Poslanecká sněmovna se sešla na mimořádné schůzi kvůli cenám energií, většina poslanců se ale nemohla vyjádřit, protože neprošel její program. Tím schůze skončila. Přesto trvala tři hodiny. O svolání požádali poslanci ANO, kteří chtěli jednat o zachování nulové sazby DPH na energie. Nová koalice, která sestavuje vládu, avizovala, že budoucí kabinet připraví vlastní opatření na podporu lidí zasažených růstem cen energií. Z elektřiny i zemního plynu se bude od Nového roku znovu platit DPH 21 procent.
Středeční schůze sněmovny byla po říjnových volbách v pořadí pátá a již druhá mimořádná. Skončila ale dříve, než se poslanci oficiálně mohli dostat k jejímu tématu, tedy odpuštění DPH na energie, což navrhla končící vláda ANO a ČSSD. Ta chce také převést peníze z výnosů emisních povolenek do rozpočtu a použít je na případné zmírnění dopadů. Kompenzace za část regulované ceny má umožnit novela o podporovaných zdrojích. Aby byl program schválen, bylo potřeba 90 hlasů, podpořilo jej však pouze 83 poslanců, zatímco 84 bylo proti.
Přestože poslanci šli na schůzi s předpokladem, že její program nebude schválen – což avizovaly poslanecké kluby stran nové koalice – diskutovali spolu tři hodiny. Ještě před hlasováním o programu umožňuje jednací řád vystoupit těm, kdo mají přednostní právo. Jsou to předsedové poslaneckých klubů, předsedové stran, členové vlády a členové vedení sněmovny.
Ministr průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO) řekl, že odpuštění DPH a poplatku za obnovitelné zdroje považuje za jediná plošná opatření, která je možné rychle udělat. Proti výhradám nové koalice, že je navržené opatření plošné, a nikoli cílené na ohrožené domácnosti, namítl, že kdyby bylo stanoveno, která domácnost je „chudá“ a která „bohatá“, a tudíž jí stát s energiemi nepomůže, cítili by to ti, kteří by byli těsně nad dělicí čárou, jako nespravedlnost. Ti, kteří „to zásadním způsobem nepocítí“, tvoří podle něj pouze jednotky procent.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a vicepremiérka v demisi Alena Schillerová (ANO) prohlásila, že zákony „mají jediný cíl, a to řešit palčivý problém všech českých domácností“. Pokud se jimi sněmovna odmítne zabývat, pošle podle ní veřejnosti „jasný signál“, že je pro poslance příslovečnou zlatou klecí a zákonodárci nemají vhled do problémů běžných domácností, řekla Schillerová v úvodním projevu mimořádné schůze. Zdůraznila, že věří, že díky tomu, že je navrhované odpuštění DPH dočasné, bude s ním souhlasit i Evropská komise.
„Řešení jsou na úrovni vlády. Naše vláda, která bude v pátek jmenována, si je toho vědoma. V příštím týdnu to bude řešit schválením aktivních programů. V tomto týdnu už probíhají jednání s vedením úřadu práce, s vedením ministerstva, aby opatření byla skutečně adresná,“ řekl předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský. Budoucí vláda se chce cenami energií zabývat v následujícím týdnu.
Kandidát na vicepremiéra Marian Jurečka (KDU-ČSL) varoval, že odpuštění DPH by připravilo státní rozpočet o 25 miliard korun. „Těch 25 miliard korun není pomoc lidem, kteří to opravdu potřebují. Je to plošné rozdání, které možná v titulcích zní dobře, ale pro několik set tisíc lidí, kteří v tom problému jsou a budou až po uši, to řešení není,“ míní. Budoucí kabinet chce situaci podrobně analyzovat, zjistit, které domácnosti jsou nejvíce ohrožené, a připravit „adresné, cílené řešení, které pomoc směřuje k těm, kteří pomoc opravdu potřebují“.
S kritickým projevem vůči nynější i budoucí vládě vystoupil předseda SPD Tomio Okamura. ANO i pětikoalice podle něj „servilně kývou“ na klimatické cíle Evropské unie. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) navíc podle Okamury nepředložil řešení, jak zabránit zdražování energií, včas.
