V Německu roste tlak na zmírnění protiruských sankcí. Za jejich zrušení se postavilo několik čelných politiků na východě země, kde právě vrcholí kampaň před víkendovými zemskými volbami. Vláda Angely Merkelové zatím na sankcích proti Moskvě trvá, ztrácí ale podporu dosud klíčové Francie.
Východoněmečtí politici vyzývají ke zrušení sankcí proti Rusku. Zpochybňuje je i Francie
Události ČT: Tlak na zmírnění protiruských sankcí (zdroj: ČT24)
Podle nedávného průzkumu podporuje sankce proti Rusku jen každý čtvrtý Němec. A třeba v Sasku, které společně s Braniborskem čekají v neděli zemské volby, je to jen osm procent voličů.
Sílící Alternativa pro Německo (AfD) boduje mimo jiné vstřícností vůči Moskvě. „Připojení Krymu k Rusku sice bylo protiprávní, to uznáváme. Ale třeba oddělení Kosova bylo také protiprávní,“ míní poslanec AfD Petr Bystroň.
Právě saské hospodářství sankcemi podle politoložky Sarah Pagungové silně utrpělo. Hned čtyři premiéři spolkových zemí bývalé NDR – saský Michael Kretschmer (CDU), durynský Bodo Ramelow (Levice), braniborský Dietmar Woidke (SPD) a sasko-anhaltský Reiner Haseloff (CDU) – vyzvali ke zrušení sankcí.
A to k nelibosti centrální vlády. „Angela Merkelová stojí pevně za sankcemi. Navíc, v posledních letech bojovala za konsenzus ohledně sankcí v EU,“ dodává Pagungová.
Francie sankce zpochybňuje
Impulz ale může přijít zpoza západní německé hranice. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil tento týden uzavírání Evropy před Ruskem za strategickou chybu. Už dříve vyjádřil své pochyby o dopadu ekonomických sankcí, když řekl, že nejsou v zájmu Francie.
Ledy se mohou začít hýbat brzy. Kancléřka Merkelová a prezident Macron vyzvali k urychlenému setkání takzvané Normandské čtyřky. K ní kromě Berlína a Paříže patří i Moskva a Kyjev.