Ukrajinští uprchlíci v Česku řeší problémy s bydlením. Asociace krajů upozornila na četné nedoplatky, které evidují ubytovny. Takzvané zranitelné skupině běženců, kam spadají senioři nebo matky s malými dětmi, už stát hradí bydlení jen v případě, že čerpají humanitární dávku. O tu ale mnozí po červencovém zpřísnění pravidel přišli.
U stolního fotbalu s dcerou na chvíli přijde na jiné myšlenky. Starostí má ale jinak Maryna Tymčenková dost. Nárok na humanitární dávku a bezplatné ubytování ztratila před třemi měsíci. Stejně jako její čtyři děti, o které se sama stará. Měla totiž na účtu úspory pro studium starší dcery, což ji připravilo o podporu od státu. Teď dluží skoro šedesát tisíc korun.
„Kdybych měla nějaký příjem, kdybych mohla jít na brigádu, třeba na nějaké uklízení, ale tuto možnost opravdu nemám,“ zoufá si uprchlice z Ukrajiny. Není to ojedinělý případ. Ztráta bydlení zatím lidem ale nehrozí.
„Majitelé (nemovitostí) jsou solidární. V opačném případě by uprchlíkům hrozil možná pád do nějaké dluhové pasti nebo až bezdomovectví,“ říká sociální pracovník Martin Jakub z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Bezplatné ubytování jen pro zranitelné
Od července má nárok na bezplatné ubytování jen takzvaná zranitelná skupina běženců – třeba děti, handicapovaní nebo senioři. O bydlení zdarma přijdou v případě, že příjem domácnosti převyšuje výši nárokované dávky.
Přesně to se stalo obyvatelům ubytovny v Ústeckém kraji. Výdělek jim ale na nájem ani základní potřeby nestačí. „Vzniká nám tady mnoho dluhů. Jsou to u některých rodin i desítky tisíc, které se stále kumulují. Rodiny jsou v opravdu neřešitelné situaci,“ má jasno manažer ubytovny v Rumburku Milan Bendl.
V režimu nouzového ubytování bydlí přes třicet tisíc uprchlíků. Stát platí za více než polovinu z nich. Ostatním by s hrazením nákladů mohla pomoct dávka mimořádné okamžité pomoci. „S žádostí pomohou zaměstnanci úřadu, vyřizovány jsou bezodkladně po posouzení příslušné situace žadatele,“ ujišťuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Snažíme se o to, aby taková dávka byla vyplacená i opakovaně, případně aby v nějaké větší výši mohla sloužit i ke zpětnému doplacení ubytování,“ nastiňuje zmocněnkyně pro lidská práva a koordinátorka pro adaptaci uprchlíků z Ukrajiny Klára Šimáčková Laurenčíková.
Na tuto pomoc spoléhá i Maryna Tymčenková. Měsíční humanitární dávku stejně jako ona už nebere většina uprchlíků.
