých vlastních webových stránkách nastaví nižší ceny než na rezervačním portálu,“ upozorňuje prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.
„Rezervační portály pro nás dělají velkou část marketingu. Například Booking je největším inzerentem na Googlu. Kdybych si to dělal sám, tak je otázka, zda bych nezaplatil více než těch zhruba 18 procent, které platím jako provizi,“ uznává na druhou stranu Startl.
A dělají pro své klienty – ubytovací zařízení – nejen to. Přes svůj systém odpovídají v různých jazycích na rezervace, poskytují garance platby kartou nebo třeba fungují jako platební brána – tohle vše by si jinak hotely nebo penziony musely dělat samy. Na druhou stranu ale souhlasí se Stárkem v tom, že marže za veškerý tento servis je oproti jiným evropským státům v Česku stále podstatně vyšší. A to pak může nakonec zbytečně zvyšovat cenu za ubytování.
Nejvyšší počet návštěv zahraničních turistů podle národností v roce 2017
V těch nejvytíženějších termínech a v těch nejvyhledávanějších destinacích, typově třeba Řecko v první polovině července nebo Španělsko, může dojít k situaci, že hotely prodaké více pokojů, než je k dispozici. Pokud náhodou k něčemu takovému dojde, tak to s ním okamžitě řešíme, máme na místě delegáta a klienta ubytujeme v jiném hotelu. Děláme to tak, že ho ubytujeme v hotelu vyšší kategorie, nebo třeba, když měl polopenzi, mu nabídneme all-inclusive.
Výše provize za účast v rezervačním systému se sice liší podle velikosti ubytovací kapacity nebo podle toho, kolik pokojů nabídne hoteliér k využití právě přes rezervační systém, ale platí, že v Česku se v průměru pohybuje kolem dvaceti procent, i více. V Rakousku však umí být třeba už jen na třinácti procentech, upřesňuje Stárek. A dodává, že v sousedním Rakousku jsou podobné praktiky již vyloženě nelegální, tedy zakázané zákonem.
„ A my doufáme, že podobný zákon bude v brzké době přijat také u nás,“ konstatuje Stárek.
A hoteliéři zmiňují i některé další nepříjemné praktiky. Někdy dostanou například nabídku, aby zaplatili jednorázově třeba o deset procent více na provizi, a za to rezervační systém jejich nabídku uveřejní na předních místech – tak, aby na ně jejich potenciální zájemci o ubytování hned narazili. Když to ale neudělají, můžou se ocitnout rázem až úplně vzadu, kde už si jich nikdo ani nevšimne.
Se slevami se musí opatrně, může to snížit kvalitu
Například majitel rodinného penzionu Valevil na Dolní Moravě Petr Vahala spolupráci s Booking ukončil. „Působilo mi to velké technické zmatky. Stávalo se, že si ve svém systému zarezervovali pobyt v mém penzionu, ale mezitím si to objednal klient napřímo za plnou cenu u mě. A oni měli tak přísná pravidla, že jsem musel za tu stejnou cenu sehnat pro hosty ubytování na vlastní náklady jinde,“ vysvětluje Vahala.
Vyplácí se mu ale naopak spolupráce s různými slevovými portály – což je další z prodejních on-line kanálů. A zmiňuje, že to nyní platí o to více, když poslední dobou šel i jeden z těch největších s požadovanými provizemi z prodeje podstatně dolů.
„Spolupracuji už téměř dva roky s těmi, u kterých mám jistotu, že jen tak z trhu nezmizí, a jsem spokojený. Už taky ani nevyžadují exkluzivitu jako dříve,“ konstatuje Vahala. Dobře se mu přes slevové portály daří zaplnit především mimosezonní pobyty.
Cestovní kanceláře očekávají rekordní sezónu (zdroj: ČT24)
Podle Papeže je však potřeba přistupovat k různým slevovým portálům opatrně. „Tady se hotely musí přizpůsobit požadavkům na výrazné slevy a často je to hra, na kterou nejvíc doplatí kvalita produktu nebo stálá klientela,“ vysvětluje.
S tím souhlasí spolumajitelka penzionu Kaiser hotelového typu v Kořenově nedaleko Harrachova v Krkonoších Světlana Jahodová. Klientela slevových portálů jí nevyhovuje. Booking byl naopak pro ni pro začátek nepostradatelný – ten jí zákazníky naopak přivedl. „Nyní přes ně už nabízím všechny pokoje,“ říká. A navíc po dvou letech spolupráce má už také podstatně lepší podmínky než na začátku.
obrázek
Nicméně slevové portály zažívaly boom někdy před pěti lety, míní Papež. Podle něho už v současné době nejsou nijak pro trh zásadní.
