Nepřijatelné a nebezpečné, kritizují návrh daňových změn Kalousek i Vostrá. Je to polotovar, hájí ho Volný z ANO

Nahrávám video

Návrh na snížení daně z příjmu a naopak výrazné zvýšení zdravotního pojištění vyvolává kritiku na pravici i na levici. Miloslava Vostrá (KSČM) a Miroslav Kalousek (TOP 09) ho v Událostech, komentářích označili za nebezpečný a nedomyšlený. Vadí jim především úplné zrušení plateb za šest milionů státních pojištěnců. Poslanec Jan Volný (ANO) návrh hájí, ale uznává, že je teprve v počátcích.

Podle plánu premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by se daň z příjmu ze současných fakticky 20,1 procenta měla snížit na 15 procent. Naopak zdravotní pojištění by se zvýšilo ze 4,5 na 8,2 procenta, aby pokrylo stomiliardový výpadek. Lidé by si tak reálně polepšili jen o několik stokorun měsíčně.

„Řekli jsme, že něco uděláme se superhrubou mzdou, což byl naprosto nestandardní prvek, který tady byl kdysi zaveden. Jsme jediní se Slovenskem, kteří mají ten divný systém, že se platí z výplaty zdravotní daň a stát – také z daní, ale jiných – platí za státní pojištěnce,“ vysvětluje nápad místopředseda rozpočtového výboru a poslanec ANO Jan Volný.

Současný stav označuje za nesystémový. „Protože když dojdou pojišťovnám peníze, chtějí po státu zvýšení plateb za státní pojištěnce. Pokud by se povedlo snížit daň z příjmu na 15 procent a zaměstnanci by na tom ještě vydělali, tak je to velice správný krok správným směrem, aby se přestalo zamlžovat, kam jaké daně jdou,“ míní Volný.

Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) ale návrh zcela odmítá. „Pokud to vůbec přijde do sněmovny – zatím je to ve stádiu zrodu a nikde nebylo zveřejněno, jak to má fungovat – tak já mohu říct zcela stoprocentně, že tento záměr my nebudeme podporovat,“ tvrdí.

V tom s ní souhlasí i člen rozpočtového výboru a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Ten návrh je nepřijatelný, protože je zaprvé nespravedlivý a zadruhé nebezpečný. Státních pojištěnců je 60 procent, to je šest milionů lidí. Těch, kteří platí pojistné, je méně, asi 4,5 milionu. Člověk s průměrnou mzdou platí se svým zaměstnavatelem 4500 korun měsíčně, stát za státního pojištěnce platí necelých 1100, tedy čtyřikrát méně. A teď přichází někdo a říká – přestaneme za státní pojištěnce platit,“ podivuje se Kalousek.

„Po těch 4,5 milionech lidí budeme chtít, aby uhradili zdravotní péči nejenom za sebe, ale i za těch šest milionů, což je samozřejmě strašně nefér. Protože se na tom přestane podílet státní rozpočet. A je to nesmírně nebezpečné v okamžiku, když přijde recese, stoupne nezaměstnanost a několik stovek tisíc lidí přejde z plátců mezi státní pojištěnce, což jsou i nezaměstnaní, tak se ten systém zhroutí. Nad tím vůbec nikdo nepřemýšlel,“ říká Kalousek.

  • Zaměstnanci dnes odvádějí daň z příjmu ve výši 15 procent. Ta se ale počítá z vyššího základu, takzvané superhrubé mzdy, a odpovídá tak 20,1 procenta z hrubého výdělku. Nově by se daň z příjmu snížila na 15 procent.
  • Po takové změně by v rozpočtu chybělo více než sto miliard. Výpadek by proto nahradilo zvýšení zdravotního pojištění z nynějších 4,5 na 8,2 procenta.
  • Zaměstnanci by na změně vydělali řádově stokoruny měsíčně. Například lidé s příjmem dvacet tisíc hrubého by si polepšili o 274 korun, lidé s třiceti tisíci o 411 korun a zaměstnanci s padesáti tisíci o 685 korun.
  • Součástí změn má být zrušení plateb za státní pojištěnce. Zdravotnictví by tak přišlo o garantovaný každoroční příjem – letos jde o 73 miliard, v roce 2021 by to bylo zhruba 78 miliard korun.
  • Zdroj: ministerstvo financí

Volný: Neříkáme, že to bude. Je to návrh

Volný uznává, že návrh ještě není do detailů promyšlený. „Je to velice syrové. Je to ve stádiu dohodovacího řízení mezi ministerstvem financí a zdravotnictví, určitě o tom bude diskuse na vládě. Neříkáme, že to bude, ale že chceme tento směr prověřit.“

„Nevíme, o co jde. Ministerstvo financí to připravuje, konzultuje to s ministerstvem zdravotnictví. Neříkejme, že něco potajmu peče. Připravuje určitou variantu, která by mohla zprůhlednit a zjednodušit daňový systém. Věcně vím (o co jde), ale neznám čísla, neznám, co se dohodne mezi ministerstvy, to je přece v běhu. A ani by nebylo dobře, kdyby se to teď ventilovalo, než bude jasná struktura toho, co se bude dál projednávat. Vždyť tady máme nějaký polotovar,“ hájí návrh.

