Poslanci se ve středu řadu hodin zabývali návrhem státního rozpočtu na příští rok. Na programu řádné schůze byla také například volba chybějícího místopředsedy sněmovny. Funkci získala po Janě Mračkové Vildumetzové Klára Dostálová (obě ANO). Na dopoledním pokračování mimořádné schůze dolní komora schválila vznik Digitální a informační agentury, která má převzít správu základních registrů a propojit informační systémy veřejné správy. Sněmovna se nakonec odmítla zabývat vyjádřeními členů vlády o dopadu rakety v Polsku. Dolní komora se znovu sejde v pátek.
Poslanci schválili přes odpor opozice vznik digitální agentury, řadu hodin řešili rozpočet
Události: Poslanci chtějí v rozpočtu přesunout přes 100 miliard (zdroj: ČT24)
Návrh státního rozpočtu na příští rok procházel druhým čtením. Poslanci předkládali desítky návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu, celkem téměř za 119 miliard korun. Suma, kterou chtějí opoziční i koaliční zákonodárci přesunout, odpovídá asi pěti procentům celkových plánovaných výdajů rozpočtu. Peníze navíc mají jít například do školství, na sociální dávky, sociální služby či kulturu. Výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun už zákonodárci měnit nemohli. O podobě rozpočtu pak mají hlasovat přesně za dva týdny, tedy 30. listopadu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že stát vybere do rozpočtu v příštím roce na dani z neočekávaných zisků i na odvodech z prodeje elektřiny dohromady předpokládaných sto miliard korun. Reagoval ve sněmovně na kritiku své předchůdkyně ve funkci Aleny Schillerové (ANO), která měla k odhadovaným příjmům z obou zmíněných titulů výhrady a rozpočet označila mimo jiné za nereálný.
Schillerová poukázala na to, že na příjmové straně se vyskytuje zhruba 150 miliard korun, které nemají legislativní podklad. Pozastavila se kromě jiného nad tím, že vláda v návrhu rozpočtu počítá se stovkou miliard z obou zmíněných výnosů. Daň z mimořádných zisků má dle kabinetu vynést 85 miliard a zhruba 15 miliard odvody z výroby energie.
Podle důvodové zprávy k novele, která odvody zavádí, se však počítá s výnosem až 80 miliard a zároveň s možností poklesu výběru daně na 45 miliard korun. To dává dohromady 125 miliard. „Tady si hrajeme s desítkami miliard, jak se komu líbí,“ prohlásila Schillerová. Vláda si podle ní mohla dát tu práci a mít na straně příjmů 125 miliard, a ne sto miliard.
Místopředsedu sněmovny poslanci vybírali za Janu Mračkovou Vildumetzovou, která rezignovala s koncem září v souvislosti s pražskou kauzou Dozimetr. Na její místo nakonec nastoupí nominantka ANO, bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jež nyní vede sněmovní správní výbor. Opoziční SPD do volby opět nominovala svého lídra Tomia Okamuru, který stojí v čele petičního výboru. Dostálová ho ale v tajné volbě porazila.
Sněmovna zvolila také kandidáta na předsedu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Jediným adeptem byl nynější člen úřadu František Sivera, kterého navrhla koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Předsedu úřadu jmenuje prezident. Vybírá podle zákona ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhuje Poslanecká sněmovna a druhého Senát.
Sivera obdržel 164 ze 187 odevzdaných poslaneckých hlasů. Výsledky volby oznámil na plénu předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Současnému předsedovi dohledového úřadu Vojtěchu Weisovi končí šestileté funkční období k počátku ledna, znovu kandidovat nechtěl.
Vznik digitální agentury
Propojit informační systémy veřejné správy a zajistit nadresortní sdílení digitálních služeb má státní agentura, jejíž vznik sněmovna přes odpor opozice schválila. Vytvoření Digitální a informační agentury (DIA), která má od ministerstva vnitra převzít správu základních registrů, nyní dostane k projednání Senát, který se k tomu sejde zřejmě počátkem prosince.
Sněmovna v rámci vládní novely schválila poslanecký návrh, podle něhož rodná čísla budou úřady do občanských průkazů zřejmě zapisovat ještě další dva roky. Dolní komora ukončení této praxe o rok odložila na 31. prosince 2024. Rodné číslo má poté nahradit nové číslo, z něhož nebude možné určit věk a pohlaví občana.
DIA má zjednodušit poskytování služeb veřejné správy lidem. Vzniknout má k 1. lednu příštího roku, reálně zahájit činnost by měla až od začátku dubna kvůli dostatku času na přípravy. Agentura podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) umožní efektivní sdílení informací mezi státními organizacemi i prosazování principu nadresortních řešení. Od vzniku agentury si Bartoš slibuje úspory v nákladech na lidi i na informační technologie.
Poslanci ANO a SPD neúspěšně požadovali zamítnutí, nebo alespoň odklad schvalování zákona, kterému vytýkali nepřipravenost. Podle nich bude agentura jen dalším nákladným úřadem.
Zástupci ANO poukazovali na to, že se vznikem agentury nesouhlasí odboráři ministerstva vnitra, Svaz měst a obcí ani ICT unie, tedy profesní organizace v oblasti informačních technologií, kterou vede místopředseda ODS a Rady vlády pro informační společnost Zdeněk Zajíček. Bartoš namítal, že vznik agentury projednával se všemi zainteresovanými stranami a že tři nesouhlasná stanoviska nelze zaměňovat za názor odborné veřejnosti.
Zřizování datových schránek se zákonem o agentuře nezruší
Automatické zřizování datových schránek všem občanům od příštího roku se zákonem o Digitální a informační agentuře rušit nebude. Poslanec STAN Petr Letocha svůj návrh stáhnul. Dal přednost vládní úpravě, kterou ale sněmovna v úterý odmítla kvůli vetu poslanců ANO schválit hned v prvním kole projednávání.
Letocha navrhoval, aby se datová schránka zřizovala pouze těm fyzickým osobám, které o to požádají. Zdůvodnil to tím, že podle platné, ale nikoli ještě účinné právní úpravy by se schránka zřídila automaticky těm fyzickým osobám, které použijí prostředek pro elektronickou identifikaci v systému elektronické identifikace, například elektronický občanský průkaz.
Zkomplikovat by to mohlo život lidem s malou digitální gramotností, zejména seniorům. Podle Letochy by změna měla ochránit asi sedmnáct procent obyvatel, kteří by jinak mohli mít problémy nejen s komunikací se státem, ale například také s exekutory.
Vládní předloha v souladu s Letochovým návrhem zcela ruší automatické zřizování datových schránek obyvatelům. Podle poslanců ANO je novela krokem zpět v digitalizaci státu. ANO chce navrhovat odklad zahájení automatického zřizování datových schránek obyvatelům na 1. červenec 2024. Stejně by to mělo platit pro nepodnikající právnické osoby, jako jsou bytová družstva a spolky.
Sněmovna také propustila do závěrečného čtení vládní novelu energetického zákona, která má usnadnit výstavbu především malých fotovoltaických zdrojů elektřiny. Vládní návrh má také umožnit ministerstvu financí, aby za mimořádné tržní situace poskytovalo obchodníkům s energiemi úvěry za účelem odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení situace.
O úvěru nebo zápůjčce by rozhodovala vláda, podmínky by stanovila nařízením. Sněmovna při závěrečném schvalování novely posoudí i návrh poslance ODS Václava Krále, který zakazuje odpojování budov od centrálního zásobování teplem bez souhlasu dodavatele tepla.
Vyjádření kabinetu k dopadům rakety v Polsku
Poslanci nakonec odmítli projednávat komunikaci vládních představitelů o úterním dopadu vojenské rakety v Polsku v blízkosti hranic s Ukrajinou. Vysvětlení některých výroků a také informaci o události požadoval předseda branného výboru, bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poukazoval na to, že klíčové bylo sdělení premiéra Petra Fialy (ODS). Podotkl také, že vláda dostane informaci o incidentu teprve na odpolední schůzi.
Metnar řekl, že ačkoli se událost stále vyšetřuje, vypadá to, že někteří členové vlády mají informací více. Konkrétně zmínil úterní vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) a šéfa diplomacie Jana Lipavského (Piráti), který podle Metnara později své výroky ze sociální sítě smazal. Metnar řekl, že žádné závěry nedělá, ale očekával by od kabinetu profesionální a zodpovědný přístup. Mají podle něho zaznívat oficiální a ověřené informace. „Dezinformace může nahrávat ruské propagandě,“ varoval.
Stanjura jako klíčové citoval vyjádření premiéra Fialy. „Dnešní (úterní) masivní raketové útoky ruské armády na Ukrajinu jasně ukazují, že Rusko chce terorizovat její obyvatele a zemi dál ničit. Pokud Polsko potvrdí, že rakety zasáhly i jeho území, půjde o další eskalaci ze strany Ruska. Stojíme pevně za naším spojencem v EU a NATO,“ napsal na Twitteru v úterý Fiala.
Černochová v úterý napsala, že „plně stojíme na straně našeho polského spojence i Ukrajiny, dnes (v úterý) opět bombardované teroristou (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem“. „Nyní vyhodnocujeme prokázaný dopad ruských raket na polské území. Ať by šlo o omyl, nebo provokaci, je to další eskalace konfliktu ze strany Ruska a nesmí zůstat bez odezvy,“ sdělila.
Černochová ve středu před poslanci zdůraznila, že si za svými výroky stojí. „Můj osobní názor je ten, že za smrt dvou Poláků je odpovědné Rusko. Kdyby Rusko nenapadlo Ukrajinu, žádné rakety by vzduchem nelétaly,“ zdůraznila.