Když neprošel program schůze, zlobil se Okamura, že nová koalice nepřipustila diskusi. Marně na závěr vyzval jmenovaného premiéra Petra Fialu (ODS), aby řekl, kdy nový kabinet situaci se zdražováním energií vyřeší. Když ten to neučinil a předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) schůzi ukončila, ozývalo se z části sálu nespokojené hučení.
Pekarová Adamová v Událostech sdělila, že řešení nabídnuté ANO a ČSSD není řešením, které přijde hned. Snížení DPH na nulu podle ní bere ze státního rozpočtu desítky miliard korun, které pak chybí na adresnou pomoc. Po roce s nulovým DPH by podle ní bylo třeba DPH zvýšit, což by zároveň zase zvýšilo ceny energií.
„My chceme řešení nabídnout v následujících dnech, nikoliv týdnech,“ sdělila s tím, že půjde rychlé a jednoduché vyplácení sociální dávky pro statisíce domácností, které vidí jako účelnější a efektivnější.
Nově ohlášené zdražení
Podle výzkumníků, kteří se věnují energetické chudobě, vydá průměrná domácnost příští rok právě za energie 33 procent příjmů. Doteď to bylo 29. Bohatší lidé ale zdražení nepocítí tolik jako nejchudší rodiny. U těch druhých může zmíněný podíl narůst až ke dvěma třetinám výdajů.
Jednotliví distributoři ohlásili nové ceníky většinou v posledním měsíci v reakci na to, jak se zvýšila cena energií na trzích. ČEZ zdraží o 30 procent, E.ON o 17 - to je čerstvá informace ze středy. Pražská energetika měnila ceny už v září. Plyn u Innogy bude dražší o 15 procent. Všechna data se týkají zákazníků, kteří nemají podepsanou fixaci cen.
Regulátor pak minulý týden oznámil i růst poplatku za distribuci nebo podporu obnovitelných zdrojů, který je součástí ceny. U elektřiny se zvýší téměř o čtyři procenta, u plynu o dvě a půl.
Než se výbor vyjádří k Babišovi, chce vyslechnout státního zástupce
Po mimořádné schůzi se sešli členové mandátového a imunitního výboru, aby jednali o žádosti o vydání poslance a premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Minule jednání odložili kvůli tomu, že nedostali od státního zastupitelství spis kauzy Čapí hnízdo. I když ten již je v Poslanecké sněmovně a členové výboru do něj mohou nahlížet, nevyjádřili se k žádosti o vydání ani tentokrát.
Než mandátový a imunitní výbor vydá své stanovisko – které ovšem bude jen doporučující a konečné slovo bude mít sněmovní plénum – chce ještě vyslechnout dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha. To se nestane letos, protože se výbor znovu sejde až 18. ledna příštího roku.
„Byla jsem pověřena jednáním s panem státním zástupcem a budu se ho ptát na jeho časové možnosti,“ uvedla předsedkyně výboru Helena Válková. Právo k vyjádření před členy výboru dostane podle ní také Babiš. Své stanovisko tedy výbor vydá až koncem ledna nebo počátkem února, předpokládá Válková.
Případ Čapí hnízdo, o němž Babiš tvrdí, že je politický a na objednávku, pokračuje třetí volební období. Sněmovna Babiše ke stíhání v minulosti dvakrát vydala. Vedle něho je v případu kolem padesátimilionové dotace na výstavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo obviněna i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová). Policie je stíhá pro podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Oba vinu dlouhodobě odmítají.
Kromě žádosti o Babišovo vydání se mandátový a imunitní výbor zabýval i žádostí o vydání poslance Bohuslava Svobody (ODS). Ten byl obviněn a nepravomocně odsouzen v souvislosti s prodloužením smluv na Opencard v době, kdy byl pražským primátorem. Další někdejší členy městské rady, kteří byli v kauze obviněni a nepravomocně odsouzeni spolu se Svobodou, loni pravomocně osvobodil odvolací soud. Svobodu však minulá sněmovna nevydala k trestnímu řízení, a tak se jej osvobozující rozsudek netýkal.
Ani o žádosti týkající se Svobody výbor zatím nerozhodl, vrátí se k ní v lednu.
