Velká reforma: snížení daní na 15 procent z hrubé mzdy a vyšší zdravotní odvody

Nahrávám video
Události: Detaily plánované daňové reformy
Zdroj: ČT24

Plán na zrušení superhrubé mzdy je hotový. Víc než čtyři miliony zaměstnanců by mohly od roku 2021 platit daň ve výši 15 procent z hrubé mzdy. České televizi to exkluzivně řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Z veřejných rozpočtů by ale kvůli tomu podle ministerstva financí vypadlo přes 100 miliard. Proto zároveň zvažuje zrušení platby za státní pojištěnce a další změny. Chystanou operaci odmítá jak pravicová, tak levicová parlamentní opozice. Kritiku neskrývají ani spojenci vlády, komunisté.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mají jasno: zaměstnanci by měli od roku 2021 platit 15procentní daň z hrubé mzdy. Takzvaná superhrubá mzda, která o třetinu zvyšuje daňový základ, skončí.

Zaměstnanci dnes sice 15 procent ze svých příjmů platí – ale z vyššího základu – z takzvané superhrubé mzdy. Přepočteno na hrubou mzdu je to 20,1 procenta.

Schillerová uvedla, že tato reforma nemá v novodobé historii Česka obdoby.

Změna daně z příjmů
Zdroj: ČT24

Celkové odvody ale lidem tak výrazně neklesnou. Platili by totiž vyšší zdravotní pojištění. „Dneska u zaměstnanců je to 4,5 procenta, takže by to bylo 8,2 %,“ uvedla k tomu ministryně Schillerová. 

Vládní koalice by měla o návrhu zrušení superhrubé mzdy rozhodnout během jara.

Daně zaměstnanci
Zdroj: ČT24

V celku by si tak mohli lidé mírně polepšit.

Například zaměstnanci s měsíčním příjmem 20 tisíc hrubého by vzrostla výplata o 274 korun. Pracovník s platem 30 tisíc by získal navíc přes čtyři stovky. Z rozpočtu by celkem kvůli tomu vypadlo zhruba 32 miliard korun.

Daně propočty
Zdroj: ČT24

Spolu s tím ministerstvo financí počítá se zrušením platby vlády zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce – tedy za děti, důchodce nebo nezaměstnané. Tuto platbu má zdravotnictví vynahradit právě zvýšení zdravotního pojištění. 

Ministerstvo zdravotnictví je ale zatím k plánu zrušit platbu za státní pojištěnce a nahradit ji vyššími zdravotními odvody zdrženlivé. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) se obává, že by se mohl v době krize zastavit růst výdajů na zdravotní péči.

„My navrhujeme, aby byly zachovány platby za státní pojištěnce jako velmi důležitý zdroj pro financování zdravotnictví a aby právě došlo v budoucnu k jejich navyšování,“ uvedl. 

Daňová reforma - co se mění a jak
Zdroj: ČT24

Opozice vpravo i vlevo záměr kritizuje

S kritikou celého záměru přišli komunisté, kteří jinak vládu v klíčových hlasováních podporují. „Neplacení za státní pojištěnce považujeme za nesmysl. Navíc by neplatba za státní pojištěnce ohrozila skutečně zdravotní péči,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Zástupci pravicových stran jsou také kritičtí. „V okamžiku, kdy přijde recese – a ona jednou přijde, tak těch 4,5 milionu ekonomicky aktivních nebudou ekonomicky aktivních. A pak se ten systém zdravotní péče zhroutí,“ řekl předseda poslaneckého klubu Miroslav Kalousek (TOP 09).

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček pak přímo hovoří o tom, že to může rozvrátit zdravotní systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 9 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...