Spojené státy poskytnou další vojenskou pomoc Ukrajině. Podpoří i Česko a další evropské země

Americký prezident Joe Biden schválil dodatečný příspěvek 675 milionů dolarů (16,6 miliardy korun) na zbraně pro Ukrajinu včetně raket pro systémy HIMARS, řekl ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek v Německu. Na tamní letecké základně Ramstein se sešly desítky ministrů obrany k jednání o dlouhodobé podpoře Ukrajiny v boji proti ruské invazi. Spojené státy zároveň oznámily podporu 18 evropským zemím, které potenciálně ohrožuje ruská agrese. Podle agentury AP mezi nimi má být i Česko.

Austin, který hovořil na začátku setkání desítek ministrů obrany na letecké základně Ramstein v Německu, uvedl, že na setkání se bude diskutovat o tom, jak mohou země spolupracovat při výcviku ukrajinských sil a zlepšovat své vlastní obranné průmyslové základny na dlouhou dobu.

„Budeme pracovat na výcviku ukrajinských sil v dlouhodobém horizontu. Budeme spolupracovat na integraci ukrajinských kapacit a posílení společných operací v dlouhodobém horizontu. Budeme spolupracovat na posílení našich základen zbrojního průmyslu, aby mohly v dlouhodobém horizontu splnit ukrajinské požadavky. Budeme spolupracovat na výrobě a inovacích, abychom uspokojili ukrajinské obranné potřeby v dlouhodobém horizontu,“ uvedl.

Austin rovněž hovořil o tom, že pomoc Ukrajině v podobě tanků a klíčových těžkých zbraní poskytují další demokratické země. Výslovně zmínil mimo jiné Slovensko.

Austin také označil ukrajinské ozbrojené síly za inspiraci pro to, jak je země odhodlána bránit svou svobodu a demokracii. „Jsme tady, protože odmítáme svět, ve kterém mocnosti mění hranice silou,“ řekl Austin. „Tvář války se změnila a stejně tak se mění i mise naší kontaktní skupiny,“ uvedl americký ministr.

Spojené státy podpoří i další země, kterým hrozí ruská agrese. Včetně Česka

Podle amerického ministra obrany jsou úspěchy ukrajinské armády podporované dodávkami zbraní ze Západu očividné. „Vidíme úspěchy našeho úsilí na bojišti,“ řekl. Uvedl, že i když Rusko pokračuje v brutálním ostřelování ukrajinských měst, dokázala ukrajinská armáda na jihu země zahájit protiofenzivu. Dodal, že ruská agrese není ničím jiným než nelegální, imperiální a neobhajitelnou dobyvačnou válkou.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken následně ve čtvrtek oznámil další balík pomoci, který má směřovat na Ukrajinu, ale i dalším evropským zemím, které by v budoucnu mohla ohrozit ruská agrese, informovala agentura AP.

Podle Blinkena půjde o členy NATO i „regionální bezpečnostní partnery“, patřit mezi ně má i Česko. Celková oznámená vojenská pomoc Ukrajině od USA tím vzrostla na 15,2 miliardy dolarů (asi 373 miliard korun) od začátku ruské invaze do sousední země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 9 hhodinami

Evropský pohled