Italská Liga oficiálně požádala o jednání o nedůvěře. Podle premiéra je to od Salviniho taktika

Nahrávám video

Předsedkyně horní komory italského parlamentu Maria Casellatiová svolala na pondělí schůzku šéfů politických frakcí v Senátu, aby stanovili termín jednání o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. O to v pátek oficiálně požádala jedna ze stran vládní koalice, krajně pravicová Liga. Její šéf, místopředseda vlády a ministr vnitra Matteo Salvini, tak chce podle místních médií ale i podle premiéra využít nárůstu volebních preferencí své strany a vyvolat předčasné volby.

„Ti, co plýtvají časem, poškozují zemi a myslí jenom na své posty,“ uvedla Liga při oznámení, že návrh na hlasování o nedůvěře vládě podala. O sporech v italské vládní koalici se mluví už delší dobu, ve čtvrtek Salvini oznámil, že se koalice zhroutila a že si přeje předčasné volby.

Italský premiér Giuseppe Conte, který nepatří k žádné z koaličních stran, novinářům řekl, že Salvini chce předčasné volby, aby využil nárůstu popularity své strany. Ta by nyní volby vyhrála s až 40 procenty hlasů, zatímco loni v březnu ji volilo 17 procent hlasujících. Její koaliční partner Hnutí pěti hvězd (M5S) by podle nynějších průzkumů zase dostal jen kolem 17 procent hlasů, což by bylo zhruba o polovinu méně než loni ve volbách.

Conte řekl, že raději předstoupí před parlament, než aby rezignoval. „Vláda vždy hodně pracovala a málo mluvila, neleželi jsme na pláži,“ hájil svůj kabinet premiér. Dodal, že Salvini bude muset parlamentu zdůvodnit, proč si přeje konec vlády.

Rozdílný pohled na finance i vztahy s EU

Podle Ligy se vládní partneři neshodnou mimo jiné v názoru na veřejné stavby, fiskální politiku, autonomii regionů, reformu justice či vztahy s EU. Posledním hřebíkem do koaliční rakve byl spor o výstavbu vysokorychlostní dráhy mezi Turínem a Lyonem, kterou Hnutí pěti hvězd pokládá za zbytečnou a příliš nákladnou.

Pokud by vláda padla, rozhodne prezident Sergio Mattarella, zda parlament rozpustí a vyhlásí nové volby. Podle agentury DPA se může pokusit sondovat, kdo by mohl mít jinou většinu v parlamentu. Pokud prezident vyhlásí volby, budou zřejmě koncem října, případně v listopadu, uvedla DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled