Německý řád, který se domáhá vydání hradu Bouzov na Olomoucku, podal ústavní stížnost. V květnu tohoto roku totiž Nejvyšší soud odmítl dovolání německých rytířů a rozhodl, že hrad zůstane ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ). Řád, který usiluje o vydání památky už více než dvacet let, se hodlá v případě neúspěchu obrátit i na soudní dvůr ve Štrasburku. Ústavní stížnost bude jako ústavní soudce zpravodaj řešit Vojtěch Šimíček.
Spor o státní hrad Bouzov pokračuje. Německý řád podal ústavní stížnost
Hrad je nyní ve vlastnictví státu. Německý řád usiluje také o vrácení dalšího nemovitého majetku na severu Moravy a ve Slezsku, kde v minulosti intenzivně působil a dnes se tam věnuje duchovní službě i aktivitám ve školství a zdravotnictví.
NPÚ v květnu 2014 odmítl hrad vydat v církevních restitucích a následnou žalobu rytířů zamítl okresní i krajský soud v Olomouci. Dokazování bylo podle právníků NPÚ velmi náročné, spis čítal přes čtyři tisíce stran a bylo potřeba projít archivy. Podle památkářů je zřejmé, že řád přišel o hrad ještě před 25. únorem 1948, což je začátek rozhodného období podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Nejvyšší soud: Bouzov zůstane státu
Dovolání Německého řádu odmítl v květnu Nejvyšší soud. Řád tehdy jako spornou otázku nastolil například to, zda byl po druhé světové válce uplatněn restituční nárok podle tehdejších předpisů a zda k definitivní konfiskaci došlo před, anebo až po únoru 1948.
Podle Nejvyššího soudu se však řádu nepodařilo zpochybnit podstatný závěr, že po druhé světové válce už nebylo vlastnické právo německých rytířů obnoveno.
„Tvrdí-li pak, že k převzetí požadovaných nemovitostí došlo až dne 22. 3. 1949, opomíjí, že toho dne byl sice dle skutkových zjištění soudů nižších stupňů sepsán zápis o odevzdání hradu, nicméně jako den přechodu byl uveden den 1. 5. 1947,“ stojí v usnesení Nejvyššího soudu.
Dvacetiletý boj řád ještě nevzdává
Nynější Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě usiluje o hrad už od roku 1998. Pokládá ho za historický majetek svého právního předchůdce. V roce 2006 hrad odmítl vydat olomoucký okresní soud. V roce 2013 řád požádal o vydání Bouzova v rámci církevních restitucí. Zamítnutí tohoto požadavku vedlo k soudnímu sporu, který se táhne od roku 2015.
Německý řád už dříve avizoval, že vyčerpá všechny možnosti, včetně stížnosti k Ústavnímu soudu a Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Bouzov je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek. Řád získal hrad na konci 17. století. Na začátku druhé světové války nacisté hrad zkonfiskovali, v době okupace byl sídlem přepadového oddílu SS. Po válce přešel do majetku státu.
