Prezidentská výhra Trumpa zděsila, poradci ho považují za pologramotného, píše novinář v třaskavé knize

Nahrávám video
Události: Prezidentská výhra Trumpa zděsila
Zdroj: ČT24

Právníci Bílého domu chtějí zastavit distribuci knihy novináře Michaela Wolffa „Fire and Fury: Inside the Trump White House“. Bývalý hlavní stratég Donalda Trumpa Steve Bannon v ní kritizuje chování prezidentova týmu v kauze údajného ruského vměšování do předloňských prezidentských voleb. Wolff dále píše o tom, jak prý poradci považují Trumpa za pologramotného a jak ho šokovalo a „zděsilo“ vítězství ve volbách. Šéf Bílého domu označil knihu za snůšku lží.

Novinář Wolff v knize „Ohnivá zloba: Uvnitř Trumpova Bílého domu“ popisuje zákulisí prezidentovy kampaně, ale hlavně počínání Trumpova nejstaršího syna Donalda a zetě Jareda Kushnera v záležitosti kontaktů s ruskými činiteli, stejně jako detaily o prezidentově rodině.

Kniha se začala prodávat o týden dříve, než bylo v plánu – ve Washingtonu se na ní stály fronty jako na Harryho Pottera.

„Bannon je tu citován, jak popisuje schůzku Trumpa jr. a Kushnera s ruskou právničkou v sídle Trump Tower jako odporující vlastenectví a vlastizrádnou. V jiné části knihy označuje prezidentovu dceru Ivanku za hloupou a tvrdohlavou,“ uvádí The Washington post v článku Joshe Dawseyho a Ashley Parkerové.

Údajné vměšování Ruska do předloňských prezidentských voleb v USA od května 2017 zkoumá tým zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Bannon v knize tvrdí, že vyšetřovatelé už brzy přimějí Trumpova syna k přiznání. 

Máloco prý prezidenta šokovalo tolik jako vítězství v prezidentských volbách, které jeho nejbližší včetně manželky Melanie vůbec nepotěšilo. Při sčítání „se postupně zmatený Trump měnil v nevěřícného Trumpa a pak ve zděšeného Trumpa“. „Melania plakala – ale ne štěstím,“ píše novinář.

Trump prý počítal s tím, že se stane „mučedníkem“

Realitní magnát spolu se svým okolím podle Wolffa plánovali, že se kandidaturou zviditelní a že očekávaná porážka dodá Trumpovi status mučedníka, který padl za oběť „křivé Hillary“, jak nazýval svou soupeřku Clintonovou.

Do Bílého domu vnesl Trump po svém nástupu nevídaný chaos a jeho poradci jsou ze spolupráce s ním nešťastní, píše dále v knize Wolff. 

„Nezpracovával informace v běžném slova smyslu. Nečetl. Dokonce si ve skutečnosti (materiály) ani neprolistoval. Někteří si mysleli, že pro praktické účely byl nanejvýš pologramotný,“ uvádí novinář.

Hamburgery v posteli a k tomu tři televize

Wolff také popisuje, jak je Trump citlivý na pozornost, které se mu dostává. Ve své ložnici, která je poprvé od dob prezidenta Kennedyho oddělena od ložnice první dámy, prý večeří hamburgery v posteli a přitom sleduje tři televizní obrazovky najednou.

Zajímá jej hlavně to, jak o jeho osobě referují zpravodajské stanice. Do své ložnice se zprvu často zavíral i proto, že mu podle Wolffa Bílý dům přišel „trochu strašidelný“. Dokonce se prý přel se svou ochrankou, které se nelíbilo, že se v pokoji zamyká, a která se domáhala přístupu.

Přímo rozezlen prý byl Trump při prezidentské inauguraci, kterou ignorovala řada celebrit a média ji popisovala jako nejméně sledovanou inauguraci za dlouhá léta.

Wolff se odvolává asi na 200 lidí, s nimiž údajně mluvil. Je pravda, že se objevili nějaké nepřesnosti. Jak to odpovídá realitě, pravděpodobně uvidíme později.
Martin Řezníček

Jedním z lidí z Trumpova okolí, kteří dokázali z jeho prezidentství vytěžit, byla podle Wolffa dcera Ivanka. Když přijali spolu s manželem Jaredem Kushnerem role poradců, směřovali prý k vyššímu cíli, k jehož dosažení může Ivanka využít nově nabyté popularity a znalostí Bílého domu.

„Ti dva mezi sebou uzavřeli vážnou dohodu: pokud se někdy v budoucnu naskytne příležitost, ona bude tím, kdo bude kandidovat na prezidenta,“ píše Wolff. Tuto informaci však podle médií částečně relativizuje fakt, že jeho zdroj Bannon byl s Trumpovou a Kushnerem velmi znepřátelen.

Bannon byl důstojníkem amerického námořnictva, poté pracoval jako investiční bankéř a vedl portál Breitbart News, známý extrémními krajně pravicovými názory.

