Mikroplasty zamořily i oceánské dno. Podle vědců se jich na něm nachází 14 milionů tun

Nový výzkum odhaduje, že se na dně světových oceánů nachází nejméně 14 milionů tun mikroskopických částic plastu. To je mnohem více, než předpokládaly dřívější propočty. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Frontiers in Marine Science.

Na přítomnost mikroplastů na dně světových oceánů se zaměřili výzkumníci z australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO).

Tým pomocí robotické ponorky shromáždil 51 vzorků oceánského dna ze šesti míst ve Velkém australském zálivu. Analýza pak ukázala, že jeden gram sedimentu obsahoval v průměru 1,26 mikroskopické částice plastu. To je podle vědců až 25krát větší množství, než odhadovaly předchozí podobné studie.

K získání globálního odhadu pak vědci použili také data od jiných organizací. Došli přitom k závěru, že na dně světových oceánů je nyní přibližně 14,4 milionu tun mikroplastů. To je až 35krát větší množství, než se vyskytuje na hladině. 

Odhad je podle autorů umírněný, protože vzorky pocházely z oblastí velmi vzdálených od lidské populace.

Všudypřítomné plasty

Doktorka Denise Hardestyová, hlavní výzkumná pracovnice CSIRO a spoluautorka výzkumu, řekla deníku The Guardian, že nalezení mikroplastů na tak odlehlých místech a v takové hloubce „ukazuje na všudypřítomnost plastů, bez ohledu na to, kde se na světě nacházíte“.

„Plastové znečištění, které končí v oceánu, se zhoršuje,“ uvedla pro CNN hlavní autorka studie Justine Barrettová. „Výsledky ukazují, že mikroplasty skutečně klesají na dno oceánu,“ dodala.

Výzkumníci navíc tvrdí, že obrovské množství mikroplastů na oceánských dnech představuje pouze zlomek toho, co se každoročně ve světových mořích objeví. Jenom v Atlantském oceánu podle nedávné studie může plavat až 200 milionů tun těchto částic.

Na tento negativní trend je nutno reagovat, zdůrazňují odborníci. Očekává se navíc, že produkce plastů a související znečištění v příštích letech ještě porostou. Lidstvo by tak mimo jiné mělo přehodnotit své spotřebitelské návyky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 3 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 7 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
včera v 16:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.