Ministerstva řeší platby za státní pojištěnce od roku 2021. A kde na ně vláda vezme

Nahrávám video
Události ČT: Ministerstva řeší platby za státní pojištěnce od roku 2021
Zdroj: ČT24

Vláda opět odkládá rozhodnutí o tom, jak budou vypadat platby za státní pojištěnce ve zdravotnictví od roku 2021. V pondělí měla o nastavení automatického výpočtu jednat s tripartitou. Premiér ale bod stahuje z jednání. Ministerstvo financí se bojí dopadů na rozpočet a shodu s resortem zdravotnictví zatím nenašlo.

Dohoda o tom, jak by měl výpočet vypadat, zatím mezi ministerstvem financí a zdravotnictví není. Podle premiéra je jasné jen to, že končí úvaha o zrušení plateb za státní pojištěnce a nahrazení jiným modelem.

„To byla interní analýza ministerstva financí a v té už nepokračujeme. Není to teď téma, budeme hledat další peníze a je to otázka dohody, jak se domluví pan Vojtěch s paní Schillerovou,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Roční platba státu za pojištěnce
Zdroj: ČT24

Platba státu za děti, důchodce a nebo třeba nezaměstnané každý rok roste. Zatímco v roce 2015 poslal stát pojišťovnám 60 miliard, letos to má být podle plánu o 13 miliard víc.

Na nízké procento výdajů do zdravotnictví upozorňuje i zpráva OECD. V příštím roce by platby za děti a důchodce měly vzrůst o tři a půl miliardy. Jak to bude dál, zatím jasné není.

Veřejné zdravotní pojištění v roce 2018
Zdroj: ČT24

„Bude záležet, jak se bude vyvíjet počet státních pojištěnců. Aktuálně je situace příznivá, vlastně šetříme tím, že výdaje nejsou tak vysoké, jak se předpokládalo, protože je stále velmi nízká nezaměstnanost,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Materiál ministerstva zdravotnictví počítá se třemi variantami navýšení plateb za státní pojištěnce. Podle jedné z nich by se mělo navázat na průměrnou mzdu, podle zbylých dvou pak na hrubý domácí produkt.

Roční náklady na pojištěnce v roce 2018
Zdroj: ČT24

„Ty mechanismy mají nějaké své výhody a nevýhody – výhoda hrubého domácího produktu je, že je o něco stabilnější než vývoj mezd. Na druhou stranu, vývoj mezd zaručuje vyšší příjem,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Podstatný je výsledek, aby reálně množství peněz, které jde do zdravotnictví a za platby za státní pojištěnce, odpovídalo tomu, kolik ta péče skutečně stojí,“ myslí si místopředsedkyně klubu ČSSD Kateřina Valachová.

Příjmy zdravotního pojištění
Zdroj: ČT24

Současné snahy ministerstva o navýšení plateb za státní pojištěnce si pochvalují odbory i komunisté. „Jednoznačně stojíme na straně ministerstva zdravotnictví v požadavku na zvýšení platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula.

„Valorizace za státní pojištěnce byla jedním z našich požadavků na tuto vládu, takže je dobře, že přestala uvažovat o tom, že by se tady dalo šetřit,“ řekl poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Počet klientů zdravotních pojišťoven na konci roku 2018
Zdroj: ČT24

Vláda chce peníze z alkoholu, tabáku i hazardu

Vláda chce hledat i další zdroje a připravuje růst spotřebních daní. Do rozpočtu mají přinést v příštích letech více peněz tři neřesti – tabák, alkohol a hazard. „Na rok 2020 chceme navýšit daně z tabáku a alkoholu, debatujeme i ostatní daně, třeba digitální daň pro firmy, které tady nemají sídlo,“ uvedl premiér Babiš.

Spotřební daň z cigaret
Zdroj: ČT24

Podle premiéra půjde daň nahoru nejvíce u cigaret, o devět nebo deset procent. U alkoholu a hazardu má být růst nižší, ministerstvo financí teď analyzuje ceny v okolních státech. Očekává ale dodatečný příjem jednu miliardu.

U hazardu chce premiér vrátit do hry tři sazby. Třicet procent z loterijních her a binga, 23 procent ze sportovních sázek a 35 procent z herních automatů. Přinést do rozpočtu má změna kolem půl miliardy.

Daň z hazardu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 9 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...