Mikroplasty zamořily i oceánské dno. Podle vědců se jich na něm nachází 14 milionů tun

Nový výzkum odhaduje, že se na dně světových oceánů nachází nejméně 14 milionů tun mikroskopických částic plastu. To je mnohem více, než předpokládaly dřívější propočty. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Frontiers in Marine Science.

Na přítomnost mikroplastů na dně světových oceánů se zaměřili výzkumníci z australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO).

Tým pomocí robotické ponorky shromáždil 51 vzorků oceánského dna ze šesti míst ve Velkém australském zálivu. Analýza pak ukázala, že jeden gram sedimentu obsahoval v průměru 1,26 mikroskopické částice plastu. To je podle vědců až 25krát větší množství, než odhadovaly předchozí podobné studie.

K získání globálního odhadu pak vědci použili také data od jiných organizací. Došli přitom k závěru, že na dně světových oceánů je nyní přibližně 14,4 milionu tun mikroplastů. To je až 35krát větší množství, než se vyskytuje na hladině. 

Odhad je podle autorů umírněný, protože vzorky pocházely z oblastí velmi vzdálených od lidské populace.

Všudypřítomné plasty

Doktorka Denise Hardestyová, hlavní výzkumná pracovnice CSIRO a spoluautorka výzkumu, řekla deníku The Guardian, že nalezení mikroplastů na tak odlehlých místech a v takové hloubce „ukazuje na všudypřítomnost plastů, bez ohledu na to, kde se na světě nacházíte“.

„Plastové znečištění, které končí v oceánu, se zhoršuje,“ uvedla pro CNN hlavní autorka studie Justine Barrettová. „Výsledky ukazují, že mikroplasty skutečně klesají na dno oceánu,“ dodala.

Výzkumníci navíc tvrdí, že obrovské množství mikroplastů na oceánských dnech představuje pouze zlomek toho, co se každoročně ve světových mořích objeví. Jenom v Atlantském oceánu podle nedávné studie může plavat až 200 milionů tun těchto částic.

Na tento negativní trend je nutno reagovat, zdůrazňují odborníci. Očekává se navíc, že produkce plastů a související znečištění v příštích letech ještě porostou. Lidstvo by tak mimo jiné mělo přehodnotit své spotřebitelské návyky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 22 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.