Finská premiérka Marinová se omluvila za snímky z večírků. I já potřebuji zábavu, dodala

Nahrávám video

Finská premiérka Sanna Marinová udělala zřejmě už definitivní tečku za svou večírkovou aférou. Šestatřicetiletá politička se v slzách omluvila za další uniklé snímky z jejích oslav. Poté, co se objevila na videu, kde tančí s přáteli, pobouřila část veřejnosti fotografie dvou spoře oděných žen z premiérčina sídla. Marinová nad fotografií vyjádřila lítost, brání se ale s tím, že nic špatného nedělala a že i jako premiérka má právo na zábavu.

Marinovou lze považovat za úspěšnou političku. Zvládla pandemii koronaviru, svou zemi dovedla do NATO a hlasitě podporuje Ukrajinu, kterou napadla ruská armáda. V posledních týdnech však místo státnických povinností musí vysvětlovat, co dělá v soukromí.

„V těchto temných časech i já potřebuji radost, uvolnění a zábavu. A k tomu patří celá řada fotek a videí, které nevidím ráda, a vím, že ani vy je nevidíte rádi,“ uvedla Marinová.  

Poslední kritiku na adresu Marinové vyvolal snímek z oslavy přímo v helsinském sídle premiérky. Poprsí na něm dámy skrývají cedulkou, kterou Marinová jinak mívá na stole. Na novém videu pak vdaná premiérka intimně tancuje s finským rockovým zpěvákem.

Marinová oznámila, že fotografie lituje, trvá ale na tom, že sama nedělala nic nevhodného. V slzách prohlásila, že svou práci vykonává svědomitě a že v současnosti existují vážnější témata, zmínila hlavně utrpení Ukrajinců. „V těchto dnech jsem v myšlenkách s prezidentem (Volodymyrem) Zelenským, premiérem (Denysem) Šmyhalem a se všemi Ukrajinci. S lidmi, kteří skutečně trpí,“ řekla. 

Kritika, ale i podpora

Veřejné mínění finská premiérka rozbouřila před týdnem kvůli videu, na kterém tančí s přáteli. Po tomto večírku dokonce dobrovolně podstoupila test na drogy. I když část veřejnosti výstřelek Marinové kritizuje, další ji podporují, například i vlnou roztančených videí na sociálních sítích. 

Smířlivě teď mluví koaliční partneři i političtí konkurenti. „Musíme se soustředit na skutečné problémy, tato země potřebuje vedení,“ komentoval případ předseda Národní koaliční strany Petteri Orpo. 

Některé hlasy upozorňují například na možné bezpečnostní riziko. Podle expertů sice k ohrožení nedošlo, podobný materiál se ale může stát municí pro trolly na internetu, například v hybridní válce s Ruskem. „V tomto ohledu musíte být připraveni, že jakýkoliv takový šířený obsah může být zneužit,“ upozornila odbornice na boj s hybridními hrozbami Hanna Smithová.  

Sanna Marinová je v čele Finska od roku 2019. Ve svých 34 letech se stala nejmladší premiérkou na světě, její kabinet tvoří převážně ženy. Podle komentátorů jde o kombinaci, která může nahrávat konzervativním kritikům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled