Šéf branného výboru dumy popřel zprávy o rozmístění ruských bombardérů na Krymu

10 minut
Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák k bombardérům na Krymu
Zdroj: ČT24

Zprávy ohledně rozmístění ruských strategických bombardérů Tu-22M3 a raketových komplexů Iskander-M na anektovaném Krymu v úterý popřel předseda branného výboru dolní komory ruského parlamentu Vladimir Šamanov. Informace se objevila v pondělí v médiích, ale podle generálplukovníka Šamanova takový krok není v současné době nutný.

„V současné době je na Krymu vytvořené dostatečné mezidruhové uskupení sil schopné odrazit jakékoli pokusy o napadení potenciálním nepřítelem,“ řekl Šamanov agentuře TASS.

Připomněl, že během posledních dvou let byly na Krymu rozmístěny čtyři divize protivzdušných raketových systémů S-400 Triumf a protiletadlové raketové a dělové systémy Pancir.

„Hovořit o rozmístění bombardérů Tu-22M3 a raketových komplexů Iskander-M není třeba, protože tam nyní prostě nejsou. A dříve zveřejněné informace neodpovídají skutečnosti,“ prohlásil Šamanov.

Informace prý byla rozšířena omylem

Senátor a bývalý vrchní velitel ruského letectva Viktor Bondarev v pondělí agentuře RIA Novosti řekl, že Rusko se rozhodlo rozmístit na anektovaném Krymu letouny Tu-22M3, schopné nést jaderné rakety, v reakci na budování systému protiraketové obrany USA v Rumunsku.

Nicméně sama RIA Novosti ještě v pondělí večer sdělila, že podle Bondarevovy tiskové služby byla uvedená informace „rozšířena omylem“. Se stejným sdělením přišla v úterý i ruská televize RT spolu s konstatováním, že rozmístění bombardérů popřely branné a bezpečnostní výbory obou parlamentních komor. 

Moskvě se dlouhodobě nelíbí aktivity NATO u jeho hranic a také budování protiraketového štítu. Spojené státy od roku 2016 využívají na základně Deveselu na jihu Rumunska systém protiraketové obrany Aegis Ashore, který je podle Pentagonu odpovědí Aliance na rostoucí hrozbu šíření raketových zbraní na Blízkém východě.

  • Krym byl k ruské říši připojen v roce 1783. Tehdy ruský státník, voják a milenec Kateřiny II. Grigorij Potěmkin-Tavričeskij (též Poťomkin) prohlásil Krym za ruský na věčné časy.
  • Po bolševické revoluci byl poloostrov krátký čas k dispozici vojskům Dohody a stal se útočištěm bělogvardějských generálů: po jejich porážce zde byla v říjnu 1921 vyhlášena Krymská autonomní SSR v rámci RSFSR.
  • Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Nikita Chruščov v roce 1954 poloostrov Ukrajinské SSR.
  • O obnovení Krymské ASSR rozhodlo referendum v lednu 1991 a o měsíc později k tomu ukrajinský Nejvyšší sovět přijal patřičné zákonné rozhodnutí.
  • Situace se vyhrotila na začátku května 1992, kdy místní parlament schválil „akt státní nezávislosti Krymské republiky“. Ukrajinský zákonodárný orgán ho neuznal. Poté ruský Nejvyšší sovět uvedl v pochybnost předání Krymu Ukrajině v roce 1954. Pod nátlakem Kyjeva krymský parlament své původní rozhodnutí odvolal. Od té doby měla krymská autonomie rozsáhlé pravomoci v hospodářství, zahraničním obchodě a sociální politice a Kyjev odpovídá za zahraniční politiku a obranu poloostrova.
  • Poté, co začátkem března 2014 převzal vedení Krymu proruský předseda autonomní vlády, ruská armáda převzala kontrolu nad poloostrovem. 16. března 2014 pak obyvatelé Krymu rozhodli v referendu, které bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou, o připojení k Rusku. 
  • O historii Krymu čtěte víc ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky na Ukrajinu si vyžádaly sedm obětí

Údery ruské invazní armády na Ukrajinu zabily sedm lidí. V noci na pátek zaútočilo Rusko na Kyjev, kde zemřelo pět lidí, dalších 34 je zraněno, uvedl starosta metropole Vitalij Klyčko. Mezi raněnými jsou i děti. Další dva mrtvé hlásí Oděská oblast. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové použili k úderům na ukrajinské území zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Útokům čelilo údajně i Rusko, tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
05:12Aktualizovánopřed 49 mminutami

Těžební firma BHP je zodpovědná za největší ekologickou havárii v Brazílii, rozhodl soud

Britsko-australský těžební gigant BHP je zodpovědný za největší ekologickou havárii v Brazílii, stěžovatelé proto mohou po firmě žádat odškodné. V pátek o tom rozhodl soud v Londýně. Při protržení přehrady v roce 2015 zahynulo na jihovýchodě Brazílie devatenáct lidí a právníci poškozených už dříve škody vyčíslili až na 36 miliard liber (985 miliard korun).
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína protestuje proti americkému prodeji dílů pro stíhačky Tchaj-wanu

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).
před 1 hhodinou

Resort spravedlnosti USA žaluje Kalifornii kvůli překreslování volebních obvodů

Americké ministerstvo spravedlnosti žaluje Kalifornii ve snaze zablokovat překreslení tamních volebních obvodů. To má ve volbách do Kongresu zvýhodnit demokraty, s krokem minulý týden souhlasili kalifornští voliči. Přijaté opatření má Demokratické straně přinést až pět mandátů navíc ve volbách do Sněmovny reprezentantů příští rok. Převážně demokratická Kalifornie reagovala na Texas, kde republikáni letos překreslili hranice volebních obvodů tak, aby do budoucna zvýhodnili své spolustraníky.
před 1 hhodinou

Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.
před 2 hhodinami

Pákistán zadržel čtyři lidi napojené na Afghánistán, které viní z úterní exploze

Pákistán zadržel čtyři členy údajné teroristické buňky se sídlem v Afghánistánu, které spojuje s úterním útokem v Islámábádu, informovala agentura AFP. Sebevražedný atentátník z islamistické skupiny napojené na afghánské hnutí Taliban odpálil bombu před budovou soudu a zabil dvanáct lidí a 37 dalších zranil. Mezi oběma zeměmi v posledních týdnech panuje napětí, které vyvolaly násilnosti radikálů.
před 2 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 3 hhodinami

Lidé v Súdánu se zmítají v koloběhu násilí, říká expertka z Lékařů bez hranic

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.
před 6 hhodinami
Načítání...