Kreml vydal příručky k šíření propagandy. Vytvářejí paralely mezi historií a dnešní válkou

Administrativa Vladimira Putina v červenci rozeslala ruským provládním médiím a politikům dvě nové příručky. Dokumenty obsahují návod, jak v představách veřejnosti vytvářet paralely mezi současnou ruskou válkou na Ukrajině a historickými událostmi. První z příruček poukazuje na takzvané svěcení Rusi v roce 988. Druhá příručka připomíná bitvu na Něvě z roku 1240. Dokumenty viní z války na Ukrajině „kolektivní Západ“, který podle nich strávil téměř tisíciletí útoky na Rusko ve snaze zmocnit se jeho přírodních zdrojů a zničit pravoslavnou církev. Píše o tom ruský opoziční server Meduza, který získal kopie obou příruček.

V úvodu první příručky autoři podle serveru poukazují na údajné podobnosti mezi tím, kdy první křesťanský vládce Kyjevské Rusi, k němuž se Rusko hlásí, pokřtil obyvatele Kyjeva, a probíhající válkou na Ukrajině.

„Svěcení Rusi se stalo základem pro posílení a jednotu ruského státu na stovky let. Pravoslavná víra učí soucitu, lásce k bližnímu a toleranci k druhým. Tyto hodnoty se staly základem ruské civilizace a umožnily Rusku sjednotit stovky odlišných národů. Dnes se příslušníci všech ruských etnik opět sjednotili v odporu proti bezbožníkům a na obranu tradičních hodnot a práva našich dětí žít v souladu s nimi,“ cituje Meduza dokument.

Kreml v návodu také svaluje vinu za vypuknutí války na „kolektivní Západ“. Autoři příručky doporučují, aby se média a veřejně činné osoby vyjadřovaly o příčinách války tak, že „konflikt na Ukrajině byl vyvolán rukou západních zemí, které poskytly Ukrajině zbraně. Ukrajina se měla stát nástupištěm pro útok na Rusko. Strategický cíl kolektivního Západu je po staletí neměnný: zadržet, oslabit, rozložit a zcela zničit Rusko,“ stojí podle serveru v dokumentu.

Příručka zároveň vysvětluje ruskou agresi jako „boj proti bezbožníkům“, které autoři charakterizují jako „násilníky, zloděje a vrahy, kteří v nic nevěří a kteří věří, že je to zbavuje morální odpovědnosti vůči ostatním lidem“. Dokument rovněž instruuje mediální představitele a politiky, aby tvrdili, že ukrajinští vojáci „přinášejí oběti a provádějí rituální zabíjení“ a že ženy a děti používají jako živý štít.  

Ruské propagandistické kanály se ostatně masivnímu zveličování a zkreslování ukrajinského nacionalismu věnovaly ještě před vydáním nových příruček. Server připomíná, že například na začátku června se v titulku agentury RIA Novosti objevilo tvrzení, že „satanismus a okultismus se staly ideologií ukrajinských národních praporů“.

„Preventivní úder“

Druhá příručka popisuje analogie mezi válkou na Ukrajině a bitvou na Něvě, při níž roku 1240 Novgorodská republika porazila Švédy. Autoři v ní tvrdí, že „kolektivní Západ“ se snaží zničit Rusko už po staletí. Konkrétně jako na nepřítele ukazují v různých dobách na řád Teutonských rytířů, Švédsko, Polsko-litevskou unii, Napoleonovu říši, Třetí říši a NATO.

Všechny tyto subjekty podle dokumentu měly stejnou taktiku – poštvat „národy žijící v blízkosti hranic (Ruska)“ proti ruskému státu. Autoři zde vyvozují přímou analogii s „kolektivním Západem, který napumpoval Ukrajinu zbraněmi a otevřel na jejím území síť biolaboratoří“. Příručka také mluví o ruských vojácích jakožto o bojovnících s nacismem.

Kreml v dokumentu tvrdí, že Západ chce zničit Rusko, aby se dostal k jeho zdrojům – nerostným surovinám. Média a veřejně činné osoby jsou proto instruováni, aby všechny tyto argumenty používali a vedli čtenáře a posluchače k závěru, že válka na Ukrajině byla „preventivním úderem“. To ostatně opakovaně tvrdí i ruský prezident.

Citace z příruček

Meduza dohledala a zveřejnila v textu i několik případů, kdy ruská provládní média použila argumenty z příruček. Jeden z článků například obsahuje věty a odstavce zkopírované přímo z jedné z nich. Článek také popisuje „boj Ruska proti bezbožníkům“.

Jiný příklad, který server uvádí, zase vysvětluje podobnosti mezi bitvou na Něvě a „speciální operací“, jak Kreml invazi na Ukrajině nazývá. Meduza dodává, že po zveřejnění jejího článku jí šéfredaktor média publikujícího text k tomuto tématu sdělil, že bitvu na Něvě si vybral autor a redakce nekoordinovala své kroky s Putinovou administrativou.

Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov na žádost Meduzy o komentář podle serveru nereagoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...