Zdravotní pojištění
Zdroj: ČT24/MZ/MF/výpočet ČT

Své kolegy z rozpočtového výboru ale nepřesvědčil. „Je to velké riziko. Opravdu si nedokážu představit, co by se stalo se systémem zdravotního pojištění v době, kdy by přišla ekonomická krize. Zažili jsme to v roce 2009. Výpadek v ekonomice byl a státní peníze garantovaly dostupnost péče,“ připomíná Vostrá. Financování zdravotnictví by podle ní mělo být předvídatelné, a to prý záměr nesplňuje.

Komunistická poslankyně kritizuje i to, že ANO nekonzultovalo návrh předem. Podle ní hrozí, že se pracuje na variantě, která bude nepřijatelná pro všechny a bude to jen ztráta času. Připomněla také osud důchodové reformy, kterou hned následující vláda zrušila. „Pokud chceme něco změnit systémově, tak bude nutnost jednat s opozicí – levicovou i pravicovou,“ domnívá se Vostrá.

Kalousek: Je to asociální a hloupý nápad

Kalousek zpochybňuje i tezi, že je ve výsledku jedno, zda lidé platí za státní pojištěnce přímo odvodem ze mzdy, nebo nepřímo skrz jiné daně přes státní rozpočet. „Není to jedno. Ve státním rozpočtu je mix daní, je tam DPH, spotřební daň, jsou tam daně, které platí všichni včetně kojenců a důchodců. A tím si sami přispívají na své pojištění,“ uvedl. Nápad, že šest milionů lidí nebude do systému vůbec přispívat, označuje za nepřijatelný.

Upozorňuje, že ze 4,5 milionu poplatníků ve skutečnosti zhruba 800 tisíc lidí daně z příjmu neplatí díky slevám na poplatníka a na děti. „Teď jim ANO laskavě sníží daň z příjmu, což jim bude jedno, protože ji neplatí, ale zvýší jim zdravotní pojištění. To bude 800 tisíc šťastných lidí a to těch nejméně příjmových. To je naprosto asociální a hloupý nápad,“ domnívá se Kalousek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Úřad uložil Turkovi za údajnou moštárnu pokuty za 200 tisíc korun, píší SZ

Stavební úřad uložil čestnému prezidentovi Motoristů a poslanci Filipovi Turkovi pokuty v celkové výši 200 tisíc korun v případu dvou staveb, které postavil bez stavebního povolení. Jeden přestupek označil za nedbalost, druhý za úmysl. O sankcích rozhodl stavební odbor Úřadu městské části Praha 15 ve dvou samostatných správních řízeních. Rozhodnutí nabyla právní moci 3. července, zjistily Seznam Zprávy. Turek na dotazy serveru, zda už pokuty zaplatil, nereagoval.
před 27 mminutami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 1 hhodinou

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 2 hhodinami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 4 hhodinami

VideoStavbaři začali zjišťovat geologické podmínky pro úsek středočeské D3

Stavbaři začali razit průzkumnou štolu u Luk pod Medníkem. Budou tam zjišťovat geologické podmínky pro dálnici D3. Práce na její středočeské části mají naplno začít v roce 2028. Proti projektu protestují občanské a ekologické spolky. Průzkumná štola má měřit 1500 metrů. Práce na ní potrvají zhruba dva roky. Ředitelství silnic a dálnic pokračuje v přípravě celého hlavního tahu. Dva středočeské úseky mají nepravomocná územní rozhodnutí, ty mezi Prahou a Benešovem na dokumenty čekají.
před 11 hhodinami

Turek se nebude účastnit porad vedení, schůzek ani jednání na ministerstvu

Poslanec Motoristů Filip Turek se nadále nebude účastnit jednání, oficiálních schůzek ani porad vedení na ministerstvu životního prostředí (MŽP). Turek tam působil jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, funkci však přestal vykonávat v souvislosti s vyšetřováním své pondělní dopravní nehody, sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 14 hhodinami

Armáda slavnostně převzala první z letounů Embraer

Zařazením prvního transportního letounu Embraer C-390 Millennium získává česká armáda schopnosti, které jí dosud chyběly, řekl při slavnostním představení letounu na letišti v pražských Kbelích ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Nový stroj zvýší akceschopnost vzdušných sil a bude možné jej využít mimo jiné k přepravě techniky, výsadkářů či tankování za letu. Letoun přiletěl do Česka začátkem července, druhý letoun má armáda získat do konce roku 2027.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.