„Domníváme se, že každá služba má svou cenu. Dlouhodobě tedy prodávat na slevových portálech znamená pro daný hotel postupně snižování cen, na které se později již zpět těžko dostávají. Navíc nízká cena snižuje možnosti investic do rozvoje hotelu a technologií, takže dlouhodobě působí na snižování kvality. Zákazník pak očekává stejnou kvalitu jako za plnou cenu, tu ale ne vždy obdrží,“ vysvětluje Papež.
Ceny hotelových pokojů rostou, Praha už je jen o deset eur levnější než Vídeň
Cestovní ruch v loňském roce pokračoval v silném růstu. Ve světě vzrostl o 4,6 procenta, což bylo mnohem více než celosvětová ekonomika, která stoupla o tři procenta. Navíc jedno z deseti pracovních míst na světě je v turistice, vyplývá ze zprávy o ekonomickém dopadu cestovního ruchu, kterou nedávno zveřejnila Světová rada pro cestování a turistiku (WTTC).
A podobně dobře si tento obor vede i v Česku – předloni se podílel na hrubém domácím produktu třemi procenty a hrubá přidaná hodnota v sektoru přesáhla 120 miliard korun. Celkový zisk tak v roce 2016 stoupl o devět procent na 272 miliard korun – vůbec nejvíc od roku 2003, kdy se ukazatel sleduje.
„I když se o něco málo zvedly ceny hotelů v Praze a hlavních turistických místech, zůstává platné to, že Praha patří k levnějším místům v Evropě a její poměr cena x výkon je ceněn hodně vysoko,“ říká Papež.
Počet zahraničních turistů v ČR podle země původu v roce 2017 a jejich nárůst v procentech oproti předchozímu roku
„Ze statistiky čtyřhvězdičkových hotelů v Praze za minulý rok jasně vyplývá, že se hotelovému byznysu momentálně daří, tržby za jeden disponibilní pokoj se zvýšily meziročně téměř o třináct procent. A to nejen díky zvýšené obsazenosti, ale také vyšší ceně. Dosáhli jsme ceny již jen o cca deset eur nižší než ve Vídni,“ konstatuje Stárek.
Navíc na českém trhu nerostou nijak zásadně kapacity, podle předsedy Asociace hotelů a restaurací se od roku 2012 držíme na úrovni zhruba 130–137 tisíc hotelových pokojů v celém Česku.
Obsazenost hotelů a penzionů v Česku roste, i mimo Prahu
Obsazenost v hromadných ubytovacích zařízeních v posledních pěti letech podle mluvčí Czech Tourism Jany Kasalové výrazně roste. V roce 2013 dosahovalo čisté využití lůžek v Praze 54 procent, loni už 67 procent. „Praha je ovšem specifická, v celostátním průměru dosahuje čisté využití lůžek asi padesát procent, tedy každá druhá noc je neobsazená. V Praze každá třetí,“ říká Kasalová.
Prostor pro růst nabídky kapacit však podle ní v Česku stále je. „Je to spíš otázka přeplněnosti některých atraktivit či konkrétních míst, jako je například Staroměstské náměstí. Rozhodujícím faktorem je vývoj poptávky, ale lze očekávat pokračování růstu. Obecně lze říci, že český incoming má poměrně silně diverzifikované portfolio zdrojových trhů, takže ani případné výkyvy se na celkovém vývoji příliš neprojeví,“ vysvětluje Kasalová.
To se podle ní už potvrdilo například v souvislosti s takzvanou „ukrajinskou krizí“, kdy příjezdy ruských turistů výrazně poklesly, ale trh jako celek si udržel růstový trend.
A podle Kasalové se také daří v Česku stále více lákat turisty do oblastní mimo Prahu, i když si stále drží v návštěvnosti první příčku. Loni ale už dosáhl podíl mimopražských regionů na celkových příjezdech do hromadných ubytovacích zařízení skoro 36 procent. „Návštěvnost rostla téměř ve všech krajích rychleji než v hlavním městě. V devíti z nich jsme se u procentuálního nárůstu dočkali dokonce dvouciferného čísla,“ dodává Kasalová.
Výdaje zahraničních turistů v ČR za den (rok 2016)
Jak vyplývá z různých průzkumů, Česká republika je i podle ní především aktuálně vnímána jako země s dobrou kvalitou za dobrou cenu. „V porovnání s našimi konkurenty, jako je Polsko, Slovensko či Maďarsko, si stojíme lépe v několika aspektech. Například jsme považováni za více vyspělou zemi. Zejména Praha je vnímána jako západní část Evropy,“ vysvětluje.
Celosvětovým trendem poslední doby, který se projevuje i v Česku, jsou kratší dovolené. Jedná se o dvou- až třídenní návštěvy, oproti klasické dovolené v trvání minimálně pěti dnů.
