Důležitou součástí ukrajinské obrany proti ruské invazi jsou jednotky teritoriální obrany. Slouží v nich obyčejní lidé z civilních povolání, kteří z různých důvodů pocítili povinnost zapojit se do boje. Někteří pokračují do pravidelné armády. Jejich cvičení u Kyjeva natáčel štáb ČT s Andreasem Papadopulosem.
Teritoriální obrana je jedním z pilířů ukrajinské obrany. Štáb ČT natáčel její cvičení
Události: Cvičení teritoriální obrany (zdroj: ČT24)
V lesích, ze kterých počátkem března na 15 tisíc ruských vojáků podniklo útok na Kyjev, teď cvičí dobrovolné jednotky teritoriální obrany. „K dobrovolníkům zde v Buče jsem se přidal čtyři dny poté, co jsme vyhnali ruské vojáky,“ vzpomíná Konstantin s válečnou přezdívkou Čornyj, tedy Černý.
„Pět mých sousedů, které jsem znal, bylo zavražděno. Osobně jsem pohřbil jejich těla. Sám jsem přežil, protože jsem se ukryl,“ dodává motivaci. Ukrývat se dál nehodlá. Před válkou manažer obchodní společnosti zvažuje, že po výcviku podepíše smlouvu s pravidelnou armádou a odejde – podobně jako už stovky jiných – čelit Rusům na Donbas.
Jednotky teritoriální obrany se zformovaly letos v lednu ještě před ruskou invazí. Tehdy příslušníci cvičili boj muže proti muži v městské zástavbě. Ale jejich úkoly se vlivem změny charakteru této války dramaticky proměnily. Už neplní jen roli záloh, ale jsou nasazováni do bojů. Jsou připraveni na další ruskou ofenzivu a budují obranné pozice.
V březnu na předměstích pomohli zastavit postup ruských vojáků, teď se zakopávají hluboko v okolních lesích. Nacvičují, jak i příště zastavit postupující kolony těžké ruské techniky.
„Když jedou ve formaci, je těžké je porazit. Ale když je naženeme k sobě, tak je naše dělostřelectvo a drony Bayraktar jednoduše zaměří. A zničí naráz ne jeden stroj, ale desítky,“ popisuje oblastní velitel teritoriální obrany Andryj „Veles“ Verlatij.
O těch, kteří odešli bojovat na východ a už se nevrátili, plukovník nechce hovořit. Noví rekruti se stále hlásí, podle velení má i s nimi Ukrajina k dipozici téměř milion mužů a žen ve zbrani. Mezi nimi řidičku s přezdívkou Chvost. Podle toho, že zpravidla uzavírá formaci. „Pokud máte řidičský průkaz a zkušenost, tak je to vlastně lehké. Je to mechanika. Samozřejmě je to vetší, takže se s tím těžko zatáčí,“ mluví o svém voze.
I ona ukazuje změnu, kterou dobrovolné jednotky prošly. Předtím chabou výstroj postupně doplňují právě i obrněné vozy.