Singapurští lékaři prověřili úmrtí po očkování proti covidu. Vakcína nebyla příčinou ani jediného

Singapurští lékaři provedli detailní analýzu možných úmrtí po očkování proti covidu-19. Pokusili se popsat všechny případy, které se v jejich zemi během vrcholu očkovací kampaně objevily. Došli k závěru, že ani v jednom případě nebylo příčinou úmrtí očkování.

Výrobci vakcín proti covidu-19 tvrdí, že jsou očkovací látky účinné a bezpečné. Opírají se přitom o rozsáhlá data skupin lidí, kteří prošli klinickými testy. Teď ale přišly první data z jejich běžného nasazení. 

Singapurští vědci se rozhodli prozkoumat všechna úmrtí v zemi, k nimž došlo do 72 hodin po očkování proti covidu. Do studie zahrnuli období mezi 1. únorem a 30. červnem 2021, kdy v zemi vrcholila očkovací kampaň a bylo podáno asi 5,5 milionu dávek mRNA vakcín firem Pfizer a Moderna. Kromě samotných úmrtí lékaře zajímaly i případy lidí, kteří sice nezemřeli, ale krátce po vakcíně u nich došlo k prudkému zhoršení zdravotního stavu.

Hranice 72 hodin byla zvolená proto, že právě během prvních tří dní po očkování běžně dochází k většině zdravotních komplikací – právě v té době totiž tělo reaguje na látku nejsilněji. V této době se dá tedy nejvíce očekávat, že se objeví potenciálně smrtelné problémy, jako je anafylaktický šok, perikarditida nebo myokarditida.

Tři desítky mrtvých

Vědci takových případů našli celkem 33, popsali ve studii vydané v odborném žurnálu Forensic Science International. Z nich u 27 případů provedli detailní pitvy, u několika případů to vzhledem k povaze smrti nebylo nutné – například u úmrtí způsobeném po úrazu hlavy to nedávalo smysl, takže se vycházelo jen z běžné lékařské dokumentace. 

Jinak se pitvy zaměřovaly zejména na místa na těle, která by mohla být nějak spojená s očkováním, tedy zejména na místo vpichu. V případě anafylaktického šoku nebo alergické reakce by se totiž právě tam tyto problémy podařilo vystopovat.

Těla byla vyšetřená pomocí standardních pitevních protokolů, navíc jim ale byla provedená počítačová tomografie, biochemický rozbor krve a několik dalších analýz, které se při pitvách běžně neprovádějí.

Výsledek byl jednoznačný

Vědci zjistili, že ani u jediného případu, který analyzovali, se nedá spojit smrt s očkováním jako příčinou. Průměrný věk zesnulých byl 69 let, takže je pravděpodobné, že příčiny úmrtí byly „přirozené“. „Naše studie neprokázala jednoznačnou příčinnou souvislost mezi očkováním mRNA a úmrtím lidí, kteří zemřeli nebo zkolabovali do 72 hodin po očkování mRNA vakcínou proti covidu-19, pokud jde o anafylaktické reakce, myokarditidu a perikarditidu a trombotické komplikace,“ uvedli autoři studie v jejím závěru.

Přestože jsou jejich výsledky jednoznačné, doporučují další studie na toto téma. Ty by měly prodloužit rámec sledovaných případů ze tří dnů na sedm dní nebo i déle, aby se do výzkumu zahrnuly případné opožděné projevy nežádoucích účinků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 3 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 22 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 23 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...