Turisté platí, agentura uklízí, majitel inkasuje. Krátkodobé pronájmy okupují stále více bytů

6 minut
Události: Byznys s nájemním bydlením
Zdroj: ČT24

Fenoménem poslední doby se v Česku staly krátkodobé pronájmy. Už devět let tu působí americká firma Airbnb. Jejím prostřednictvím se loni ubytovalo přes milion lidí. Typický český poskytovatel si takto za rok vydělá v průměru skoro padesát tisíc korun.

Nových bytů je v Česku nedostatek. Pronajímatelům se tak daří, a to nejen těm, kteří se zaměřují na turisty. Až 70 procent z nich přitom získané peníze použije znovu na financování vlastního bydlení. 

Například Jakub Václavíček pronajímá svůj byt uprostřed Prahy už téměř dva roky. Ročně tady najde ubytování zhruba šedesát skupin. Zůstávají nejčastěji kolem čtyř nebo pěti dnů. Byt je tedy obsazený skoro pořád. Sám Václavíček přitom bydlí dál od centra a v podnájmu. „Protože nebydlím ve vlastním, tak z toho kryju ve velké míře náklady na nájem, popřípadě na jídlo,“ vysvětluje. 

Pro úklid využívá profesionální firmu. Agentur, které pečují o úklid a přípravu bytů pro krátkodobý pronájem, je v Česku několik desítek a majitelé je vyhledávají stále častěji. Provoz totiž zabere hodně času.

„Po půl roce nějakých 25 procent lidí odpadá. Protože je to velice náročná činnost, spousta práce. A většinou se potom přikloní k nějaké agentuře,“ přibližuje byznys předseda České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí Matěj Koutný. 

  • Praha v nabídce bytů pro krátkodobý pronájem jednoznačně vede. Trvale je jich tu kolem pěti tisíc. 
  • Dalších zhruba deset tisíc bytů jejich majitelé nabízejí příležitostně – pro vylepšení své finanční situace.

Pavel Krejčí koupil část dvou domů přes burzu nemovitostí. Dostává tak i podíly z peněz z nájmů od lidí, kteří v domě bydlí. Ve „svých“ domech nikdy nebyl. 

Bere to jako dlouhodobou investici. Ví, že to není bitcoin, jehož hodnota často létá nahoru dolů, ale počítá s dlouhodobým procesem. 

Byty ceny
Zdroj: ČT24

V Praze přitom je bytů stále nedostatek. Nejen k pronájmu, ale také právě k prodeji. „Z dlouhodobého hlediska ceny stále porostou. I kdyby byla nějaká krize, tak pořád nemovitosti jdou nahoru,“ domnívá se ředitel společnosti Rentiero. Například v hlavním městě vzrostla za poslední dva roky cena nových bytů téměř o polovinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...