Mezi Hradem a Kramářovou vilou. Rudolf Jindrák bude radit se zahraniční politikou i Babišovi

Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák bude s diplomacií radit premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ve funkci šéfa hradní diplomacie ale i nadále zůstane. Na jeho novou funkci upozornil server Lidovky.cz, Jindrák informaci potvrdil. Na poradních službách se podle něj přímo dohodli Babiš s prezidentem Milošem Zemanem.

„Je to po vzájemné dohodě prezidenta a premiéra. Budu to dělat souběžně,“ řekl Jindrák.

Očekává, že na Úřadu vlády se bude, vzhledem ke svým diplomatickým zkušenostem, věnovat především bilaterálním vztahům s Německem či zeměmi Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Zároveň poznamenal, že ve funkci ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky se zabývá i celosvětovou diplomatickou agendou.

„Je to velká výzva, na druhou stranu to podle mě přispěje k další koordinaci české zahraniční politiky,“ dodal. Pracovat bude na dohodu a placen bude dle hodinové sazby.

Babiš dosud zahraničního poradce neměl

Lidovky.cz uvedly, že Babiš dosud žádného poradce pro zahraniční politiku ve svém poradním sboru neměl, s problematikou mu ale pomáhal někdejší šéf diplomacie Cyril Svoboda, který oficiálně působí jako poradce pro ústavní a legislativní záležitosti.

Rudolf Jindrák (56) po studiích působil na konzulárním odboru československého ministerstva zahraničních věcí. Po revoluci pracoval například na generálním konzulátu v Mnichově, který také vedl. V polovině 90. let se stal ředitelem prvního teritoriálního odboru ministerstva zahraničí, na kterém měl na starosti vztahy s českými sousedy či s Maďarskem, Slovinskem nebo Švýcarskem.

Mezi lety 1998 a 2001 zastupoval jako velvyslanec Českou republiku v Maďarsku, poté se stal náměstkem ministra a velvyslancem v Rakousku. Od roku 2006 vedl českou ambasádu v Německu, stal se tak nejdéle sloužícím velvyslancem v Německu.

Po návratu do České republiky byl opět náměstkem ministra a před odchodem na Pražský hrad působil na Úřadu vlády, kde premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) pomáhal se zahraniční politikou, mimo jiné s bilaterálními vztahy s Německem či agendou středoevropské regionální spolupráce v rámci českého předsednictví V4.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.