„Snažíme se nalákat turisty i na další místa do regionů, a i když se to nepovede v tu danou chvíli a turista si neprodlouží pobyt, tak to má alespoň vliv na opakovanou návštěvu,“ vysvětluje Kasalová. A pro turismus v Česku je dobrou zprávou i to, že podle Global Peace Indexu je šestou nejbezpečnější zemí na světě.
Ovšem podle odborníků na cestovní ruch může právě zmíněnou bezpečnost narušit v současnosti tolik populární služba Airbnb. Ta nabízí ubytování v soukromí u lidí, kteří mají třeba volný pokoj nebo byt a chtějí si přivydělat. Tato služba amerického internetového zprostředkovatele turistických pronájmů má, kromě zmíněných rezervačních systémů a slevových portálů, také stále větší dopad na celkový turistický ruch.
Airbnb v ČR v roce 2017
Nebezpečné Airbnb?
Airbnb využilo v loňském roce k ubytování v České republice přes milion lidí. A dalších více než 420 tisíc lidí s jeho pomocí vycestovalo z Česka do zahraničí, vyplývá z dat zveřejněných přímo firmou Airbnb. Systém funguje v Česku od roku 2009.
Přibližně už zhruba každý desátý turista, který přijíždí do Česka, se ubytovává přes Airbnb, konstatuje Kaslová. Zatímco v roce 2012 bylo v Česku podle ní odhadem 700 poskytovatelů služeb, v roce 2017 je nabídek už devatenáct tisíc. A zájem turistů o tyto ubytovací služby zřejmě dále poroste.
Typický český poskytovatel ubytování podle Airbnb pronajímá bydlení 37 dní v roce, za což si průměrně vydělá 2300 amerických dolarů, tedy zhruba 47 100 korun.
„To je pro běžné lidi a rodiny významný příjem,“ uvedla firma Airbnb. A to se nelíbí mnoha ostaním klasickým ubytovacím zařízením.
„Tento segment je potenciálním zdrojem šedé ekonomiky v ubytovacích službách a v následujících letech bude ovlivňovat negativně příjmy státního rozpočtu. Proto by vláda měla urychleně přijmout opatření, která by zajistila kontrolu daňové disciplíny také v této oblasti. Navíc jsou byty pronajímané ke krátkodobému ubytování také potenciálním rizikem pro bezpečnost naší země, neboť zde většinou nedochází ani k hlášení a kontrole cizinců tak, jak již nyní ukládá zákon,“ konstatuje Stárek.
Hoteliéry znervózňuje nerovnost podmínek. I to má pak vliv na cenu
A i další lidé z oboru mají podobný názor. „U Airbnb nás ani neznervózňuje vliv na obsazenost hotelů. Spíš jde o nerovnost podmínek – hotely padají pod EET a musí platit místní poplatky. Ti, co nabízejí ubytování v Airbnb, nic takového dělat nemusí. Hotely musí velmi dbát na to, koho ubytují, a státní orgány mají přehled o ubytovaných. Airbnb ve vztahu k této kontrole působí jako velké bezpečnostní riziko,“ říká třeba místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Papež.
Podle odborníků má navíc Airbnb výhodu výrazně nižších provizí oproti klasickým rezervačním portálům. „Menší hotely nebo penziony na tento systém hodně přechází,“ potvrzuje majitel hotelu Perla Startl.
Trh domácího ubytování však už začíná být regulován. Finanční správa loni vydala pravidla pro danění z výdělku prostřednictvím ubytovacích platforem. Stanovila, že služby nabízející ubytování prostřednictvím internetu považuje za ubytovací služby, a nikoliv za nájem. Příjmy z této činnosti tak podléhají nově také zdanění a jejich poskytovatelé by měli platit městu či obci i ubytovací poplatky.
„Mnoho majitelů bytů se postupně profesionalizuje. To v praxi znamená, že nejenže se zpomalí nárůst počtu nových pronajímatelů, ale zejména to stávající vlastníky vede k tomu, že vyhledávají služby či společnosti, které budou situaci řešit za ně. To je nejen nabízet ubytování, ale i řešit potřebnou administrativu a podobně,“ uvedl již dříve zakladatel start-upu Blahobyty Adam Nedvěd.
Ministerstvo financí navíc navrhuje sloučení poplatku z ubytovacích kapacit a rekreačního a lázeňského poplatku do jednoho poplatku. Tomu by tak podléhal krátkodobý pobyt bez ohledu na místo a účel. Cílem je, aby nebyly zvýhodňovány osoby podnikající například právě přes Airbnb.
Ze zveřejněných dat vyplývá, že Airbnb má po celém světě 4,85 milionu nabídek k ubytování. Tuto službu si turisté vybírají ze 79 procent kvůli tomu, že chtějí v daném místě pobývat jako místní. Na 89 procent hostů v dotaznících také uvádí, že takovéto ubytování je příjemnější než v hotelu.