Dobré časy jsou pryč a vláda ANO a ČSSD řeší, kde zajistit více peněz pro rozpočet na příští rok. Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka v něm totiž chybí řádově 50 miliard. Jedním z řešení by podle něj mohlo být zavedení sektorové daně pro banky, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Nevyloučil ani vyšší zdanění tvrdého alkoholu. Předseda ODS Petr Fiala vládě vyčítal, že se měla na hubenější roky připravit: „Léta varujeme, že se projídá ekonomický růst.“
Banky, alkohol, dividendy: Vláda hledá, kde vzít miliardy do státního rozpočtu
62 minut
OVM: Vláda hledá příjmy pro rozpočet na rok 2020
„Debata je o tom, jak rozpočet koncipovat. Máme nějaké mandatorní výdaje, o tisíc policistů více a tak dále. To všechno s sebou nese náklady. A když jsem poslouchal pana premiéra, mám pocit, že trochu došlo na naše slova, kdy jsme v rámci koaličního vyjednávání říkali, že není vše o výdajích, ale abychom se podívali také na příjmy. A ukazuje se, že jsme měli pravdu,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce Hamáček.
Podle něj vláda nyní zaměří svoji pozornost nejen na výdaje, ale i na možnosti, odkud do rozpočtu získat více peněz. „Pokud chceme zajistit kvalitní služby státu musíme umět je zaplatit,“ dodal Hamáček.
Podle něj je jednou z možností zavedení sektorové daně u bank. „Znamenala by deset miliard navíc,“ naznačil Hamáček. V tom se ale neshodne s premiérem Andrejem Babišem (hnutí ANO), protože v některých evropských zemích se zavedení této daně promítlo do bankovních poplatků spotřebitelům.
Hamáček nemá problém ani se zdaněním tvrdého alkoholu, což by podle něj mohlo přinést do státní kasy „jednotky miliard“.
Propouštění úředníků? Ano, ale ne plošně
Ministr vnitra ale vidí jako možnou záplatu na zalátání děr v rozpočtu i daňové výjimky. „Provedeme jejich screening, je jich několik desítek, takže i tam skryté rezervy jsou. Je dobré se také podívat na stovky miliard zahraničních dividend, které odtékají do zahraničí formou divident. Pokud i tam by se 15–20 miliard podařilo najít, jsme v úplně jiné situaci,“ dodal ministr vnitra.
Podle něj není vyloučeno ani propuštění zhruba deseti procent státních úředníků. Avšak odmítá plošné výpovědi. „Pojďme najít agendy, které jsou zbytné, třeba díky digitalizaci, a ty můžeme postupně omezovat,“ dodal Hamáček. O propouštění státních úředníků mluvila v pátek ministryně financí Alena Schillerová.
„Musíme se podívat, co to je na úředníky, jestli to povede ke snížení byrokracie, nebo se škrtají tabulková místa, která jsou prázdná. I to by bylo dobře, ale v tomhle nevidím tu úsporu. My jsme říkali: nenabírejte úředníky,“ reagoval na Hamáčka předseda ODS Petr Fiala.
Podle něj Babišova vláda ignorovala varování ODS: „Kdyby ta situace nebyla vážná, tak bych se tomu musel smát. Léta varujeme, že se projídá ekonomický růst. Že se navyšují výdaje, rozdělují peníze a že až ekonomický růst skončí, budeme mít velké problémy.“
Vláda prý ODS obviňovala z toho, že straší lidi: „Teď sama ministerstva přichází s tím, že růst bude menší. Najednou sama vláda a ministerstvo práce a sociálních věcí říká, že bude problém, až půjdou Husákovy děti do důchodu. Řada věcí, o kterých dlouhá léta mluvíme, najednou na ně přichází vláda. Pozdě. Přichází na ně ve chvíli, kdy už problémy nastaly, mohli jsme se přitom na ně dopředu připravit,“ dodal předseda opoziční ODS.
Přehled plánované a skutečné bilance státního rozpočtu (v mld. Kč)
Analytici upozorňují na zpomalování ekonomiky
Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun.
Analytici však upozorňují, že bude letošek pro státní kasu obtížný. „Obtížnější než léta uplynulá. Zpomalení růstu ekonomiky se projeví poklesem růstové dynamiky na příjmové straně rozpočtu,“ upozorňuje Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Také analytik Raiffeisenbank František Táborský očekává, že příjmová strana státního rozpočtu už nebude tak příznivá jako loni, a to kvůli zpomalující ekonomice. „Na výdajové straně se také stále více bude projevovat dražší obsluha státního dluhu a tlak na růst běžných výdajů. Předpokládáme, že bude pokračovat tlak na další zvyšování platů státních zaměstnanců, sociální podpory a očekáváme i vyšší výdaje na obranu. Státní rozpočet by tak měl v tomto roce skončit blíže původnímu plánu, než jsme tomu byli svědky v posledních letech,“ uvedl analytik.
