Rusko na Ukrajinu poslalo desítky raket. Ukrajinci zasáhli Čonharský most

Ukrajina se v noci stala terčem masivního ruského vzdušného útoku. Protivzdušná obrana zlikvidovala třicet střel s plochou dráhou letu a 27 dronů Šáhed, napsal list Ukrajinska pravda s odkazem na vzdušné síly země. Celkem Rusko použilo k nočním útokům na Ukrajinu sedm desítek střel a dronů. Zasáhly různé objekty v několika regionech, mimo jiné v Charkovské či Chmelnycké oblasti. Ukrajinci naopak podle okupačních úřadů zasáhli most mezi Krymem a Chersonskou oblastí.

Ukrajinské ozbrojené síly podle okupačních úřadů zasáhly raketami Čonharský most, jenž spojuje Chersonskou oblast s Ruskem anektovaným poloostrovem Krym. Informovaly o tom ruské tiskové agentury s odvoláním na Moskvou dosazené regionální činitele. Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Vladimir Saldo na svém Telegramu také uvedl, že ukrajinská armáda ostřelovala nedaleký most spojující město Heničesk s Arabatskou kosou.

„Zraněn je jeden civilista, který v době příletu projížděl po mostě,“ napsal na Telegramu Saldo, který dále tvrdí, že při úderu byl poškozen plynovod vedoucí vedle mostu do Heničesku a obyvatelé města tak zůstali bez dodávek. Ukrajinská armáda podle něj vypálila celkem 12 raket a devět jich sestřelila ruská protivzdušná obrana.

Moskvou jmenovaný činitel pak v dalším příspěvku uvedl, že ukrajinské síly zasáhly Čonharský most a obec Čonhar střelami Storm Shadow, přičemž most je poškozen. Saldo hlásí také zásah školy. O úderu na Čonharský most informoval také Ruskem dosazený šéf poloostrova Sergej Aksjonov, podle něhož část vystřelených raket zlikvidovala protivzdušná obrana. Útok si podle něj nevyžádal raněné a poškodil vozovku silničního mostu.

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Kyjev zatím na tyto informace nereagoval.

Na Charkov letěly střely S-300

Letecký poplach na Ukraině byl v noci v souvislosti s raketovými útoky vyhlášen ve většině východní a jižní části země, v Kyjevě se sirény rozezněly krátce po jedné ráno tamního času (půlnoc SELČ).

Ráno Rusové podnikli další vzdušné údery na Charkov, informoval na Telegramu tamní oblastní šéf Oleh Syněhubov. Útočili podle něj protiletadlovými střelami typu S-300, které někdy používají také k útokům na pozemní cíle. 

Kromě toho ruské invazní síly v sobotu večer podle Syněhubova zasáhly pomocí naváděné letecké bomby nebytovou budovu v obci Kruhljakivka v Kupjanském okrese v Charkovské oblasti. „Došlo k rozsáhlému požáru. Podle předběžných údajů byli zabiti dva muži a další čtyři utrpěli zranění. Podrobnosti se upřesňují,“ podotkl Syněhubov v jiném příspěvku, kde informuje o ostřelování dalších míst.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu večer napsal, že Rusové zasáhli naváděnou bombou transfuzní středisko v Kupjanské hromadě (hromada je správní jednotka označující například město a přilehlé vesnice) v Charkovské oblasti. Na místě byli podle něj mrtví a ranění, hasiči bojovali s požárem.

Česko udělá vše, co bude moci, aby byli potrestáni všichni zodpovědní za teroristický čin útoku na transfuzní stanici v ukrajinské Charkovské oblasti, uvedl v neděli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Útok na transfuzní stanici v Charkovské oblasti je jedním z mnoha důkazů ruského nelidského chování. Všichni, kdo jsou zodpovědní za tento teroristický čin, musí být potrestáni,“ žádá Lipavský.

Ukrajinský prezident v sobotu o něco dříve rovněž informoval o zásahu továrny na výrobu leteckých motorů Motor Sič v Záporoží. Ruské útoky přišly několik hodin poté, co ukrajinský dron zasáhl ruský tanker v blízkosti Kerčského průlivu mezi Krymem a Ruskem.

Útoky na letiště

Terčem ruských střel se v noci stala také Chmelnycká oblast, kde podle zástupce náčelníka regionální vojenské správy Serhije Tjurina bylo cílem ruských vojsk mimo jiné letiště ve Starokosťantynivu. V důsledku úderu podle něj vypukl požár ve skladu kukuřičného odpadu, zranění utrpěl jeden člověk. „Většinu raket sestřelily síly protivzdušné obrany,“ uvedl činitel. Chmelnycká oblast se nachází na západě Ukrajiny, bývá ale pravidelně terčem ruských úderů. V oblasti leží velké ukrajinské vojenské letiště, připomněla dříve agentura AFP.

Ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur prohlásilo, že jeho armáda podnikla vzdušné útoky na letecké základny ve dvou ukrajinských oblastech, které zasáhla. Mluvčí resortu obrany Igor Konašenkov tvrdil, že ruské ozbrojené síly pomocí „vysoce přesných zbraní“ zasáhly letecké základny ukrajinských ozbrojených sil ve Starokosťantynivu v Chmelnycké oblasti a Dubnu v Rivnenské oblasti.

Ruské invazní síly podle ukrajinských úřadů ostřelovaly také Záporožskou oblast, kde poškodily vícepodlažní a soukromé obytné budovy a komunální zařízení, oběti hlášeny nejsou. Ukrajinský prezident o něco dříve informoval o zásahu továrny na výrobu leteckých motorů Motor Sič v Záporoží.

