Vedení Ústředního krizového štábu převezal Jan Hamáček (ČSSD). Jeho dosavadní šéf Roman Prymula se bude soustředit na přípravu takzvané chytré karantény pro nakažené novým typem koronaviru, která by měla umožnit uvolnění plošných omezení. Epidemiolog stanul v čele štábu poté, co jeho statut změnila vláda. Nestandardní postup vyvolal kritiku z řad opozice, která tak výměnu na postu vítá.
Vláda v pondělí schválila změnu v čele Ústředního krizového štábu, který řídí kroky proti šíření epidemie koronaviru. Po epidemiologovi Romanu Prymulovi převzal jeho vedení s okamžikem schválení ministr vnitra Jan Hamáček, který se dosud věnoval především nákupům a distribuci ochranných prostředků a řídil krizový štáb ministerstva vnitra.
„Nemohu dost dobře sedět na třech židlích, takže je dohoda, že (…) já bych měl mít pozici, která bude zodpovídat za zdravotnickou přípravu, a ministr Hamáček by se měl stát předsedou ústředního krizového štábu,“ řekl už dopoledne ČT Roman Prymula, jenž je také náměstkem ministra zdravotnictví pro zdravotní péči. Zároveň se ale v pondělí stal šéfem nově zřízeného Centrálního řídícího týmu COVID-19, který by měl fungovat jako dočasný poradní orgán vlády.
Premiér Andrej Babiš (ANO) Lidovým novinám sdělil, že „profesor Prymula se musí soustředit na systém chytré karantény a hlavně na zdravotnictví a na epidemiologické záležitosti“. Jan Hamáček ujistil, že je připraven nového úkolu se zhostit. Poprvé se štáb pod jeho vedením sejde ve středu. Mezi prvními úkoly, které si Hamáček stanovil, jsou dodávky pomůcek.
Narodil se 4. listopadu 1978 v Mladé Boleslavi. Studoval obor překladatelství-tlumočnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, školu ale nedokončil. V letech 1996 až 2001 působil jako praktikant v mladoboleslavské Škodě Auto, později pracoval jako překladatel angličtiny.
Jeho kariéra je úzce spojena se sociální demokracií. Ve dvaceti letech se stal členem Mladých sociálních demokratů, které později i několik let vedl. Do ČSSD vstoupil v roce 2001. Brzy nato se stal tajemníkem klubu ČSSD v zastupitelstvu Středočeského kraje, poté působil ve funkci vedoucího zahraničního oddělení ČSSD a v letech 2005–2006 byl poradcem pro zahraniční politiku tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka.
V roce 2006 byl poprvé zvolen poslancem. Ve sněmovně vedl zahraniční výbor a věnoval se také obraně a bezpečnosti. V témže roce se také stal viceprezidentem Mezinárodní unie socialistické mládeže.
V roce 2010 byl hlavním volebním manažerem ČSSD. Ta sice volby s více než 22 procenty hlasů těsně vyhrála, skončila však v opozici. Za středopravicové vlády Petra Nečase (2010–2013) působil Hamáček jako stínový ministr obrany. Za vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) byl předsedou sněmovny, nejmladším v historii. V únoru 2018 byl zvolen předsedou ČSSD, post obhájil i v loňském březnu.
Po volbách v říjnu 2017 byl zvolen místopředsedou Sněmovny, ve funkci byl do jmenování členem vlády v červnu 2018. Od června do října 2018 byl kromě řízení ministerstva vnitra i pověřen i vedením ministerstva zahraničních věcí.
Ministři vnitra šéfy krizového štábu bývali, vláda letos změnila jeho statut
Že stane ministr vnitra v čele ústředního krizového štábu, nebude ničím neobvyklým – naopak. Statut štábu původně nepřipouštěl jinou variantu, než aby byl do čela jmenován ministr vnitra nebo obrany. Šéfové resortu vnitra vedli štáb například při velkých povodních, kdy platil nouzový stav.
Vláda ale před nynější aktivací ústředního krizového štábu změnila jeho statut a stanovila, že jeho šéfem „jmenuje předseda vlády podle charakteru situace některého z členů vlády nebo členů štábu“. Hamáček poté uvedl, že kvůli tomu zvažoval rezignaci.
