Řada politiků a dalších osobností v sobotu v centru Prahy u příležitosti deseti let od úmrtí Václava Havla uctila památku a připomněla osobnost prvního českého prezidenta. Po setkání v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno.
Deset let bez Havla. Lidé si připomínají památku českého prezidenta
Setkání u Národního divadla se zúčastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a řada dalších osobností.
Havlovu osobnost a hodnoty, které celý život prosazoval, připomnělo v kavárně několik řečníků. Vystrčil ocenil jeho principiálnost. „Pokud se budeme hádat a dohadovat a nebudeme schopni zaujímat principiální stanoviska, tak si nás nikdo nebude vážit,“ řekl. Dodal, že akce měla být původně větší a konat se měla v hlavním sále Senátu, ale z důvodu epidemické situace organizátoři zvolili komornější podobu.
Události: Deset let od úmrtí Václava Havla (zdroj: ČT24)
Pekarová Adamová se zamyslela nad tím, kam se české prostředí posunulo za deset let od Havlovy smrti. Podivila se nad tím, že ze známého hesla o pravdě a lásce se pro mnoho lidí stalo něco hanlivého. „Nechápu pravdu a lásku jako něco, co má být urážkou,“ řekla a dodala, že jde naopak o hodnoty, o které by měli všichni usilovat.
Nedělejme z Havla modlu, apeloval Žantovský
Na bývalého prezidenta zavzpomínali lidé, kteří s ním spolupracovali. Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský řekl, že je potřeba připomínat konkrétní myšlenky, které Havel prosazoval, a nedělat z něj modlu. „Pomník nám živým těžko ukáže cestu a z kýče těžko vzejde ponaučení,“ míní. Ocenil také to, že se k výročí po celé zemi koná řada připomínkových akcí. „Jsou o to cennější, že je neorganizuje žádná vláda a nesvolává žádný úřad,“ řekl.
„Byl to člověk, který měl veliký vliv na můj život, a pro mě to je osobnost, která výrazně zformovala dějiny nás všech, dějiny naší země,“ uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zavzpomínal na svoje první setkání s Havlem v roce 1968.
Bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart řekl, že v Havlovi od počátku rozeznával vůdce. Odkaz bývalého prezidenta v zásadních otázkách zahraniční politiky, lidských práv a právního státu připomněl také čestný předseda TOP 09 a někdejší šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.
Setkání se zúčastnili také například senátoři Jiří Růžička (TOP 09) a Pavel Fischer (nezávislý) nebo předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Akci podle Vystrčila organizoval zejména Michal Kocáb, který se ale nakonec nemohl zúčastnit, protože onemocněl covidem-19.
Zádušní mši za Václava Havla sloužil v sobotu ve svatovítské katedrále také jeho někdejší spoluvězeň kardinál Dominiku Duka, arcibiskup pražský a primas český. „S pokorou můžeme zpytovat své svědomí, nakolik se nám daří jít cestou, která nám byla darována ve vánoční čas v roce 1989,“ řekl Duka. „Můžeme ale zpytovat svědomí nad tím, kdy jsme se ve vánoční čas loučili před deseti lety s Václavem Havlem,“ doplnil arcibiskup.
Před deseti lety Duka původně s Havlem plánoval setkání. „Místo toho byl velký pohřeb. I díky rozloučení a účasti se ukázalo, co Václav Havel znamenal pro svět,“ doplnil Duka.
Zavzpomínat na bývalého prezidenta chodili lidé i na pražský Vinohradský hřbitov. K hrobu Václava Havla už od rána nosili svíčky a květiny.
Requiem za Václava Havla (zdroj: ČT24)
Večer také prošel Prahou průvod několika desítek lidí při akci nazvané Srdce na Hrad. Velký symbol srdce, který je s Havlem spojován a který zdobil Hrad v posledních dnech jeho prezidentování, účastníci nesli z Hradčanského náměstí do Lucerny.
Lidé nesli například nafukovací balonek ve tvaru srdce, vlajku Evropské unie nebo srdíčka nakreslená na tmavém podkladu. Na dřevěném srdci, které přenášejí do Lucerny, je vypálený nápis Srdce na Hrad Havel navždy.
Na Hrádečku si lidé připomněli Havla pochodem z pivovaru
U Havlovy chalupy na Hrádečku na Trutnovsku si prezidenta připomněly desítky lidí. Jen vzpomínkového pochodu od trutnovského pivovaru k chalupě se zúčastnila asi padesátka jeho příznivců. Po třech hodinách dorazili před Havlovu chalupu, kde položili květiny, hořící svíčky nebo symboly srdce. Právě na Hrádečku Havel strávil své poslední chvíle.
„Havel chybí,“ řekl jeden z účastníků Robert Feješ, který Havla podle svých slov osobně znal. „Pocházím z Trutnova, angažoval jsme se v Občanském fóru, párkrát jsem se s ním tady na Hrádečku setkal. Ať budeme hledat kandidáta na prezidenta jakéhokoliv, takového jako on už nenajdeme,“ dodal Feješ.
