Důvěra ve vládu zůstává nadále nízká. Kabinetu Petra Fialy (ODS) věří čtvrtina lidí. V prezidenta Petra Pavla má důvěru 58 procent občanů. Oba výsledky jsou stejné jako v předchozím letním průzkumu, uvedlo v pátek Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z ústavních institucí se tradičně nejvyšší důvěře těší starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejhůře dopadla sněmovna, které věří 23 procent Čechů.
Vládě rozhodně důvěřují tři procenta lidí, spíše důvěru jí vyjadřuje 22 procent dotázaných. Naopak 32 procent dotázaných kabinetu spíše nedůvěřuje a 40 procent jí nedůvěřuje rozhodně. Zbylá tři procenta respondentů zvolila odpověď „nevím“.
Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad 30 procenty, v létě ale přišel výraznější pokles. Podobné je to i se sněmovnou, které rovněž rozhodně důvěřují pouhá tři procenta dotázaných. Důvěra v Senát klesla od posledního průzkumu o tři procentní body na 33 procent.
Naopak důvěra v prezidenta Pavla je od jeho nástupu stabilní, už ve třetím průzkumu v řadě je na 58 procentech. Je tak vyšší než u jeho předchůdce. Po většinu druhého prezidentského funkčního období Miloše Zemana byl podíl lidí důvěřujících hlavě státu setrvale pod 50 procenty. V polovině roku 2022 se dokonce důvěra v prezidenta propadla pod procent třicet. Navzdory následnému růstu už se před Zemanovým odchodem dostal podíl důvěřujících lidí nejvýše na 38 procent, kterých dosáhl na přelomu loňského a letošního roku.
Největší důvěře se těší starostové
Od letošního léta vzrostla o tři procentní body důvěra v krajská zastupitelstva, věří jim 45 procent lidí. Hejtmani si polepšili o dva procentní body rovněž na 45 procent. Starostům důvěřují dvě třetiny lidí a obecním zastupitelstvům 65 procent oslovených. V obou případech to byl mírný nárůst.
„Podrobnější analýza ukázala, že u všech zkoumaných institucí důvěra k nim vykazuje významnou pozitivní korelaci se spokojeností s politickou situací, se spokojeností s vlastním životem, s hodnocením ekonomické situace v Česku a s hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti,“ doplnilo CVVM.
S politickou situací je nyní spokojených 12 procent lidí, naopak 61 procent vyjadřuje nespokojenost. Čtvrtina dotázaných volila odpověď „ani spokojen, ani nespokojen“. „Hodnocení politické situace se tak i nadále pohybuje na zřetelně horší úrovni, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou výrazného krátkodobého propadu z roku 2017 spojeného s vládní krizí. V dlouhodobém srovnání pak i nadále je spokojenost se současnou politickou situací výrazně vyšší, než bývala v období let 2012 a 2013,“ dodali autoři průzkumu, který se uskutečnil od 28. července do 25. září a zúčastnilo se ho 985 lidí.
