Rusko pošle na Krym bombardéry. Reaguje na americké budování protiraketového štítu

Rusko se rozhodlo rozmístit na Krymu strategické bombardéry Tu-22M3. Agentuře RIA Novosti to řekl senátor Viktor Bondarev, bývalý vrchní velitel ruského letectva. Přemístěním letounů prý Moskva reaguje na budování systému protiraketové obrany USA v Rumunsku. Krok ruské armády podle senátora „kardinálně mění rovnováhu sil v regionu“. Od anexe ukrajinského poloostrova uplynulo již pět let.

Tu-22M3
Zdroj: Wikipedie Autor: Alex Beltyukov – http://russianplanes.net/EN/ID564

Ruské strategické bombardéry budou rozmístěny na krymské letecké základně Gvardějskoje (Hvardijske) severně od Simferopolu, prohlásil Bondarev. Letouny Tu-22M3 budou během několika let modernizovány tak, aby mohly překonat protiraketovou obranu „v kterémkoli bodu Evropy“, upozornil.

Ruských zbraňových systémů na Krymu přibývá

Generál také připomněl, že ruská armáda už má na Krymu stíhací letouny MiG-29 a Su-27, protiraketové baterie S-300, S-400, Buk-M2 a Pancir a rakety Iskander, které mohou nést jadernou nálož.

Ruské bojové systémy mají nyní plně pod kontrolou celý region Černého moře, což je „nezbytné vzhledem k neustálým provokacím NATO“, zdůraznil ruský senátor. Krym je nyní podle něj „nepotopitelnou letadlovou lodí“ Ruska.

Video Události
video

Pět let po ruské anexi by drtivá většina obyvatel Krymu neměnila

Moskvě se dlouhodobě nelíbí aktivity NATO u jeho hranic a také budování protiraketového štítu. Spojené státy od roku 2016 využívají na základně Deveselu na jihu Rumunska systém protiraketové obrany Aegis Ashore, který je podle Pentagonu odpovědí Aliance na rostoucí hrozbu šíření raketových zbraní na Blízkém východě.

Podle Moskvy může být systém použit i k odpálení křídlatých raket dlouhého doletu a je přímým ohrožením Ruska.

Pět let poté: Západ kritizuje omezování svobod na Krymu

Pět let po anexi Krymu Evropská unie a NATO v pondělí připomněly, že Západ nadále považuje připojení ukrajinského poloostrova k Ruské federaci za nelegální. „Obyvatelé poloostrova čelí systematickým omezením svých základních svobod, jako jsou svoboda vyjadřování, svoboda vyznání či právo se svobodně sdružovat,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která připomněla perzekuci krymských Tatarů.

„Podle posledních informací je ve vězení 83 lidí, tři čtvrtiny z nich jsou krymští Tataři,“ upozornil vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev. Nemluví se ani o likvidaci krymskotatarských sdělovacích prostředků, zákazu činnosti jejich volených orgánů, pronásledování nepohodlných osob anebo o dvouletých trestech vězení pro ty, kteří odmítnou vojenskou službu.

Tři čtvrtiny obyvatel si změny chválí

Podle průzkumů veřejného mínění prováděných na poloostrově se přitom místním vede lépe. Celkem 89 procent lidí by znovu hlasovalo pro připojení k Rusku, tři čtvrtiny obyvatel hodnotí změny kladně. Z Krymu ale odjely desítky tisíc lidí na Ukrajinu. Vystřídali je Rusové – hlavně vojáci, policisté a úředníci.

Platy i důchody stouply o třetinu, ale s nimi výrazně i ceny, a to až o polovinu. Každý pátý tak žije pod hranicí chudoby. „Hodně výhrad je k výši platu, vysokým cenám a nízkým důchodům,“ konstatoval politolog Dmitrij Omelčuk.

Přímo na Krymu oslavil výročí ruský prezident Vladimir Putin. „Za uplynulých pět let jsme toho hodně udělali. Ale je potřeba udělat ještě mnohem víc,“ prohlásil. V rámci výročí spustil na Krymu naplno dvě elektrárny.

EU v roce 2014 zavedla kvůli anexi protiruské sankce spočívající v zákazu dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu a v zákazu vývozu určitých výrobků, ve výrazných omezeních pro evropské investice na Krymu a také v zákazu poskytování turistických služeb.