Bývalý Trumpův hlavní stratég se po vyhazovu vrátil do čela ultrakonzervativního webu

Nahrávám video
Bannon skončil v Bílém domě. Vrátil se do vedení Breitbart News
Zdroj: ČT24

Steve Bannon, který v pátek skončil ve funkci hlavního stratéga Bílého domu, se vrátil do vedení zpravodajského webu Breitbart News, jenž byl pod jeho vedením znám výrazně protipřistěhovaleckou a nacionalistickou rétorikou. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zmíněný webový portál.

„Opouštím Bílým dům a budu bojovat za (prezidenta Donalda) Trumpa proti jeho oponentům – v Capitol Hillu, v médiích a v korporátní Americe,“ prohlásil Bannon několik hodin poté, co byl jeho odchod z Bílého domu oznámen.

V sobotu v twitterové zprávě poděkoval Bannonovi za jeho službu přímo Donald Trump.

Podle Reuters se ale očekává, že poté, co se do Breitbart News vrátil jako výkonný předseda, by Bannon mohl médium naopak využít také jako platformu k tomu, aby ostřeloval lidi, kteří zůstávají v Bílém domě, a to včetně samotného Trumpa, když se nebudou držet ostře vlastenecké politiky, kterou Bannon jako poradce obhajoval. 

Bannon kritizován jako člověk s krajně pravicovými názory

Mluvčí Bílého domu Sarah Huckabeeová Sandersová uvedla, že Bannon se na svém odchodu domluvil s personálním šéfem Johnem Kellym. Tlak na Trumpa ohledně Bannonova propuštění zesílil v uplynulém týdnu, kdy prezident čelil kritice kvůli svému tvrzení, že lidé, kteří ve městě Charlottesville ve Virginii vyšli do ulic na protest proti rasismu, nesli vinu na násilnostech stejně tak jako neonacisté a rasisté, kteří nepokoje zahájili.

Bannon přitom v souvislosti s těmito událostmi učinil pro mnohé nečekaný výrok a odsoudil bělošské nacionalisty. „Tihle lidé, to je sbírka klaunů,“ řekl Bannon liberálnímu magazínu The American Prospect na adresu pravicových extremistů

Bannon byl mnohými považován za problematického politika s krajně pravicovými názory a prezident Trump byl za jeho jmenování hlavním stratégem silně kritizován. Exšéf prezidentské komunikace Scaramucci ho odsoudil jako „bílého nacionalistu“. Bannon se dostal Trumpovi v nemilost také kvůli silným konfliktům s jeho zetěm a poradcem Jaredem Kushnerem.

Trump by kvůli propuštění Bannona podle Reuters mohl přijít o řadu stoupenců z řad krajní pravice. Nicméně krok pravděpodobně přispěje ke zklidnění napětí mezi republikány.

Steve Bannon se narodil 27. listopadu 1953 v Norfolku v americkém státě Virginia. Vystudoval Georgetownskou univerzitu a v roce 1983 získal titul MBA na Harvardu.

V 80. letech pracoval pro investiční banku Goldman Sachs, kde měl na starosti projekty ze světa médií a zábavy. Poté založil vlastní firmu, která nabízela finanční služby a poradenství v Hollywoodu. Produkoval také několik snímků, v roce 2004 natočil dokument Tváří v tvář zlu o bývalém americkém prezidentovi Ronaldu Reaganovi a jeho politice vůči Sovětskému svazu.

Patří k rázným kritikům establishmentu, kritiky je označován za krajního nacionalistu. Během kampaně se podílel na jejím přiostřování v době prezidentských debat, když sehnal Trumpovi trojici žen, které tvrdily, že se staly oběťmi sexuálního obtěžování bývalého prezidenta a manžela Trumpovy soupeřky Hillary Clintonové Billa Clintona. Ostře kritizoval také prezidenta Baracka Obamu.

Bannon je spoluzakladatelem zpravodajského webu Breitbart.com, který byl pod jeho vedením znám výrazně protipřistěhovaleckou a nacionalistickou rétorikou.

Jeho jmenování strategickým poradcem nově zvoleného prezidenta Trumpa loni v listopadu ohromilo vedení Demokratické strany. Skupina demokratických poslanců tehdy vyzvala Trumpa dopisem, aby Bannona odvolal. Dopis podepsalo 169 ze 188 demokratických poslanců, kteří se odvolávali na články publikované na Bannonově serveru, které „útočí na Židy, muslimy a další skupiny obyvatel“. Trump v reakci Bannona obhajoval a jeho web označil za pouhou publikační platformu.

Bannon nastoupil do funkce spolu s Trumpem 20. ledna a již na konci ledna stál podle médií za kontroverzním dekretem prezidenta, který zakazuje vstup do země občanům sedmi muslimských zemí.

Na začátku dubna Trump Bannona odvolal z funkce stálého člena Národní bezpečnostní rady (NSC), která je klíčovým poradním orgánem prezidenta v otázkách boje proti terorismu či vojenských misí. Trump původně účast Bannona na bezpečnostních jednáních hájil s tím, že je to bývalý příslušník námořnictva.

Jeho úkolem v radě bylo podle zdrojů agentury AP blízkých prezidentovi zajistit, aby se orgán tvořený experty s názory mnohdy odlišnými od Trumpa „sladil“ s prezidentovou vizí bezpečnostní politiky. Bannon měl rovněž docílit efektivnějšího fungování rady, než tomu bylo za Trumpova předchůdce Baracka Obamy.

Nejmenovaný činitel Bílého domu odvolání vysvětlil tím, že Bannon byl v radě mimo jiné kvůli tomu, aby dohlížel na Michaela Flynna, který tehdy zastával funkci Trumpova hlavního bezpečnostního poradce. Kvůli tomu, že neinformoval prezidenta o svých schůzkách s ruským velvyslancem, byl Flynn ale později odvolán, a proto již podle zmíněného činitele nebylo třeba Bannona v radě dále držet.

Sílil ovšem i tlak na odvolání Bannona z pozice hlavního stratéga. Přispěla k tomu zejména Trumpova zprvu zdrženlivá reakce na násilnosti ve Virginii vyprovokované bělošskými rasisty, již někteří dávají do souvislosti s Bannonovými radikálními postoji. Bannon poté učinil pro mnohé nečekaný výrok a odsoudil bělošské nacionalisty, pravicové radikály nazval „klauny“. V srpnu 2017 jej Trump propustil. Krátce poté se Bannon vrátil do vedení zpravodajského webu Breitbart News.

Steve Bannon
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...