Zprávy ohledně rozmístění ruských strategických bombardérů Tu-22M3 a raketových komplexů Iskander-M na anektovaném Krymu v úterý popřel předseda branného výboru dolní komory ruského parlamentu Vladimir Šamanov. Informace se objevila v pondělí v médiích, ale podle generálplukovníka Šamanova takový krok není v současné době nutný.
Šéf branného výboru dumy popřel zprávy o rozmístění ruských bombardérů na Krymu
Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák k bombardérům na Krymu (zdroj: ČT24)
„V současné době je na Krymu vytvořené dostatečné mezidruhové uskupení sil schopné odrazit jakékoli pokusy o napadení potenciálním nepřítelem,“ řekl Šamanov agentuře TASS.
Připomněl, že během posledních dvou let byly na Krymu rozmístěny čtyři divize protivzdušných raketových systémů S-400 Triumf a protiletadlové raketové a dělové systémy Pancir.
„Hovořit o rozmístění bombardérů Tu-22M3 a raketových komplexů Iskander-M není třeba, protože tam nyní prostě nejsou. A dříve zveřejněné informace neodpovídají skutečnosti,“ prohlásil Šamanov.
Informace prý byla rozšířena omylem
Senátor a bývalý vrchní velitel ruského letectva Viktor Bondarev v pondělí agentuře RIA Novosti řekl, že Rusko se rozhodlo rozmístit na anektovaném Krymu letouny Tu-22M3, schopné nést jaderné rakety, v reakci na budování systému protiraketové obrany USA v Rumunsku.
Nicméně sama RIA Novosti ještě v pondělí večer sdělila, že podle Bondarevovy tiskové služby byla uvedená informace „rozšířena omylem“. Se stejným sdělením přišla v úterý i ruská televize RT spolu s konstatováním, že rozmístění bombardérů popřely branné a bezpečnostní výbory obou parlamentních komor.
Moskvě se dlouhodobě nelíbí aktivity NATO u jeho hranic a také budování protiraketového štítu. Spojené státy od roku 2016 využívají na základně Deveselu na jihu Rumunska systém protiraketové obrany Aegis Ashore, který je podle Pentagonu odpovědí Aliance na rostoucí hrozbu šíření raketových zbraní na Blízkém východě.
- Krym byl k ruské říši připojen v roce 1783. Tehdy ruský státník, voják a milenec Kateřiny II. Grigorij Potěmkin-Tavričeskij (též Poťomkin) prohlásil Krym za ruský na věčné časy.
- Po bolševické revoluci byl poloostrov krátký čas k dispozici vojskům Dohody a stal se útočištěm bělogvardějských generálů: po jejich porážce zde byla v říjnu 1921 vyhlášena Krymská autonomní SSR v rámci RSFSR.
- Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Nikita Chruščov v roce 1954 poloostrov Ukrajinské SSR.
- O obnovení Krymské ASSR rozhodlo referendum v lednu 1991 a o měsíc později k tomu ukrajinský Nejvyšší sovět přijal patřičné zákonné rozhodnutí.
- Situace se vyhrotila na začátku května 1992, kdy místní parlament schválil „akt státní nezávislosti Krymské republiky“. Ukrajinský zákonodárný orgán ho neuznal. Poté ruský Nejvyšší sovět uvedl v pochybnost předání Krymu Ukrajině v roce 1954. Pod nátlakem Kyjeva krymský parlament své původní rozhodnutí odvolal. Od té doby měla krymská autonomie rozsáhlé pravomoci v hospodářství, zahraničním obchodě a sociální politice a Kyjev odpovídá za zahraniční politiku a obranu poloostrova.
- Poté, co začátkem března 2014 převzal vedení Krymu proruský předseda autonomní vlády, ruská armáda převzala kontrolu nad poloostrovem. 16. března 2014 pak obyvatelé Krymu rozhodli v referendu, které bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou, o připojení k Rusku.
- O historii Krymu čtěte víc ZDE.