Většina akademických laboratoří v Česku končí s testy na koronavirus

Většina akademických laboratoří, které se zapojily do testování lidí na covid-19, se vzhledem k ústupu epidemie vrací k běžnému provozu. Na testování se bude nadále podílet jen několik akademických pracovišť spojených přímo s nemocnicemi. Informoval o tom koordinátor Iniciativy akademických pracovišť Jan Konvalinka. Podle něj akademické laboratoře otestovaly desetitisíce vzorků. Většina laboratoří nyní zůstane v záloze pro případ, že by nemocných opět začalo přibývat.

Iniciativa akademických pracovišť vznikla letos v březnu v reakci na koronavirovou krizi a nedostatek přístrojů a pracovníků pro testování nového koronaviru. Zapojily se do ní laboratoře a ústavy vysokých škol a Akademie věd ČR. Iniciativa nabídla své odborníky a přístroje k testování na koronavirus vládě a krizovému štábu.

Celkový počet laboratorních testů provedených v Česku od začátku března k pondělním 09:00 je podle webu ministerstva zdravotnictví 497 990.

„Naše laboratoře byly připraveny dělat ještě mnohem víc, ale vinou neujasněné národní koncepce a koordinace testování nebyly jejich velké kapacity plně využity,“ uvedl Konvalinka.

„Vzhledem k nynějšímu výraznému zlepšení epidemické situace většina našich laboratoří ukončuje v pondělí 15. června tuto mimořádnou akci a vrací se k běžnému provozu, s výjimkou několika pracovišť přímo spojených s klinikami, která budou i nadále testovat podle potřeby. Nicméně naše iniciativa nekončí, zůstáváme v záloze, a pokud bude potřeba a kritická situace se vrátí, jsme opět připraveni k nasazení,“ uvedl Konvalinka.

Akademici pomáhali

V uplynulých třech měsících se podle něj do testování na koronavirus zapojilo 250 dobrovolníků z akademických pracovišť. Laboratoře se musely vyrovnat s nedostatkem ochranných pomůcek, přístrojů a látek pro testování, které se jinak běžně dovážejí ze zahraničí. Přesto se jim s podporou různých institucí, nadací a sponzorů podařilo zavést diagnostickou metodu testování, kterou následně schválil Státní zdravotní ústav.

„V nejkritičtějším období této velké epidemické krize se podařilo otestovat desetitisíce vzorků od občanů, klientů domů pro seniory, pacientů v nemocnicích a dalších ohrožených skupin,“ uvedl Konvalinka.

Do iniciativy se zapojila například pracoviště ve výzkumném centru CEITEC na Masarykově univerzitě v Brně, v Ústavu molekulární a translační medicíny při Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v Parazitologickém ústavu Akademie věd ČR a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, na 1. lékařské fakultě University Karlovy v Praze nebo ve společném ústavu Akademie věd ČR a Karlovy univerzity BIOCEV.

Počet případů koronaviru v Česku překročil 10 tisíc, dosud se covid-19 prokázal u 10 024 lidí. Za neděli přibylo 33 nakažených, což bylo nejméně za zhruba tři týdny. Přes 70 procent lidí se z nemoci vyléčilo, konkrétně 7230 lidí. Počet lidí, kteří s nákazou zemřeli, činí 330.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
před 15 hhodinami

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 17 hhodinami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 19 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 21 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
10. 8. 2026

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
10. 8. 2026

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
10. 8. 2026

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.