Další připomínkou výročí Havlova úmrtí v Královéhradeckém kraji je v Hradci Králové ve Wonkově ulici před městskou knihovnou u Lavičky Václava Havla štafetová četba jeho textů, akce nazvaná Ha, well: Číst Havla pomáhá. Vzpomínání na Václava Havla se večer uskuteční také v královéhradeckém Sboru kněze Ambrože, součástí akce bude sbírka knih pro děti z dětských domovů a dlouhodobě nemocné dětské pacienty.
Výstava, filmy, koncerty i čtení proslovů
K připomenutí prvního českého prezidenta se v sobotu koná celá řada akcí. Ve vzpomínkovém projektu s názvem 10 let bez V. H. lidé mohou navštívit výstavu, promítání filmů, koncerty nebo se zúčastnit průvodu na Hrad. Vzpomínkové akce v Praze, Brně i na dalších více než třiceti místech po celé zemi pořádá také spolek Milion chvilek.
Lidé se scházeli i u laviček, pojmenovaných po bývalém prezidentovi. Před univerzitní knihovnu v Olomouci přišli někdejší disidenti a signatáři Charty 77. „Vzpomněla jsem si na jednu takovou zmínku Jiřího Němce, který kdysi řekl, že Václav Havel je člověk, který nezná strach. A tak nám tam z té své odvahy předával,“ řekla signatářka Charty Květoslava Princová.
Podobná slova zněla i ve Zlíně, kam jezdíval Václav Havel za dědečkem Hugem Vavrečkou, který byl ve třicátých letech ředitelem firmy Baťa.
Jihlavští skauti drželi čestnou stráž u lavičky Václava Havla
Plzeňská vzpomínka
Také v Plzni si deset let od úmrtí Havla připomněli veřejným čtením s podtitulem A nebuďte smutnej, Vaňku!, kterého se účastnilo 85 čtenářů. Myšlenkám dramatika a významného českého a světového politika přišlo do v plzeňského kulturního prostoru Moving Station naslouchat desítky lidí.
O výběr textů se postaral divadelník, dramaturg a ředitel centra Johan Roman Černík ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Ta poskytla stovky záznamů větších i menších projevů, které Havel pronesl k mnoha příležitostem. Šlo nejen o velké státnické projevy, jako například v Kongresu USA v roce 1990, v Rudolfinu k oběma komorám Parlamentu České republiky v prosinci 1997 či novoroční prezidentské projevy, ale také například zdravice z měst, která navštívil při různých příležitostech, gratulace laureátům různých ocenění či výročí týdeníku Respekt a festivalu Jeden svět.
Plzeň byla pro disidenta jedním ze zásadních míst jeho života. V cele borské věznice strávil téměř dva roky od července 1981. Dnes je v místnosti hovorna.
Bývalého prezidenta si připomínala i další města. Třeba před brněnským divadlem Husa na provázku bude do 22. prosince stát výstava fotografií připomínající hlavně Havlovu dramatickou tvorbu. Vedle divadla vzniklo také improvizované pietní místo.
Havla ocenila slovenská prezidentka Čaputová
Prvního polistopadového československého prezidenta si připomněla i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Životní příběh Václava Havla ukazuje, že ideály do politiky patří, napsala na Facebooku. Havel je podle ní „neoddělitelně spojený s hvězdnými chvílemi naší nedávné historie“.
„Svobodě, která se rodila v listopadových dnech, předcházely roky zápasu o lidskou důstojnost, nemilosrdně potlačovanou totalitním režimem. Václav Havel se podílel na všech třech liniích posledních pěti desetiletí: jako disident a politický vězeň, jako výrazná a nezapomenutelná tvář Listopadu i jako první polistopadový prezident, který bývalým sovětským satelitům pomáhal začlenit se do západního demokratického světa,“ uvedla Čaputová.
Bez ideálů v politice podle prezidentky zůstanou jen dílčí zájmy, které mají krátkodobou trvanlivost. „Havel byl přesvědčený, že bez ‚všestranné kultivace mravního řádu (…) nemáme šanci na klid, stabilitu, spokojenost a prosperitu‘,“ poznamenala slovenská hlava státu. I proto podle ní nemá jeho odkaz pouze podobu pomníku, ke kterému se při výročích kladou věnce. „Naopak, nutí nás v každé chvíli si klást otázku, v jaké míře tento ideál demokracie naplňujeme,“ napsala.
Podle slovenského premiéra Hegera byl Havel „velkou osobností protikomunistického hnutí ve východní Evropě“ a po pádu železné opony „stavěl v Česku i na Slovensku cestu demokracii“. Své vidění světa bývalý československý a český prezident podle Hegera „neprosazoval křikem, ale silnými myšlenkami“. „I jeho zásluhou se Slovensko snáze zařadilo do rodiny západních demokracií,“ dodal předseda slovenské vlády.
Poslední československý a první český prezident vstoupil do povědomí veřejnosti v 60. letech minulého století díky působení v divadle. V době normalizace patřil k nejvýraznějším představitelům disentu a po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Naposledy ho veřejnost mohla spatřit 11. listopadu 2008, kdy se setkal s dalajlámou a převzal slovenskou cenu Jána Lángoše. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let na své chalupě na Hrádečku na Trutnovsku.