Členské země Evropské unie o půlrok do konce ledna 2020 prodloužily hospodářské sankce trestající Rusko za jeho akce destabilizující Ukrajinu, především jeho vojenskou agresi v Donbasu. EU jejich zrušení podmiňuje dodržováním mírových dohod z Minsku. Unie vůči Rusku uplatňuje také individuální sankce a opatření omezující kontakty s okupovaným Krymem.
Nově prodloužené sankce jsou zaměřené na finanční sektor, vybrané oblasti energetiky a obrany a na takzvané zboží dvojího užití sloužící mimo jiné k vojenským účelům. Omezují například přístup na kapitálové trhy pro pětici významných ruských státních finančních institucí, velké energetické firmy a společnosti působící v obraně. Ohraničují také možnosti ruských firem získat citlivé technologie využitelné k průzkumu a těžbě ropy.
Evropská rada bude podle závěrů dál sledovat situaci na východě Ukrajiny a bude připravena na další kroky. Mezi nimi například může být i neuznávání ruských pasů vydaných na ukrajinských územích pod kontrolou ruských ozbrojenců a lokálních separatistů.
Evropští politici také zopakovali výzvu, aby Moskva bezpodmínečně propustila ukrajinské námořníky i lodě zadržené loni v listopadu v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem. Ty oblastí proplouvaly v souladu s platnou rusko-ukrajinskou dohodou, ovšem ruské síly je zadržely s argumentem, že narušily jejich teritoriální vody.
Unie proti Rusku uplatňuje ještě dvoje sankce. První balík se týká zmrazení majetku a zákazu vjezdu do EU pro 170 špiček ruského režimu a 44 právnických subjektů. Ten je zatím platný do 15. září 2019. Druhý pak omezuje kontakty se subjekty na území Krymu a zvláštní administrativní jednotky Sevastopolu, které Rusko na jaře 2014 vojensky obsadilo a nelegálně anektovalo. Ten je zatím platný do 23. června 2020.
