Na setrvalou dezinformační aktivitu ruských zdrojů směřující k polarizaci veřejné debaty v otázkách, jako je migrace nebo státní suverenita, v pátek poukázala Evropská komise. Dostupné důkazy ale podle ní neprokázaly, že by ze zahraničí do EU směřovala kampaň, která by měla za cíl specificky ovlivnit květnové volby do Evropského parlamentu. Přesto ale činnost státních i nestátních aktérů na síti představuje pro EU hybridní hrozbu.
Evropská komise: Ruské dezinformační aktivity pokračují a představují pro EU hybridní hrozbu
„Před volbami jsme byli svědky koordinovaného neautentického chování, jehož cílem bylo šířit na on-line platformách kontroverzní materiály, a to i prostřednictvím automatizovaných služeb a falešných účtů,“ upozornili ve společném prohlášení komisař pro bezpečnostní unii Julian King, komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, místopředseda komise pro digitální trh Andrus Ansip a komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová.
Komise proto opět vyzvala velké internetové platformy, jako je Twitter, Google nebo Facebook, aby přes změny, které už udělaly, dál pracovaly na způsobech, jak dezinformacím čelit, včetně třeba vyšší transparentnosti kolem politické reklamy – a to i na národní úrovni.
Firmy by měly podle Komise skutečně splnit všechny závazky, které na sebe loni vzaly, když se dobrovolně přihlásily ke společnému kodexu chování v této oblasti.
Komisařka Jourová v pátek řekla, že kolem eurovoleb se neodehrál žádný „velký třesk“ podobný například skandálu kolem konzultační firmy Cambridge Analytica, která neoprávněně získala osobní data desítek milionů uživatelů Facebooku a využila podle médií k podpoře volební kampaně nynějšího prezidenta USA Donalda Trumpa v roce 2016.
Od ledna však bylo odhaleno asi tisíc dezinformací z ruských zdrojů. Jourová ocenila, že firmy dokázaly identifikovat a odhalit miliony falešných účtů.
V pátek publikovaná zpráva o dezinformacích v kontextu květnových eurovoleb uvádí, že aktivity z ruských zdrojů pokrývaly širokou oblast nejrůznějších témat, včetně zpochybňování demokratické legitimity Evropské unie. Pokračuje tak trend podpory extrémních názorů polarizujících veřejnou diskusi v členských zemích, včetně nepodložených útoků na Evropskou unii.
O boji s dezinformacemi budou špičky EU jednat příští čtvrtek
Z dezinformačních kampaní a snah ovlivňovat volby v řadě zemí západní země Rusko a s ním spojené aktéry obviňují už několik let, Moskva nařčení jednoznačně odmítá. O boji s dezinformacemi budou příští čtvrtek v Bruselu jednat i šéfové států a vlád zemí Evropské unie.
„Domácí političtí hráči často přebírají taktiku i narativ ruských zdrojů k útokům na EU a její hodnoty,“ upozorňuje materiál. Jako příklad je uveden požár pařížské katedrály Notre Dame, vydávaný za ilustraci úpadku západních křesťanských hodnot v EU.
Politická krize v Rakousku zase byla rychle připsána zákulisním machinacím unijního „hlubokého státu“ a německým a španělským tajným službám.
Taktika dezinformátorů se prý však rychle mění a reaguje na kroky úřadů a internetových firem. „Místo rozsáhlých operací na on-line platformách tito aktéři, především ti spojení s ruskými zdroji, nyní zřejmě přechází k menším, lokalizovanějším operacím, které lze hůře vyhledat a poukázat na ně,“ stojí v dokumentu. „Jsou připraveni na dlouhou hru,“ upozornila Jourová.
