Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval čínské úřady k okamžitému propuštění 53 prodemokratických aktivistů zadržených ve středu kvůli podezření z porušení čínského zákona o národní bezpečnosti. Šéf americké diplomacie pohrozil sankcemi čínským úřadům a činitelům, napsala agentura AFP. Mezi zatčenými byl jeden americký obhájce lidských práv, který byl propuštěn na kauci.
„Spojené státy míní uvalit sankce a restrikce na každou osobu či instituci, která je zapojená do tohoto útoku na hongkongský lid,“ uvedl Pompeo. Podle šéfa americké diplomacie vlna zatýkání ukazuje, že čínská komunistická strana „opovrhuje svým vlastním lidem a právním státem“.
Někdejší britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu. Mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing na tiskové konferenci varovala, že Spojené státy „zaplatí vysokou cenu za to, že se vměšují do vnitřních záležitostí Číny“.
Podle agentury Reuters byla slova mluvčí reakcí na Pompeovu výzvu k propuštění hongkongských aktivistů a také na jeho oznámení, že velvyslankyně USA při OSN Kelly Craftová navštíví Tchaj-wan. Návštěva by se měla uskutečnit ještě předtím, než v úřadu 20. ledna vystřídá prezidenta Donalda Trumpa jeho nástupce Joe Biden. Čína považuje Tchaj-wan za svou nedílnou součást a dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.
Mezi obviněnými v Hongkongu je i zřejmě nejznámější tamní aktivista Joshua Wong, který byl odsouzen a je ve vězení kvůli účasti na protivládních demonstracích v roce 2019. Wong ve čtvrtek na Facebooku napsal, že je vyšetřován pro podezření z porušení zákona o národní bezpečnosti. Občané Hongkongu, kteří jsou na základě této legislativy zatčeni, mohou být souzeni v pevninské Číně.
Mezi středečními zadrženými byl i americký právník a obhájce lidských práv John Clancey, kterého již čínské úřady propustily na kauci, píše agentura AP. Podle hongkongského deníku South China Morning Post bude většina zatčených aktivistů propuštěna na kauci. Mnohým z nich ale úřady zabavily cestovní pasy, dodává list.
Středeční vlna zatýkání byla dosud největším zásahem úřadů proti demokratické opozici na základě sporného zákona o národní bezpečnosti. Aktivisté byli zadrženi kvůli účasti v nezávisle organizovaném neoficiálním hlasování v červenci 2020, při kterém měli být vybráni demokratičtí kandidáti pro parlamentní volby.
Podle šéfa hongkongské policie měli obvinění v plánu získat většinu křesel v parlamentu, paralyzovat vládu a donutit propekingskou správkyni Hongkongu Carrie Lamovou k rezignaci.
Parlamentní volby, které se měly uskutečnit v září loňského roku, byly o rok odloženy. Hongkongské úřady odůvodnily odklad epidemií koronaviru.
