Ruské pasy pro obyvatele Donbasu? Může to být předehra další eskalace konfliktu, říká politolog Šír

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve středu dekret, který lidem z oblastí na východě Ukrajiny usnadní získání ruského pasu. Moskva opatření považuje za pomoc pro Donbas, Ukrajina v něm vidí další agresi a vměšování. Proti dekretu protestuje i Západ. Podle Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může být dekret předehrou k dalšímu vystupňování ozbrojeného konfliktu, který na východě Ukrajiny probíhá už šestým rokem.

„Z politického hlediska můžeme říci, že se jedná o pokračování praxe, kterou Rusko úspěšně vypilovalo v předchozích ozbrojených konfliktech, do kterých je zapojeno, tedy v Moldavsku a Gruzii,“ uvedl Jan Šír v Horizontu ČT24.

Podle Putinova dekretu, který se údajně opírá o všeobecně uznávané zásady a normy mezinárodního práva, jsou ruské úřady povinny žádost o občanství vyřídit do tří měsíců. Zažádat o pas mohou občané obývající „jednotlivé okresy Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny“, podmínkou pro zisk je jejich slib věrnosti Rusku.

Podle Šíra je vydání dekretu součástí ruské donucovací diplomacie a může vést jak k odtržení okupovaných území, tak i posílení ruské vojenské přítomnosti v nich. „Z ruské strany se jedná o snahu udržet si eskalační dominanci v probíhajícím konfliktu a Ukrajina skutečně může jen reagovat.“

Úkoly pro Ukrajinu

Zásadní pro Kyjev v nejbližších dnech bude posílení obranyschopnosti a schopnosti odstrašení, země také musí podle Šíra dál pracovat na reformách, aby byla funkčním státem a stala se atraktivní pro populaci na okupovaných územích. V části Doněcké oblasti kontrolované proruskými povstalci žije odhadem 2,3 milionu lidí, v Luhanské oblasti necelého půldruhého milionu.

„Další směr aktivity (Kyjeva) bych viděl ve velice srozumitelné komunikaci směrem ven. Aby se dařilo udržet jednotu západního společenství ve vztahu k probíhajícímu rusko-ukrajinskému konfliktu,“ očekává Jan Šír.

Západ své možnosti reakce na počínání Moskvy podle něj dosud nevyčerpal. „Zejména u části zemí Evropské unie postrádám politickou vůli k těmto opatřením skutečně sáhnout,“ podotkl Šír s tím, že v úvahu připadá zacílení sankcí proti dalším sektorům ruské ekonomiky. Pro tento krok je však třeba hledat mezinárodní shodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sportovní arbitrážní soud vrátil ruské hokejové týmy do mezinárodních soutěží

Sportovní arbitrážní soud (CAS) rozhodl, že ruské týmy se mohou s okamžitou platností účastnit hokejových šampionátů. Mezinárodní federace IIHF s verdiktem nesouhlasí, ale hodlá ho respektovat.
před 2 mminutami

Ultraortodoxní židé se bouří proti odvodům do izraelské armády

Stovky ortodoxních židů pobouřilo zatčení člena jejich komunity, který se vyhýbal odvodu do izraelské armády. V izraelském městě Bnei Braku se střetli s policií. Ta ve svém prohlášení uvedla, že „terorizovali kolemjdoucí a napadli novináře“. Tři osoby byly zatčeny. Mnoho lidí z obou stran střetu muselo být hospitalizováno. Demonstranti považují zásah policie za politickou pomstu ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira za výsledky voleb. Policie se odkazuje na násilí a porušování zákona z řad demonstrantů.
před 14 mminutami

Ruský list Novaja gazeta končí. Odůvodnil to tlakem úřadů

Opoziční ruské médium Novaja gazeta po více než třech desetiletích existence oznámilo svůj konec. Odůvodnilo to tlakem ze strany ruských úřadů a bezpečnostních složek. V prohlášení na svém webu píše, že činnost ukončí 9. listopadu. O něco dříve vyšlo najevo, že redakce musí opustit budovu, kde sídlila téměř třicet let.
před 38 mminutami

Izrael sečetl všechny hlasy po volbách, většinu v Knesetu nemá ani jeden blok

Dosavadní vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua bude mít v novém stodvacetičlenném Knesetu třiapadesát křesel, blok čtyř opozičních stran osmačtyřicet poslanců a zbývajících devatenáct mandátů připadne arabským stranám. Vyplývá to z konečných výsledků úterních parlamentních voleb, které izraelská volební komise zveřejnila v noci na pátek. Informoval o tom server The Times of Israel.
02:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Největší krádež v historii kryptoměn.“ Hackeři zřejmě připravili Binance o 6,3 miliardy dolarů

Binance, největší kryptoměnová burza na světě, v noci na pátek informovala o „bezpečnostním incidentu“, při kterém měli hackeři ukrást 6,3 miliardy dolarů (zhruba 137 miliard korun). Napsaly o tom agentury Reuters a AP. Podle některých analytiků jde o největší krádež v historii kryptoměn, podle společnosti TRM Labs za ní stojí Severní Korea. Binance, která má 335 milionů registrovaných uživatelů, část dotčených aktiv zmrazila a ujistila, že prostředky klientů jsou v bezpečí. Dočasně ale pozastavila vklady a výběry.
před 3 hhodinami

WSJ: Ukrajina pod tlakem USA pozastavila útoky na ruské rafinerie nejméně do amerických voleb

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
04:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zařízení chytré domácnosti mohou být terčem kyberútoků, varují polští experti

Zařízení chytré domácnosti se mohou stát terčem kybernetických útoků, při nichž útočníci převezmou jejich kontrolu nebo získají neoprávněný přístup k údajům uživatelů, varovala polská státní agentura zaměřená na kybernetickou a digitální bezpečnost.
před 3 hhodinami

Je třeba lépe předvídat krize a připravit se na ně, říká eurokomisařka Lahbibová

Nejrůznějších krizí – od přírodních katastrof po hrozbu hybridních útoků – v Evropě v posledních měsících výrazně přibývá. Brusel se proto snaží posílit svou schopnost rizika předvídat a rychle a účinně na ně reagovat. V novém rozpočtu na to Evropská komise chce vyčlenit dva biliony eur (přibližně 49 bilionů korun), trojnásobek oproti současnému stavu. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to potvrdila evropská komisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.