O největší reformě daní za uplynulé čtvrtstoletí uvažují ministerstva financí a zdravotnictví. V rozhovoru pro ČT to řekl šéf zdravotnického resortu Adam Vojtěch (za ANO). Se zrušením superhrubé mzdy by se lidem výrazně snížily daně, ale zvedlo by se zdravotní pojištění. Zároveň s tím by stát přestal platit za své pojištěnce, tedy děti, důchodce či nezaměstnané. Zdravotnickým expertům se záměr moc nezamlouvá.
Platba vlády pojišťovnám za děti, důchodce nebo nezaměstnané už mnoho let pravidelně roste. Zatímco v roce 2015 poslal stát pojišťovnám 60 miliard, letos už to má být o 13 miliard víc.
Ministryně financí teď jedná s ministrem zdravotnictví o tom, že by platba vlády za státní pojištěnce zanikla, výpadek by vykryl růst zdravotního pojištění, a to v rámci velké daňové změny související se zánikem superhrubé mzdy. Rozsah péče o ty, za které hradí pojištění stát, by měl po reformě zůstat beze změn.
„Chtěla bych, aby ta daňová zátěž byla mnohem nižší, než jsme zamýšleli, ale chci to spojit kompletně s reformou i veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Konkrétnější parametry zrušení superhrubé mzdy zatím ministerstvo financí zveřejnit nechce.
Jednání o změnách v současnosti podle ministra Vojtěcha probíhají na expertní úrovni mezi zástupci ministerstva zdravotnictví a financí. „Počítáme všechny varianty. Když řeknu můj osobní názor, tak platba za státní pojištěnce je možná v tomto směru větší jistotou pro zdravotnictví. Na druhou stranu rozumím i pohledu ministerstva financí, takže pohledy se dnes možná trochu různí, ale jednání probíhají,“ přiblížil ministr.
Podle Vojtěcha je nutné, aby zdravotnictví mělo zajištěno, že zdroje porostou. Podotkl, že je otázka, jestli by vyšší zdravotní odvody znamenaly nějaký výrazný nárůst příjmů do systému.
Nelíbí se mi, že se to tak trochu připravuje v tajnosti, říká člen správní rady VZP
Zdravotničtí experti sněmovních stran, kteří zároveň dohlížejí nad hospodařením VZP, jsou k reformě zdravotního pojištění skeptičtí. „Na ministerstvu se to už nějaký čas připravuje, tak trochu v utajení, a to se mi na tom vlastně líbí nejméně. Je to veliká změna,“ míní člen správní rady VZP a exnáměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL).
Další členka správní rady Soňa Marková (KSČM) pak upozorňuje, že jestliže platba za státní pojištěnce přestane existovat, tak stát ztratí jakoukoli možnost výrazněji ovlivňovat zdravotní péči třeba v případě nějaké krizové události.
Vládní sociální demokraté jsou ochotní o návrhu jednat. „Ale musí se říct, jak bude naplněn balík, který zdravotnictví potřebuje a který by neměl zásadně klesat,“ podotkl hejtman Kraje Vysočina a místopředseda správní rady VZP Jiří Běhounek (ČSSD).
- Celkem letos vyberou zdravotní pojišťovny přes 323 miliard korun. Stát ale do systému vloží jen něco přes pětinu této sumy, 73 miliard. Zbylých 250 miliard zaplatí zaměstnanci, firmy a živnostníci.
Právě VZP dostává od vlády víc než polovinu z platby za státní pojištěnce. Ředitel Zdeněk Kabátek je ochotný o reformě financování zdravotní péče jednat. Změna by ale podle něj neměla ohrozit stabilitu zdravotního systému. „Platba za státní pojištěnce je dneska významným zdrojem příjmu systému,“ uvedl Kabátek.
O tom, jestli se ministryně financí s ministrem zdravotnictví na reformě daní a pojištění dohodnou, by mělo být jasno do měsíce.
