Národní rozpočtová rada upozorňuje na to, že české veřejné finance jsou do budoucna neudržitelné. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) není vhodné projekci vydávat v době bezprecedentní krize. Člen rady Jan Pavel ale upozorňuje, že na demografické změně, která čeká společnost, pandemie nic nezměnila. Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury ministryně zlehčuje stanoviska odborníků. Hosté Událostí, komentářů také hodnotili vládní snahu o zmenšení dopadů pandemie koronaviru.
Česko čeká problém s důchody, upozorňuje rozpočtová rada. Vláda podle Stanjury zlehčuje situaci
27 minut
Schillerová, Stanjura a Pavel o veřejných financích
„Myslím si, že je hodně nešťastné tuto zprávu vydávat v době naprosto bezprecedentní hospodářské krize,“ komentuje stanovisko Národní rozpočtové rady Schillerová. Poukazuje na to, že například Evropská komise svou projekci veřejných financí kvůli pandemii odložila. Odhad českých expertů podle ní navíc vychází ze starých demografických dat.
To Pavel odmítá, rozpočtová rada projekci aktualizuje na základě reálných demografických údajů. „Pandemie trochu zhoršila dlouhodobou udržitelnost, ale to hlavní, o čem zpráva je, o reakci na demografickou změnu, to s pandemií vůbec nesouvisí,“ konstatuje a doplňuje, že od minulé zprávy se například nastavení důchodových programů vůbec nezměnilo.
Podle Stanjury ministryně zlehčuje a ironizuje. „Když tu byla zdravotní krize, tak jste říkali, že postupujete podle rad expertů. Když experti na hospodářství a ekonomiku radí a kritizují, tak to zlehčujete. Ale žádný věcný argument jste nedala,“ namítá místopředseda ODS. Domnívá se, že současný kabinet již do konce svého působení důchodovou reformu nepředloží a uplynulých sedm let promarnil.
Šéfka státní kasy odmítá, že by varování ekonomů brala na lehkou váhu, chce ale nezávislé stanovisko OECD. Upozorňuje také na to, že Evropská komise pro Česko předvídá nízké riziko ve střednědobém horizontu a střední riziko v dlouhodobém. Země je podle Schillerové připravená a vláda nic špatně neudělala.
Vláda musí snížit byrokracii, míní Stanjura
Národní rozpočtová rada ale kritizuje například rozvolnění fiskálních pravidel. „Zbytečně jsme přišli o dvě procenta HDP, které jsme dnes mohli bez problému použít pro stimul ekonomiky, aniž bychom rozvolňovali fiskální pravidla,“ vysvětluje Pavel.
Debata kolem penzijní reformy podle něj spočívá v tom, jestli se břemeno budoucího důchodového systému rozloží také na současnou pracující generaci, nebo se nechá až na tu další. „Čím později to uděláme, tím vyšší budou muset být daně, nebo budeme muset prodlužovat věk odchodu do důchodu, nebo budeme muset relativně snižovat důchody,“ doplňuje člen Národní rozpočtové rady.
Schillerová připomíná, že strukturální přebytky kabinet využil ke zvýšení důchodů. Souhlasí také se Stanjurou, že z krize je potřeba se proinvestovat. Místopředseda ODS mimo jiné kritizuje přílišnou byrokratičnost vládních opatření. „Až budeme projednávat státní rozpočet, chceme vyzvat vládu, aby letos snížila objem byrokracie o deset procent,“ avizuje.
„Neříkám, že všechno bylo stoprocentní, je řada věcí, které bychom dnes udělali jinak. Řada programů zafungovala rychle,“ kontruje ministryně financí.
Proinvestovat se z krize nebude snadné, upozorňuje Pavel. Schillerová slibuje projekty
Hosté Událostí, komentářů debatovali také o opatřeních, která mají pomoci ekonomice po pandemii koronaviru. Ministerstvo financí plánuje pomoci sumou 1,2 bilionu korun. Tu Stanjura ale označuje za fantasmagorickou a upozorňuje, že za tři měsíce kabinet rozeslal zatím 55 miliard.
„To není na rozvoj firmy, to není na udržení firmy, to je proto, aby živnostníci mohli zaplatit běžné životní náklady. Všechny tyto programy končí v červnu,“ podotýká. Oceňuje ovšem odpuštění sociálních odvodů menším firmám a také odvody na pojištění živnostníkům. Občanští demokraté navrhnou, aby tato opatření platila do konce roku, dodává Stanjura.
Schillerová upozorňuje, že 1,2 bilionu korun je plán, který zahrnuje mnoho opatření. „Některá jsou funkční, některá nabíhají, jsou tam záruční schémata,“ popisuje šéfka státní pokladny. Dosud podle ní úřady vyplatily občanům a firmám 88 miliard korun. Do této částky není započítán program Covid III, který tvoří záruční schémata pro firmy.
Pavel upozorňuje na možné překážky při snaze zvyšovat investice a tím pomoci ekonomice. Realistické je podle něj udržení investic na stávající úrovni mezi čtyřmi a čtyřmi a půl procenta HDP. „Pokud bychom investiční výdaje začali výrazně zvyšovat, efektivně je zvládneme utratit stejně až někdy příští rok. Nejsou připraveny projekty, nejsou vysoutěžené firmy, stavebnictví bylo na konci roku ještě přetížené,“ zdůrazňuje.
Schillerová ale tvrdí, že plán investic už v Poslanecké sněmovně představila. „V tuto chvíli máme připravené projekty. Budu mít seznam projektů, další projekty jsou připravené. V pátek na rozpočtovém výboru to budu mít,“ předesílá.
„Investovat mají firmy a občané. Peníze nechat občanům, oni ty peníze budou investovat rychleji a lépe než vláda,“ podotýká Stanjura.