Opozice obsazení postu Prymulou kritizovala
Postup vlády při zřízení ústředního krizového štábu tak vyvolal kritiku opozice, ale částečně i vládní sociální demokracie. Šlo také o to, že byl štáb zřízen 16. března, tedy čtyři dny po vyhlášení nouzového stavu. Jak tehdy připomněl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), Hamáček navrhoval vyhlášení nouzového stavu i zřízení štábu o dva týdny dříve, ale se svými ministry to nedokázal prosadit. „Víte, že je nás tam pět,“ poznamenal Zaorálek.
Zřízení štábu předcházela sílící opoziční kritika. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka před mimo jiné obvinil premiéra Babiše, že pokud vznik štábu „odmítl, protože to nebyl jeho nápad a dle zákona by štábu velel Hamáček, pak je to zoufalý egocentrismus, na který bohužel doplatí především lidé“.
Postup vlády v minulosti obhajovala vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „My jsme dělali to, co jsme v daný okamžik považovali za to nejlepší. A dělali jsme to včas,“ prohlásila.
Předseda opoziční ODS Petr Fiala v pondělí uvedl, že „svévolným a chaotickým rozhodováním premiéra jsme ztratili mnoho cenného času, například při opatřování ochranných pomůcek“. Ministr vnitra měl podle strany stát v čele štábu od začátku. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se připojil s tím, že kvůli nasazení Prymuly se „nabouraly velmi dobře nastavené krizové procesy“. Jeho nahrazení Hamáčkem je podle Vystrčila jediným možným řešením. Babiš už dříve ke kritice uvedl, že Vystrčil svým vyjadřováním dělá vše pro to, aby Čína nedodala Česku ochranné pomůcky.
Že v čele Ústředního krizového štábu měl stát od začátku ministr vnitra, si myslí i další opoziční strany. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše navíc Babiš komplikuje situaci nepřehledností vydávaných opatření, nedostatkem koordinace a zaměňováním mediálních prohlášení za skutečné krizové řízení. Podle Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 mělo dojít ke zřízení štábu už o dva týdny dříve.
Předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana kabinet ANO a ČSSD toleruje, považuje změnu za premiérovu záležitost a za ústavně korektní z pohledu organizace práce. „Je to při dobré koordinaci distribuce ochranných prostředků žádoucí. A doufám, že z pohledu řešení epidemiologických rizik zůstane profesor Prymula rozhodující autoritou,“ uvedl.
V minulém týdnu premiér nabídl opozici, aby v Ústředním krizovém štábu obsadila tři místa, podle jeho vyjádření ale chce, aby strany nenominovaly politiky, ani komunální. Opoziční strany se dohodly na několika jménech, další členové štábu ale zatím nepřibyli. „Nakonec to dopadlo tak, že (výběr) nechal na předsedovi krizového štábu,“ uvedl 26. března Fiala. „Není vyloučeno, že nominace bude širší. Možná vezmeme i nominanty všech stran,“ uvedl Prymula.
Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové (1988), později studoval na výzkumném a doškolovacím ústavu tehdejší královéhradecké Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně (JEP). Získal mezinárodní atest v řízení nemocnic na Birminghamské univerzitě a od roku 2007 je profesorem v oboru hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství.
Učil na katedře epidemiologie Vojenské lékařské akademie JEP, byl prorektorem a mezi roky 2002 a 2004 rektorem akademie, po změnách v systému českých vojenských vysokých škol působil v letech 2004 až 2009 v Hradci Králové jako děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, v armádě dosáhl hodnosti plukovníka. Mezi roky 2009 a 2016 byl ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové, poté působil jako poradce ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD), který jej v březnu 2017 jmenoval náměstkem pro zdravotní péči.
Působí také jako předseda České vakcinologické společnosti. Jako lékař se věnoval imunizaci, podílel se na vývoji či studiu vakcín proti pneumokoku, rotavirům, spalničkám, příušnicím, zarděnkám nebo lidským papilomavirům. Je také autorem publikací zaměřených například na očkování, publikoval také v prestižním lékařském časopise Lancet.
Zdroj: ČTK
