Velká reforma: snížení daní na 15 procent z hrubé mzdy a vyšší zdravotní odvody

Nahrávám video

Plán na zrušení superhrubé mzdy je hotový. Víc než čtyři miliony zaměstnanců by mohly od roku 2021 platit daň ve výši 15 procent z hrubé mzdy. České televizi to exkluzivně řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Z veřejných rozpočtů by ale kvůli tomu podle ministerstva financí vypadlo přes 100 miliard. Proto zároveň zvažuje zrušení platby za státní pojištěnce a další změny. Chystanou operaci odmítá jak pravicová, tak levicová parlamentní opozice. Kritiku neskrývají ani spojenci vlády, komunisté.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mají jasno: zaměstnanci by měli od roku 2021 platit 15procentní daň z hrubé mzdy. Takzvaná superhrubá mzda, která o třetinu zvyšuje daňový základ, skončí.

Zaměstnanci dnes sice 15 procent ze svých příjmů platí – ale z vyššího základu – z takzvané superhrubé mzdy. Přepočteno na hrubou mzdu je to 20,1 procenta.

Schillerová uvedla, že tato reforma nemá v novodobé historii Česka obdoby.

Změna daně z příjmů
Zdroj: ČT24

Celkové odvody ale lidem tak výrazně neklesnou. Platili by totiž vyšší zdravotní pojištění. „Dneska u zaměstnanců je to 4,5 procenta, takže by to bylo 8,2 %,“ uvedla k tomu ministryně Schillerová. 

Vládní koalice by měla o návrhu zrušení superhrubé mzdy rozhodnout během jara.

Daně zaměstnanci
Zdroj: ČT24

V celku by si tak mohli lidé mírně polepšit.

Například zaměstnanci s měsíčním příjmem 20 tisíc hrubého by vzrostla výplata o 274 korun. Pracovník s platem 30 tisíc by získal navíc přes čtyři stovky. Z rozpočtu by celkem kvůli tomu vypadlo zhruba 32 miliard korun.

Daně propočty
Zdroj: ČT24

Spolu s tím ministerstvo financí počítá se zrušením platby vlády zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce – tedy za děti, důchodce nebo nezaměstnané. Tuto platbu má zdravotnictví vynahradit právě zvýšení zdravotního pojištění. 

Ministerstvo zdravotnictví je ale zatím k plánu zrušit platbu za státní pojištěnce a nahradit ji vyššími zdravotními odvody zdrženlivé. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) se obává, že by se mohl v době krize zastavit růst výdajů na zdravotní péči.

„My navrhujeme, aby byly zachovány platby za státní pojištěnce jako velmi důležitý zdroj pro financování zdravotnictví a aby právě došlo v budoucnu k jejich navyšování,“ uvedl. 

Daňová reforma - co se mění a jak
Zdroj: ČT24

Opozice vpravo i vlevo záměr kritizuje

S kritikou celého záměru přišli komunisté, kteří jinak vládu v klíčových hlasováních podporují. „Neplacení za státní pojištěnce považujeme za nesmysl. Navíc by neplatba za státní pojištěnce ohrozila skutečně zdravotní péči,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Zástupci pravicových stran jsou také kritičtí. „V okamžiku, kdy přijde recese – a ona jednou přijde, tak těch 4,5 milionu ekonomicky aktivních nebudou ekonomicky aktivních. A pak se ten systém zdravotní péče zhroutí,“ řekl předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek (TOP 09).

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček pak přímo hovoří o tom, že to může rozvrátit zdravotní systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 7 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled