Exekutor v bydlišti dlužníka, s nižší odměnou a zestátněný. Strany mají na exekuce různé recepty

Zavedení teritoriality do vymáhání exekucí, které by vymáhal exekutor v bydlišti dlužníka. Snižování odměn pro tuto profesi, nebo dokonce i zestátnění exekutorů. To jsou návrhy možných změn v rámci vymáhání dluhů, které zazněly v předvolební debatě ČT24 na téma Justice a spravedlnost. Stejně tak ale zaznělo, že regulace exekutorů je běžný předvolební populismus, už k ní není prostor a že jsou k vymáhání jakýchkoliv dluhů jednoduše nezbytní.

Kdyby v rámci exekucí platil princip teritoriality, pak by se příslušnost exekutora řídila bydlištěm dlužníka a nebyla by jako dosud závislá na vůli jedné strany, tedy věřitele. Tím by se podle zastánců tohoto řešení především snížily náklady celého řízení.

Dalším důsledkem by byla větší nezávislost soudních exekutorů a větší stabilizace systému vymáhání pohledávek. Výrazně by také ubylo soupeření o zakázky a konkurenčního boje mezi exekutory.

Zavést teritorialitu na úrovni krajů by chtěli Starostové a nezávislí (STAN) jako jeden z prvků, který by směřoval ke kvalitnějšímu a klidnějšímu průběhu vymáhání dluhů. „Není úplně dobré, když exekutor z jižní Moravy provádí exekuci v severních Čechách, rozhodně to neprospívá exekuci jako celku,“ zdůvodnil postoj STAN kandidát na Královéhradecku Josef Cogan. Navíc tím podle něj klesnou náklady na exekuci, čímž budou přiměřenější základu exekuce.

Jeho regionální politický rival z Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) Zdeněk Ondráček s ním v zásadě souhlasí. Také komunisté mají ve svém programu zavedení teritoriality. Také on zdůraznil, že by zabránila prodražování celého procesu.

Zestátnění exekutorů

Lídryně kandidátky Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury (SPD) v Plzeňském kraji Jana Levová rovněž hájila teritorialitu exekutorů, zároveň s ní ale volá po zestátnění exekutorů.

„Umožnilo by státu snazší regulaci a přehled o tom, co exekutorský úřad dělá,“ zdůvodnila Levová záměr SPD vrátit stav k tomu, jaký u nás panoval před rokem 2001, kdy exekutoři spadali pod státní aparát.

Nahrávám video

Věra Nováková, která stojí v čele kandidátky Strany zelených v Libereckém kraji, na principu teritoriality vyzdvihuje odstranění konkurenčního boje mezi jednotlivými exekutory, který podle ní vymáhání dluhů deformuje.

„Exekutoři se přetahují o potenciální věřitele. Zákon předpokládá, že se platí nějaká záloha za exekuce a že náklady neúspěšné exekuce nese věřitel. A exekutoři si dnes vůbec netroufají o zálohu říct,“ přiblížila Nováková. Dodala k tomu, že by také prospělo snížení odměn za bagatelní pohledávky. To by mělo být primární motivací na straně věřitele, nikoliv exekutora.

Exekutoři jsou nezbytní. Na jejich straně již není co měnit

První muž kandidátky České strany sociálně demokratické (ČSSD) v Pardubickém kraji a ministr pro lidská práva Jan Chvojka upozornil, že vymáhání pohledávek není jen záležitostí velkých bank nebo finančních institucí. Vymáhat pohledávku může třeba rodič samoživitel a ten potřebuje exekutora k tomu, aby se svého dluhu domohl.

„Když vám bude dlužit třeba soused, potřebujete někoho, kdo vám peníze vymůže,“ shrnuje Chvojka s tím, že kritika exekutorů je standardním politickým populismem, který se objevuje vždy před volbami. Podle něj už se na platformě exekutorů udělalo vše možné a je tam „přeregulováno“.

Regulovat exekutory už nechce ani TOP 09. Pražský kandidát Martin Plíšek má za to, že v tomto volebním období se v regulacích exekutorů vykonalo již dost. „Vyděsil jsem se, když jsem tady slyšel, že někdo bude zestátňovat soukromé podnikání,“ reagoval na plán SPD.

Ani zavádění teritoriality nemá TOP 09 ve svých záměrech. „Pakliže máme soukromé exekutory, má každý věřitel právo vybrat si exekutora podle kvality, dostupnosti (…). Nevidím důvod, proč by v každém kraji měli na to využívat jiného exekutora. Stát by neměl dělit zisky jednotlivých exekutorů,“ soudí Plíšek.

Pavel Blažek kandidující za Občanskou demokratickou stranu (ODS) v Jihomoravském kraji také hájil systém vymáhání pohledávek, jak je u nás nastavený. Podle něj nejde měřit jednotlivými excesy. „To, že nějaký blbec dělá blbosti, neznamená, že celý systém je blbost a všichni jsou tam blbci,“ zdůraznil.

Sám Blažek se staví za postih jednotlivých přešlapů a trestání jejich původců v řadách exekutorů. Připomněl ale, že soukromí exekutoři vznikli v minulosti proto, že soudy nezvládaly pohledávky vymáhat. „Dnešní stav je v zásadě usazený tak, že si dokážu představit, že to tak zůstane,“ souhlasil Blažek s Martinem Plíškem.

Exekutory se Pelikánovi umravnit nepodařilo

Kandidátka za Zelené v reakci konstatovala, že Exekutorská komora sama přiznává, že vymahatelnost práva v rámci exekucí se v současnosti pohybuje mezi 20 a 25 procenty. „To jsme se nikam neposunuli,“ hodnotí vývoj Nováková.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán kandidující za ANO 2011 v Praze vyzdvihl jeden z výsledků svého působení na ministerstvu, kde se mu v tomto funkčním období podařilo snížit růst nákladů na tisícikorunový dluh z 15 tisíc korun na osm.

„Nepovažuji to za populismus, považuji to za něco, co bylo dřív nemravné,“ zhodnotil své kroky, které považuje za dobré i proto, že před zaváděním změn Exekutorská komora varovala, že řada exekutorů bude muset skončit. „No, neskončil nikdo,“ poukázal Pelikán.

Sám přiznal, že celé své funkční období se snažil exekutory umravnit, má ale za to, že se mu to nepodařilo. Poděkoval kolegům z dalších stran, že mu pomohli prosadit například to, že exekutor nesmí zabavit pračku nebo hračky.

„Psala mi zrovna včera mladá dáma, že je v práci, má malé dítě a volali jí z domu, že k ní přišel exekutor, oblepil jí pračku a vzkazuje jí, že buď sežene do večera 10 tisíc, nebo jí pračku sebere. Takhle fungují ve skutečnosti exekuce a já myslím, že to vůbec není dobře,“ uzavřel ministr spravedlnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
před 15 mminutami

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 9 hhodinami

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 10 hhodinami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 17 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.