Po svém nástupu si Trump vybral Bannona jako strategického poradce, koncipoval například jeho protiimigrační postoje, loni v srpnu ho ale prezident odvolal. „Steve Bannon nemá nic společného se mnou ani s mým působením v prezidentské funkci. Když dostal padáka, nepřišel jen o práci, ale i o rozum,“ tvrdí Trump.

Prezident dílo kritizuje s tím, že autor knihy novinář Wolff neměl nikdy přístup do Bílého domu a nezakládá svá tvrzení na reálných základech.

Bílý dům žádá vydavatele, aby okamžitě zastavil distribuci knihy či výňatků z jejího obsahu. „Naše pozice je jasná. My si myslíme, že je to plné falešných a lživých informací,“ podotkla mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová.

Právníci Bílého domu už pohrozili žalobou i Bannonovi, pokud bude dál publikovat informace o Trumpovi či o jeho rodině.

Nahrávám video
Řezníček: Jak kniha odpovídá realitě, se ukáže později
Zdroj: ČT24

Steve Bannon se narodil 27. listopadu 1953 v Norfolku v americkém státě Virginia. Vystudoval Georgetownskou univerzitu a v roce 1983 získal titul MBA na Harvardu.

V 80. letech pracoval pro investiční banku Goldman Sachs, kde měl na starosti projekty ze světa médií a zábavy. Poté založil vlastní firmu, která nabízela finanční služby a poradenství v Hollywoodu. Produkoval také několik snímků, v roce 2004 natočil dokument Tváří v tvář zlu o bývalém americkém prezidentovi Ronaldu Reaganovi a jeho politice vůči Sovětskému svazu.

Patří k rázným kritikům establishmentu, kritiky je označován za krajního nacionalistu. Během kampaně se podílel na jejím přiostřování v době prezidentských debat, když sehnal Trumpovi trojici žen, které tvrdily, že se staly oběťmi sexuálního obtěžování bývalého prezidenta a manžela Trumpovy soupeřky Hillary Clintonové Billa Clintona. Ostře kritizoval také prezidenta Baracka Obamu.

Bannon je spoluzakladatelem zpravodajského webu Breitbart.com, který byl pod jeho vedením znám výrazně protipřistěhovaleckou a nacionalistickou rétorikou.

Jeho jmenování strategickým poradcem nově zvoleného prezidenta Trumpa loni v listopadu ohromilo vedení Demokratické strany. Skupina demokratických poslanců tehdy vyzvala Trumpa dopisem, aby Bannona odvolal. Dopis podepsalo 169 ze 188 demokratických poslanců, kteří se odvolávali na články publikované na Bannonově serveru, které „útočí na Židy, muslimy a další skupiny obyvatel“. Trump v reakci Bannona obhajoval a jeho web označil za pouhou publikační platformu.

Bannon nastoupil do funkce spolu s Trumpem 20. ledna a již na konci ledna stál podle médií za kontroverzním dekretem prezidenta, který zakazuje vstup do země občanům sedmi muslimských zemí.

Na začátku dubna Trump Bannona odvolal z funkce stálého člena Národní bezpečnostní rady (NSC), která je klíčovým poradním orgánem prezidenta v otázkách boje proti terorismu či vojenských misí. Trump původně účast Bannona na bezpečnostních jednáních hájil s tím, že je to bývalý příslušník námořnictva.

Jeho úkolem v radě bylo podle zdrojů agentury AP blízkých prezidentovi zajistit, aby se orgán tvořený experty s názory mnohdy odlišnými od Trumpa „sladil“ s prezidentovou vizí bezpečnostní politiky. Bannon měl rovněž docílit efektivnějšího fungování rady, než tomu bylo za Trumpova předchůdce Baracka Obamy.

Nejmenovaný činitel Bílého domu odvolání vysvětlil tím, že Bannon byl v radě mimo jiné kvůli tomu, aby dohlížel na Michaela Flynna, který tehdy zastával funkci Trumpova hlavního bezpečnostního poradce. Kvůli tomu, že neinformoval prezidenta o svých schůzkách s ruským velvyslancem, byl Flynn ale později odvolán, a proto již podle zmíněného činitele nebylo třeba Bannona v radě dále držet.

Sílil ovšem i tlak na odvolání Bannona z pozice hlavního stratéga. Přispěla k tomu zejména Trumpova zprvu zdrženlivá reakce na násilnosti ve Virginii vyprovokované bělošskými rasisty, již někteří dávají do souvislosti s Bannonovými radikálními postoji. Bannon poté učinil pro mnohé nečekaný výrok a odsoudil bělošské nacionalisty, pravicové radikály nazval „klauny“. V srpnu 2017 jej Trump propustil. Krátce poté se Bannon vrátil do vedení zpravodajského webu Breitbart News.

Steve Bannon
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...