Slušnost v politice už nebude anomálie, radují se z Čaputové slovenské deníky. Píší o úpadku Ficovy strany

Světové tiskové agentury spojují úspěch proevropské liberální advokátky a protikorupční aktivistky Zuzany Čaputové v prezidentských volbách s atmosférou ve slovenské společnosti a politice po vraždě novináře Jána Kuciaka. Slovenské komentáře zmiňují hlavně naději na novou kulturu a slušnost v politice, ale i porážku populismu a šéfa vládní strany Smer-SD Roberta Fica.

„Národ řekl ano Čaputové, odmítl Fica,“ píše deník Sme a v narážce na rétoriku šéfa vládní strany dodal, že „budoucnost nemusí být přeplněná nepřáteli národa, voláním po čistokrevné identitě, drobky pro masy a štvaním proti novinářům“. Slovensko podle listu vykročilo z křižovatky a odmítlo politiku, „která chrání vyvolenou vrstvu, korumpuje a vydírá a pro své politické přežití obětuje budoucnost národa“.

Nahrávám video

„Zuzana Čaputová je prezidentka Slovenska. Žádná volba menšího zla. Ona je nadějí, že zdomácní nová politická kultura a že slušnost nebude v politice anomálií, za kterou děkujeme, jako by to neměla být samozřejmost,“ napsala šéfredaktorka listu. Čaputovou podle ní čeká hodně práce, protože „bude muset být protiváhou těch, co jsou připraveni osud Slovenska prodat za další roky u moci“, a tak „prezidentka bude muset vysvětlovat, že demokracie je křehká, a poukazovat jasně na to, kdy ji ztrácíme“.

Deník Pravda zdůrazňuje, že v Zuzaně Čaputové má země prezidentku, která má jasno v ukotvení Slovenska v evropském prostoru a hlásí se k hodnotovému systému otevřené demokracie: „To by měly být výborné zprávy pro všechny voliče.“

Čaputová vstoupila na scénu jako nová tvář, ale sama novost a neokoukanost by jí k úspěchu podle komentátora nepomohly, nově zvolená prezidentka na sebe upozornila svou věcností, přirozeně nekonfliktním vystupovaním a otevřeností, s jakou bez taktizování odpovídala i na „choulostivá“ témata.

Nahrávám video

„Obě kola slovenských prezidentských voleb 2019 ukázala, že takzvané kulturní války a zástupná témata u nás volby ještě stále nerozhodují. Navzdory vybičovaným emocím jsme zažili volby hlavy státu, za které se určitě nemusíme stydět. Ani sami před sebou, ani před světem,“ uzavřela Pravda.

Stane se z Ficovy strany žumpa, ptá se Denník N

Denník N míní, že se Ficovi lidé musí po další porážce rozhodnout, zda chtějí klesnout na dno spolu s bývalým premiérem.

„Robert Fico vede svou stranu od porážky k porážce. V roce 2014 ho převálcoval Andrej Kiska. Pak sice v roce 2016 i přes výraznou ztrátu 400 tisíc voličů dokázal po parlamentních volbách slepit novou vládu, Smer však následně ztrácel v místních i krajských volbách a teď prohrál další prezidentské se Zuzanou Čaputovou. To není jednorázový výkyv, ale jednoznačný trend. Zároveň je jasné, že hlavním problémem Smeru je právě Fico. Tvrdé jádro svých voličů sice zatím dokáže udržet, ale nepopulární je u čtyř pětin voličů a lepší to už nebude,“ zdůraznil.

Pod Ficovým vedením má Smer-SD podle deníku jen dvě „alternativy úpadku“, v podobě následování předchozích, již zaniklých vládních uskupení HZDS a SDKÚ, anebo se Smer úplně spustí a stane se z něj „žumpa, hrající na nejnižší pudy voličů“, míní Denník N. Alternativou by podle něj byl Ficův odchod a převzetí strany někým, kdo by nedělal až takovou ostudu. Jenže není vidět nikoho, kdo by dokázal předsedu k odchodu přimět, píše Denník N.

Slovenské Hospodárske noviny se domnívají, že Maroši Šefčovičovi přitížil Robert Fico více než kandidátova těžkopádnost a že Čaputová ve společnosti získala větší podporu než názory, které reprezentuje. „Je v prvé řadě symbolem znechucení z tradiční politiky,“ míní deník a zdůrazňuje, že nová prezidentka se může dostat na titulní strany světových médií jako důkaz, že i protestní hlas může mít přijatelnou podobu.

Aktuality.sk považují za skvělou zprávu, že novou hlavou státu bude žena. „Předsudek, že v čele státu nemůže stát žena, kterou si zvolí přímo voliči, je jednou provždy zrušený. Jen absolutní ignoranti a burani mohou zpochybňovat kvality člověka na základě pohlaví,“ píše server. Čaputová podle něj může být prezidentkou všech, Bratislavy i regionů, liberálů i konzervativců, „kromě nácků“, na druhé straně by ale voličům nácků mohla vrátit víru v systém.