Dělostřeleckému ostřelování čelil Nikopolský okres v Dněpropetrovské oblasti, informoval tamní oblastní šéf Serhij Lysak. A ostřelování z minometů, děl nebo granátometů čelila v noci i ráno Sumská oblast, poznamenala stanice BBC s odkazem na místní činitele.

Desítky sestřelených raket

V průběhu noci pak systémy protivzdušné obrany zlikvidovaly třináct střel Kalibr, sedmnáct raket Ch-101/Ch-55 a 27 dronů íránské výroby Šáhed. Rusové útočili i nadzvukovými střelami Kinžal, o jejich likvidaci se zpráva ukrajinských vzdušných sil nezmiňuje, údaje jsou utajené.

Ruské střely byly vypuštěny z prostoru Černého moře a z letadel Tu-95C, které se pohybovaly nad Kaspickým mořem, uvádí ukrajinské vzdušné síly. Informace bojujících stran není možné bezprostředně ověřit z jiných zdrojů.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ranní statistiku doplnil připomínkou, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru už vzdušné síly bránící se země zlikvidovaly okolo tří a půl tisíce vzdušných cílů nepřítele. V tomto počtu je zahrnuto okolo 350 letadel a vrtulníků, 1200 střel s plochou dráhou letu a 24 balistických střel, přes dva tisíce dronů a celkem třináct kinžalů, které ruská propaganda označovala za nesestřelitelné.

Rusko viní Ukrajinu z ostřelování Doněcka

Ruskem dosazený šéf okupovaného Doněcka Alexej Kulemzin tvrdí, že Ukrajina údajně kazetovou municí ostřelovala budovu univerzity. Na místě vznikl požár.

Zprávu z místa přinesla agentura Reuters, která upozornila, že se její reportéři nacházejí na území, kde nesmí informovat o ruských vojenských operacích. Tvrzení okupačních úřadů nelze nezávisle ověřit.

Budova univerzity v Doněcku, která se dle okupantů stala terčem ostřelování
Zdroj: Alexandr Jermočenko/Reuters

Ukrajina obdržela kazetovou munici od Spojených států v červenci, zavázala se, že ji použije pouze na bojišti proti ruským jednotkám. Přes sto dvacet zemí světa kazetovou munici zakázalo, ne však USA, Rusko ani Ukrajina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ocelárny v Záporoží zastavily provoz po ruském útoku, na místě zůstali mrtví

Ukrajinské ocelárny Zaporižstal po ruském vzdušném útoku zastavily provoz. Informovala o tom v úterý ukrajinská média s odvoláním na společnost Metinvest, která je vlastníkem oceláren. Ruský úder v Záporoří podle ní zabil sedm pracovníků závodu a dalších 21 zranil. Oběti na životech hlásí i Dněpropetrovská oblast. Rusové v noci vyslali proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 bezpilotních strojů zneškodnit.
03:03Aktualizovánopřed 8 mminutami

Rusko po více než čtyřech letech propustilo vězněného Američana

Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský vůdce Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Organizace, která se o propuštění bývalého příslušníka námořní pěchoty zasazovala, minulý týden sdělila, že muž byl v ruském vězení podroben psychickému a fyzickému mučení a že „mu hrozí smrt“.
před 26 mminutami

Maďarský parlament zvolil prezidentem expředsedu nejvyššího soudu Baku

Maďarský parlament zvolil novým prezidentem někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku. Nominovala ho vládnoucí Tisza. Parlament, v němž má Tisza více než dvoutřetinovou většinu, zvolil novou hlavu státu poté, co minulý měsíc ústavní dodatek ukončil funkční období Tamáse Sulyoka. Baka byl jediným kandidátem, získal 140 hlasů. Poslanci opozičního Fideszu a křesťanských demokratů (KNDP) oznámili, že budou volbu i inauguraci bojkotovat.
13:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jaderná elektrárna ve Francii odstavila tři bloky. Kvůli medúzám

Největší francouzská jaderná elektrárna Gravelines musela kvůli přemnoženým medúzám v moři odstavit polovinu ze svých šesti bloků, oznámil v úterý provozovatel zařízení, společnost EDF. Produkci dalších bloků pak bylo nutné snížit na polovinu. Kvůli vysokým teplotám a suchu musela Francie odstavit či snížit výkon bloků i v dalších jaderných elektrárnách.
před 2 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii má už více než dvě stě obětí

Nejméně 224 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, informuje v úterý odpoledne SELČ agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady. Počet zraněných stoupl podle dostupných údajů na více než 900. Otřesy podle kolumbijské asociace hlavních měst regionů Asocapitales zničily 61 budov a poškodily dalších 1575 domů. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených otřesy.
04:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Libanon jako první arabská země oficiálně zrušil trest smrti

Libanonský parlament v úterý zrušil trest smrti. Země se tak stala v arabském světě první, kde byl hrdelní trest oficiálně zrušen. Nahrazen má být nucenou tvrdou prací, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

„Mnoho lidí má AIDS.“ V ulicích Marseille prudce stoupá užívání cracku

I přesto, že byl před dvěma lety zrušen návrh na zřízení centra pro léčbu závislostí, malé charitativní organizace ve francouzském Marseille se i nadále snaží minimalizovat riziko šíření nemocí mezi uživateli drog.
před 3 hhodinami

Rusko naléhá na Arménii, aby uspořádala referendum o EU, a varuje před „dalšími kroky“

Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzývá Arménii, aby do prosince 2026 uspořádala referendum o vstupu do Evropské unie, uvedl ruský náměstek ministra zahraničních věcí Michail Galuzin v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS. Prohlášení ministerstva bylo zveřejněno na jeho webových stránkách.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.