Prezidentu Petru Pavlovi věří 58 procent lidí. Důvěra v něj tak zůstala stejná jako v předchozím průzkumu z dubna a května. Ostatní ústavní instituce si ale pohoršily – nejvíce vláda a sněmovna. V obou případech to byl pokles o sedm procentních bodů na 25 procent. Lidé dál nejvíce důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Důvěra ve vládu klesla. Pavlovi věří 58 procent veřejnosti, ukázal průzkum CVVM
Důvěra v Pavla je nadále vyšší než u jeho předchůdce. Po většinu druhého prezidentského funkčního období Miloše Zemana byl podíl lidí důvěřujících hlavě státu setrvale pod padesáti procenty. V polovině roku 2022 se dokonce důvěra v hlavu státu propadla pod třicet procent. Navzdory následnému růstu už se před odchodem Zemana dostal podíl důvěřujících lidí nejvýše na 38 procent, kterých dosáhl na přelomu loňského a letošního roku.
Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad třiceti procenty, v poslední době ale přišel výraznější pokles. Podobné je to i se sněmovnou. Senát si pohoršil o dva procentní body na 36 procent. U hejtmanů je důvěra na 43 procentech, což je rovněž pokles o dva procentní body. Důvěra v krajská zastupitelstva pak klesla dokonce o šest procentních bodů na 42 procent.
Stabilně nejvyšší důvěru mají starostové a obecní zastupitelstva. Dlouhodobě se drží nad šedesáti procenty. U obecních zastupitelstev je to nyní 62 procent, což je ale o čtyři procentní body méně než v předchozím průzkumu. Starostové si pohoršili o dva procentní body na 65 procent.
S politickou situací v Česku je nyní spokojeno patnáct procent lidí. Rovněž v tomto případě je to pokles o dva procentní body. „Hodnocení politické situace se tak i nadále pohybuje na zřetelně horší úrovni, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou dvou krátkodobých propadů z let 2017 a 2018 spojených s vládní krizí nebo s problémy při sestavování vlády po volbách do Poslanecké sněmovny. V dlouhodobém srovnání pak i nadále je spokojenost se současnou politickou situací výrazně vyšší, než bývala v období let 2012 a 2013,“ uvedlo CVVM.
Průzkum se konal ve dnech 26. 5. – 24. 7. 2023 na reprezentativním vzorku 929 tázaných.
CVVM: Názory lidí na přijímání ukrajinských uprchlíků se příliš nemění
Centrum pro výzkum veřejného mínění ve čtvrtek zveřejnilo také výsledky dvou průzkumů týkajících se názorů veřejnosti na přijímání ukrajinských uprchlíků, zájem obyvatel o dění na Ukrajině napadené Ruskem a o vývoj situace kolem uprchlíků. Názory na tuto problematiku se podle nich v posledních měsících příliš nemění.
Pro trvalé usazení ukrajinských uprchlíků v Česku je asi desetina lidí, podobně jako letos na jaře a loni. Proti je naopak zhruba čtvrtina, což je o devět procentních bodů více než letos na jaře, ale stejně jako loni na podzim. O vývoj situace na Ukrajině se zajímají tři pětiny české veřejnosti, což je sice méně než loni na jaře po vypuknutí války, ale podobně jako loni na podzim a letos na jaře.
Výzkumy se uskutečnily na konci května, v červnu a červenci.