Konec tahání za nitky v pozadí

Triumfu Čaputové si všímají i zahraniční média. Podle agentury Reuters vyhrála na vlně rozhořčení veřejnosti z korupce a dokázala čelit trendu populistické, protievropské politiky na celém kontinentu. „Korupce a změna politického stylu byly hlavními tématy před klíčovým hlasováním, které se konalo rok po zavraždění novináře Jána Kuciaka, který vyšetřoval případy podvodů ve vysokých kruzích,“ uvádí Reuters.

Právnička se v kampani zasazovala za skoncování se stavem, kdy stát ovládají „lidé, kteří tahají za nitky v pozadí“. Na to podle průzkumů slyšeli hlavně mladší a vzdělanější voliči, poznamenala agentura a připomněla, že hlava státu na Slovensku má sice poměrně malé pravomoci, ale jmenuje premiéra a může zablokovat jmenování klíčových prokurátorů a soudců.

Vítězství Čaputové podle Reuters komplikuje plán bývalého premiéra a předsedy vládní strany Smer-SD Roberta Fica opustit politiku tím, že se stane předsedou ústavního soudu. Může také povzbudit opoziční strany, aby se pokusily porazit Smer-SD v parlamentních volbách v příštím roce, ale podle politických analytiků by liberální prezidentka také mohla zmobilizovat Smer a protisystémové voliče.

„Boj mezi dobrem a zlem“

Agentura AP označila Čaputovou za „stoupající hvězdu slovenské politiky“. Pětačtyřicetiletá právnička má podle ní sice málo zkušeností v politice, ale získala si voliče zděšené korupcí a politiky hlavního proudu. AP také zdůraznila, že v konzervativní katolické zemi uspěla rozvedená matka dvou dětí, která se vyjadřovala ve prospěch práv homosexuálů a postavila se proti zákazu interrupcí.

Britská stanice BBC zdůraznila, že první slovenskou prezidentkou se stává Zuzana Čaputová, která volby pojala jako boj mezi dobrem a zlem. Protikorupční aktivistka sice nemá skoro žádné politické zkušenosti, ale dokázala porazit ostříleného diplomata Maroše Šefčoviče z vládnoucí strany, uvádí BBC.

„První žena, která vyhrála slovenské prezidentské volby, je sice nováček v politice, ale i vynikající řečník,“ poznamenala francouzská agentura AFP. Čaputová podle ní těžila z rozčarování voličů z vládnoucí koalice a v jejich očích se stala odpovědí na volání po změně. Těšila se i podpoře mnoha celebrit, jako je zpěvák Paľo Habera, který ji vidí jako „čistou duši“, všímá si AFP.

Německý Der Spiegel poukazuje na to, že liberální pohledy Čaputové jsou na celkem konzervativním Slovensku neobvyklé. „Vítězství Čaputové má velkou symbolickou sílu, protože zastává názory, pro které se doposud v zemích středovýchodní Evropy těžko získávala většina,“ poznamenává rovněž německý Die Zeit.

Šefčovič v roli obhájce konzervativních hodnot neuspěl, všímají si Poláci

Polský deník Rzeczpospolita v článku nazvaném „Paní prezidentka z Bratislavy“ píše, že premiér Peter Pellegrini ze strany Smer-SD sice řekl, že věří v konstruktivní spolupráci s novou hlavou státu při řešení problémů Slovenska, ale nebude to mít lehké. „Čaputová vyhrála na vlně protestů proti Smeru,“ připomíná Rzeczpospolita.

List upozorňuje, že Šefčovič se ve druhém kole snažil získat voliče protizápadního populisty Štefana Harabina i Mariána Kotleby, který bývá nazýván neonacistou. „Muselo to zaskočit evropské socialisty, jejichž lídr v Evropském parlamentu, Němec Udo Bullmann, ho před dvěma měsíci nazval skvělým kandidátem,“ píše polský deník.

Šefčovič se postavil proti hnutí za práva sexuálních menšin (LGBT), přitom v minulosti se v Bruselu účastnil pochodů Gay Pride, připomíná v Rzeczpospolité slovenský spisovatel Michal Hvorecký. Také deník Gazeta Wyborcza si v článku pojmenovaném „Zázrak nad Tatrami“ všímá, že Šefčovičova snaha stavět se do role obhájce konzervativních hodnot mu nevyšla. V této souvislosti připomíná, že nebyl schopen odříkat celé desatero.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 42 mminutami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 1 hhodinou

Alberta bude hlasovat o odtržení od Kanady

Provincie Alberta uspořádá v říjnu referendum o odtržení od Kanady. Obyvatelé rozhodnou, zda chtějí následně znovu hlasovat závazně. Je to vůbec poprvé v novodobé historii Kanady, kdy se obyvatelé jedné z deseti provincií a tří teritorií mimo frankofonní Québec budou zabývat otázkou samostatnosti.
před 1 hhodinou

Počet případů hantaviru souvisejících s plavbou v Atlantiku vzrostl na dvanáct

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.
před 2 hhodinami

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 4 hhodinami
Načítání...